ZÁKLADNÍ RYSY VĚROUKY AHL SUNNA WE L-DŽEMÁ'A

 

بسم الله الرحمن الرحيم
 
Tato věrouka je jedinečnou a jedinou správnou věroukou, která vede ke spáse. Splňuje následující body:
 
1.      Je od Alláha, dž.š., prostá, nemá v sobě příměsi lidských výmyslů. Všemi svými jak pilíři, tak i větvemi, pochází od Pána lidstva. Proto byla, a i dnes je, jedinou správnou akídou, spasenou od veškerého pokřivení, bludu a inovace.
 
2.      Pevnost a věčnost. Tato akída je pevná, podložená, nepřijímá žádné dodatky, ani odejmutí, je úplná a dokonalá, nepotřebuje měnit nebo spravovat, jak by také mohla, když pochází od Moudrého a o všem Zpraveného.
 
3.      Jasnost. Díky Bohu, je to akída, která je velmi jasná, jednoduchá pro pochopení každému, protože v sobě nezahrnuje komplikace a nejasnosti, není v ní tajemství známých pouze „určitým velikým[1]“ lidem.
 
4.      Souhlasí s fitrou[2], stejně jako je v souladu se zdravým lidským rozumem, čistým od nemoci a pochyb. Islámská akída je v souladu se zdravým lidským rozumem, který je čist chorob, pochybností atd. nemocný rozum je v opozici k islámské akídě.
 
5.      Je vybudována na úplném podřízení se Alláhu dž.š. a Jeho Poslu صل الله عليه و سلم. Říká Vznešený Alláh:
فَلا وَرَبِّكَ لا يُؤْمِنُونَ حَتَّى يُحَكِّمُوكَ فِيمَا شَجَرَ بَيْنَهُمْ ثُمَّ لا يَجِدُوا فِي أَنْفُسِهِمْ حَرَجًا مِمَّا قَضَيْتَ وَيُسَلِّمُوا تَسْلِيمًا
Však nikoliv, při Pánu tvém, oni nebudou věřící, pokud tě neučiní rozhodčím v tom, o čem jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duších svých pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrobí se plným podrobením (Nisá´:65)
Takže, nejprve se musí pokořit před tím, co říká Alláh dž.š. a Jeho Posel صل الله عليه و سلم, což je ve skutečnosti významem slova „islám.“ Bez této normy není islám jednoho člověka úplným a správným. Navzdory tomu, že je vybudováná na pokornosti a oddanosti, disponuje důkazy pro všechny otázky, od víry v Alláha, v Jeho jedinečnost, právo na uctívání přes víru v posly, Knihy, osud Den Soudu, utrpení a užívání v hrobě, v Sirát a v ostatní neviděné věci. Avšak v rozumu neexistuje nic, co by tyto věci absolutně negovalo. My skrze tisíce důkazů cestou toho stejného rozumu věříme v existenci Boha, v to, že posílal posly, potom v upřímnost Posla Božího صل الله عليه و سلم a tím samým se povinujeme tomu, o čem nás zpravuje On, bez ohledu na to, že nám to zakazuje rozum.
 
6.      Střední cesta, ve které není odchodu ani k jedné krajnosti, ani v ní není přehánění. Ibn Tejmíja říká: „Sunna je vždy mezi dvěma krajnostmi (inovacemi).“ Ahl sunna we l-džema’a nejlépe představují střední cestu ve všech kapitolách věrouky. V otázce víry (ímán) jsou střední cestou mezi murdžíjemi, kteří nepovažují lidské činy za součást víry a cháridžovci, kteří prohlašují člověka za nevěřícího na základě spáchání velkého hříchu. V otázce Božích atributů jsou ahl sunna we l-džema’a střední cestou mezi těmi, kteří přeháněli v otázkách atributů Božích a takto Ho připodobnili ke stvořením, to jsou mutešebbiha a těch, kteří preháněli s druhé strany a negovali tak některé Boží atributy, to jsou mu’attila.
 
7.      Ochrana před kontradikcí. Ta pochází od o všem Zpraveného, ve shodě s jeho slovy:
أَفَلا يَتَدَبَّرُونَ الْقُرْآنَ وَلَوْ كَانَ مِنْ عِنْدِ غَيْرِ اللَّهِ لَوَجَدُوا فِيهِ اخْتِلافًا كَثِيرًا
Cožpak nepřemýšlejí o Koránu? Kdyby ten byl od někoho jiného než od Boha, věru by v něm nalezli četné rozpory! (Nisá´:82)
 
8.      Je prapříčinou pomoci a převahy na tomto světě a spásy a úspěchy ve světě budoucím.
 
9.      spojitost jejího řetězce tradentů s Poslem Božím صل الله عليه و سلم, ctěnými asháby a s těmi, kteří je následují v dobru, jako s imámy mudžtehidy.

 


[1] a tudíž odporující nutnosti ustanovit dogma a na něm vybudovat vrstvu duchovních – církev, samozvaných vykladačů skrytých pravd a významů
[2] přirozenou vírou a stavem, ve které Bůh stvořil člověka