SVÁTEČNÍ KÁZÁNÍ 'ÍD AL-FITR 1430 HIDŽRY

 

بسم الله الرحمان الرحيم
 
ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBARU LÁ ILÁHE ILLE LLÁH! ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBARU WE LI LLÁHI L-HAMD
Chvála Alláhu dž.š., Pánu světů, požehnání a mír jeho Posluصل الله عليه و سلم, rodu jeho, druhům jeho i následovníkům!
As-selámu alejkum we rahmetu lláhi we barakatuh!
 
Milí bratři a sestry v islámu, schromáždění věřících mužů, žen i dětí všeho věku ve vybraný den! Tímto slavíte, chválíte a velebíte svého Stvořitele a pokračujete ve velkolepé tradici započaté již Božím miláčkem Muhammedem صل الله عليه و سلم, nejlepším a nejvybranějším ze všech stvoření, imámem poslů a proroků a pečetí Božích vyslanců. Alláh dž.š. o tomto dni zjevil (ve významu) Dodržte tedy zcela tuto lhůtu a velebte Alláha za to, že vás správně vede, snad budete prokazovat vděk. (Bekara:185) Ibn Kesír vysvětluje: „Vzpomínejte Alláha po skončení vašeho uctívání.“ Na základě těchto slov je podložen tento náš sváteční tekbír.
Muslimové! Přišel k nám ‘ídu l-fitr, den úlevy, odpuštění, vykoupení a veselí. Alláh přikázal věřícím: Nechť radují se z dobrodiní a milosrdenství Božího a z toho všeho a to lepší je než to, co shromažďují. (Júnus:58) – tedy radujme se z přízně Boží vůči nám, která je neporovnatelně lepší, než veškeré poklady tohoto světa, které občas bohužel upřednostňujeme.
Dnešní den je svátkem všech muslimů! Anas ibn Málik vypráví: „Když přišel Posel صل الله هليه وسلم do Medíny a viděl obyvatele města slavit dva svátky řekl: Bůh dal vám lepší než ony, a to íd al-adhá a íd al-fitr.“ Podle Ahmeda, Abú Daúda a Nesáího. V Muslimově podání od ‘Áiše stojí: „V den svátku Etiopané předváděli hry s koženými štíty a kopími a již se nepamatuji, zeptala-li jsem se Poslaصل الله عليه و سلم, nebo mi on sám řekl: „Přeješ-li si i ty dívat se na ně?“ „Ano!“ Odpověděla jsem. Obrátil si mně k sobě, takže naše tváře byly jedna vedle druhé a řekl: „Jen si hrajte, ó Benú Arfid(název pro Etiopy)“ Když jsem se začala nudit, zeptal se: „Stačilo?“ „Ano,“ řekla jsem. „Tak běž,“ řeklصل الله عليه و سلمAbú Lejs as-Samarkandí uvádí hadís od Ibn Abbáse od Posla صل الله هليه وسلم: „Noc před svátkem se nazývá nocí odměny. Když nadejde svátek, andělé budou rozesláni do každé oblasti, země i krajiny. Sestoupí k zemi a budou v každé ulici. Provolávají hlasem slyšitelným pro všechna živá stvoření krom lidí a džinů: „Muhammedova ummo, vyjděte za vaším Pánem Štědrým, který mnoho odměňuje a odpouští i velké hříchy.“ Když lidé zaujmou místa v modlitebnách, řekne Vznešený Alláh: „Andělé Moji, jaká je odměna nádeníku za vykonanou práci, na kterou je najat?“ Odpoví andělé: „Bože náš a Pane, jeho odměna mu musí být vyplacena.“ Alláh řekne: „Vás beru si za svědky, Mí andělé, že jim za jejich půst i modlitby určím odměnu – Mou spokojenost a odpuštění.“ A pak Alláh řekne: „Služebníci Mí, žádejte ode Mne, není nic, co budete žádat pro svou víru, či pro tento svět, abych vám to nedal.“ Dle jiného podání Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: "Když přijde den svátku 'íd el-fitr, postaví se andělé do bran všech cest a volají: "Pojďte, muslimové, vstříc Štědrému Pánu, připomíná vám Své nezměrné dobro a potom vám přiděluje ohromné odměny. Bylo vám přikázáno postit se a postili jste se. Bylo vám přikázáno, abyste povstali k nočním modlitbám a povstali jste. A byli jste poslušni svému Pánu. Vemte si tedy své odměny." A když se pomodlí, zvolá volající: "Váš Pán vám odpustil. navraťte se do svých domovů správně vedení. To je Den Odměny." A tento den je v nebi pojmenován Dnem Odměny." Zaznamenali Ibn Hibbán a Bejhekí na autoritu Abú Hurejry. Dnešní je dnem ponížení našich největších nepřátel – prokletého šejtána a jeho stoupenců, který je dnes, dle hadísů, tak rozhněván, až vřeští vzteky nad tím, že ummě Muhammedaصل الله عليه و سلم bylo odpuštěno.
Drazí! Ramadán skončil a zůstaly nám vzpomínky na naše noční modlitby, na náš půst, na naše almužny, zikr, duchovní rozjímání a hledání znalosti. Na to, jak jsme se snažili zlepšit svou morálku a vynakládat co největší úsilí na cestě přiblížení se k Nejvyššímu. Těšíme se na další ramadán a prosíme Boha, aby nám dal dožít se jej.
Vzpomínáme-li na ramadán, zároveň si klademe otázku, zda Alláh přijal naše uctívání. A jestliže přidal, jak to potom poznáme? Pokud je Alláh přijal, mělo by se to na nás odrazit tím způsobem, že své snahy a svého uctívání nezanecháme a budeme v něm pokračovat. Alláh miluje dobrý čin a nejvíce ten, který je trvalý. Neuctíváme přece ramadán, nýbrž Alláha Jediného. Známkou přijetí činu u Boha je i to, že po něm následují další dobré konání. A komu měly být ramadánem smazány jeho hříchy, svůj čistý štít si špinit nebude.
To je i skryté poučení z obecně přijatého hadísu zaznamenaného na autoritu ‘Áiše: „Posel Božíصل الله عليه و سلم se modlil v noci, až mu otékala chodidla, zeptala jsem se jej tedy: „Proč to děláš, ó Posle Boží, když ti Alláh odpustil všechny hříchy?“ „Což bych pak nebyl vděčným služebníkem? Odpověděl. صل الله عليه و سلم
Každý bohabojný věřící má totiž mnoho dní svátků a radosti, které se nedají sečíst. Nelepší z nich je deset: 1. den, který projde, aniž je věřícímu zapsán jediný hřích, 2. den, kdy Alláh uvede člověka do upřímného pokání a promění všechny jeho hříchy v dobré skutky, 3. den, kdy tento zemře s dobrým koncem, na rtech Boží Jedinečnost, 4. den, kdy vstoupí do hrobu a tento se mu rozšíří, nakolik jeho zrak dosáhne a jeho dobrý čin jej doprovodí do hrobu, 5. Den Vstání, když jeho účet je lehký a váha těžká, když obdrží svou knihu do své pravice, 6. den, kdy Alláh upevní jeho nohy na sirátu a on bude spašen z pekla, 7. den, kdy získá přímluvu Poslaصل الله عليه و سلم a dá mu napít ze své nádrže, po níž už nikdy nepocítí žízeň, 8. den, kdy vstoupí do ráje a jeho manželka, potomci a celá rodina ho následují, 9. den, kdy Alláh řekne lidem Ráje: „Dnes jsem s vámi spokojen a již nikdy se na vás nerozhněvám“ a 10. den, kdy Alláh odkryje zástěru a on pohlédne do Jeho vznešené, krásné a štědré tváře.
Připomínáme, že v následujícím měsíci, šewwálu, je sunnou šestidenní půst. Je možno jej držet v kuse i odděleně, nejlépe začátkem šewwálu, kdy jsme ještě navyknuti na postní režim. Pokud však máme nahrazovat něco z ramadánu, napřed musíme nahradit povinný půst a až potom se můžeme postit půst nepovinný. Dobro tohoto půstu se kryje ve dvojím. Taberání, Ahmed, Bezzár a Bejhekí zaznamenali od Džábira, že Prorok صل الله عليه و سلم řekl: Kdo se postil v měsíci ramadánu a přidal 6 dní v šawwálu, jakoby se postil celý rok. Navíc těmito šesti dny můžeme dovršit naše úsilí z ramadánu a dobrým činem napravit to, co jsme v něm zanedbali.
Milí bratři a sestry! Alláh zjevil: Ten, koho Bůh vede, dobře je veden, však pro ty, jimž zbloudit dal, nenalezneš ochránce mimo Něho. (Isrá´:97) Buďme vděčni Alláhu, že si vyvolil pro islám právě nás a zachránil nás před špínou a prokletím nevíry. Islám je totiž nejlepší ze všech věr, kultů a náboženství a Alláh od chvíle Poslovyصل الله عليه و سلم smrti nepřijme nic než islám. Je poselstvím Jedinečnosti Boží a jednoty, univerzality a bratrství lidského. Neomezuje, nesvazuje, nekřivdí a neubližuje. My se, in šá´ Alláh, držíme bez výhrad Zákona Božího a toho, na čem svou ummu zanechal Prorok صل الله عليه و سلم v chápání našich selef. V naší víře nejsou maličkosti, jen věci důležité a důležitější a my je budeme naplňovat v souladu s jejich místem a prioritami. Jsme spokojeni s Alláhem jakožto naším Pánem i s Knihou, kterou zjevil, s islámem jako vírou a s Muhammedem صل الله عليه و سلم jako Poslem a Prorokem i s cestou, kterou vyznačil. Alláhu Jedinému upřímně zasvěcujeme svou víru, i když se to protiví uctívačům falešných model. A zakončujeme blahopřáním a prosbou zaznamenaným od Džubejra ibnu Nufera: „Když se druhové Posla صل الله عليه و سلم potkávali, blahopřáli si: „tekabelláhu minná we mink“ (nechť Alláh přijme od nás i od tebe). “