NEDOSTATKY MUSLIMSKÉ KOMUNITY V ČR

 

بسم الله الرحمان الرحيم
 
Chvála Alláhu, požehnání a mír Jeho Poslu.
 
Buďme vděčni za mešity. Buďme vděčni jeden za druhého, protože jsou místa, kde muslimové nemohou v pokoji sloužit Alláhu tak, jako tady.
 
Chtěl bych zde uvést a krátce pohovořit o stavu naší komunity a o věcech, které nás zde trápí, se kterými nesouhlasíme a které podle důkazu, jež se mi dostaly k dispozici, jsou v příkrém rozporu s poselstvím Koránu a Sunny.
 
Muslimskou komunitu v ČR znám již několik let a za tu dobu mi padly do očí zejména následující nedostatky:
 
1.       Občas mi připadá, že si každý z nás bere z islámu to, co se mu zrovna hodí a jiné věci zasouvá do pozadí. Hledá v šarí’atských nařízeních potvrzení svých nároků bez ohledu vůči nárokům druhých. To je praxe, kterou Alláh odsoudil: Zdaž věříte v jednu část Písma, zatímco druhou popíráte? Jaká bude odměna těch z vás, kteří si takto počínají, ne-li hanba v životě pozemském; a v den zmrtvýchvstání budou uvrženi do muk nejhorších. A není Bohu lhostejné, co činíte. (Bekara:85) Což nejsou takoví lidé podobni těm beduínům, o kterých hovoří Bůh (ve významu): A říkají kočovní Arabové: „Uvěřili jsme!“ Rci: „Neuvěřili jste! Spíše řekněte: ,Přistoupili jsme k islámu!', neboť víra ještě nevešla do srdcí vašich. Budete-li poslouchat Boha a posla Jeho, On věru nedopustí, aby ztratilo se něco ze skutků vašich, vždyť Bůh je odpouštějící, slitovný!“ (Hudžurát:14) Považte, co soudit o člověku, kterým vládne nechuť vůči Koránu a Sunně, který kritizuje a ohraničuje určité verše a odmítá autentická podání? Utíkejme daleko od takových činů a pamatujme, že Posel صل الله عليه و سلم řekl: „Víra člověka nebude úplná, dokud jeho tužby nebudou v souladu s tím, s čím jsem seslán.“ Podle Ahmeda od Ibn Amra.
2.       Nedostatek welá´ we l-berá´, tj. lásky k víře a jejím nositelům pro samu víru a nenávisti k nevíře a jejím nositelům jen pro samu nevíru. Pakliže hovoříme o trpících muslimech ve světě, činíme tak nikoli proto, že se nám líbí revoltovat a upozorňovat na sebe, ale z toho důvodu, že je to naší povinností. Podle sahíh hadísu zaznamenaném Tirmízím řekl Posel صل الله عليه و سلم: „Kdo se nestará o problémy muslimů, není od nás.“ Nepřátelé islámu v Americe, Evropě i v muslimských zemích nasměrovali úsilí ke zničení islámu a jeho posledních známek mezi muslimy. Je naší povinností mít se před nimi na pozoru a sledovat jejich plány. Nic nám neprospěje, když jim budeme poklonkovat. To není politika, protože naším záměrem vždy bylo uchránit české mešity špinavosti politikaření a mocenských bojů. Kdo by chtěl využít naše mešity pro svůj politický vzestup, či pro svou pro svou neislámskou ideologii, nemá místo na minberu našich mešit. Výše uvedené konstatace jsou islámskými, neboť islám nelze sekularizovat a postoj muslima k otázkám dění kolem něj musí být vždy ovlivněn islámským svědomím. Odstranění tohoto islámského svědomí je alfou a omegou snah našich nepřátel, kteří si přejí udělat z mešit pouze místo pro modlitbu, které se rychle zaplní a rychle vyprázdní. Zbavit mešity jejich společenského, kulturního a výchovně-vzdělávacího významu a uzamknout islám do oprýskaného šuplíku s fádním nápisem “soukromé zvyky a rituály.“
3.       Pýcha. Mám pocit, že se tu se mnou přišlo pomodlit padesát muslimů a padesát imámů zároveň. Každý nejlépe ví, jaký je názor islámu a nikdo nepotřebuje poradit. Každý je nejznalejší, nejchytřejší a nejlepší. Česká republika má dvacet tisíc muftíjů mezi stejným počtem všech muslimů. Netřeba zdůrazňovat, že praxe selef byla zcela jiná.
4.       Nedostatek důvěry a vzájemné úcty mezi komunitou. Sem spadají všechny pomluvy, zesměšňování druhých a obviňování z pokrytectví a lhostejnosti. Hleďte první na sebe a pak teprve na ostatní. Např. nářky na délku pátečního kázání. Vždy hleďme se svědomím na všechny naše bratry a o totéž prosíme i vás ostatní. Máme tu arabsky hovořící a též i značné množství nearabů. Chutba je arabsky i česky, aby se nikdo necítil zanedbán. Nekritizujme prosím délku kázání, respektujte nás, co chceme sdělit a respektujte také ty, kteří poslouchají. Vždyť tyto chvíle jsou okamžiky, které vám budou ku prospěchu tam, kde nepomohou ani příbuzenstvo, ani peníze, ani moc.
5.       Lhostejnost. Pakliže již nechcete z jakýchkoli důvodů pomáhat a podporovat islámskou osvětu a muslimskou komunitu svou prací a osobním nasazením, nebo finančně, či jinak, nepřímo, nesouhlasím, ale jsem s tím smířen, neboť je to mezi vámi a Alláhem. Zároveň však nemáte právo v těchto aktivitách bránit druhým a podrážet je. Podobně bychom se měli dívat do svého nejbližšího okolí a uposlechnout výzvu Posla صل الله عليه و سلم: „Muslim je muslimu bratrem, nekřivdí mu, , nenechá jej na holičkách.“ Jak je pak možné, že existují v této komunitě bratří a sestry, kteří mají velké problémy nalézt práci, nebo se seznámit s vhodným protějškem pro uzavření manželství?
6.        Malicherné problémy a otázky, které se řeší. Zajisté naše víra je životní cestou, která upravuje i způsob, jakým má člověk jíst, jak má vykonávat potřebu a jak má člověk spát. Ale je ztrátou času věnovat se takovým otázkám, jako je počet rek'átů při noční modlitbě, nebo pro muslimky povolenost, či zákaz používat make up. Bohužel tyto otázky nás zaměstnávají více, nežli studium skutečné pravé podstaty islámského učení. Naše chápání islámu se pak stává namnoze povrchní, nepronikáme do hloubky a ztrácí se nám nejryzejší smysl islámského poselství - a tím je poznání našeho Pána, touha po Jeho spokojenosti a Jeho odměně.
 
Abú Idrís al-Hawlání řekl: „Slyšel jsem Huzejfu ibnu l-Jemána říci: „Lidé se ptali Posla صل الله عليه و سلم o dobru a já se jej ptal o zlu, ze strachu, že mě potká. Řekl jsem: „Posle Boží, byli jsme v době nevědomosti ve zlu a pak nám Alláh poslal toto dobro. Přijde po něm ještě další zlo?“ „Ano,“ řekl Posel صل الله عليه و سلم. „A přijde po tom zlu ještě nějaké dobro?“ zeptal jsem se. „Ano, přijde,“ řekl Posel صل الله عليه و سلم, „ale bude zkaleno.“ „A čím je zkaleno?“ otázal jsem se. „Lidé, kteří budou praktikovat to, co není mou praxí a následovat to, co není mou cestou. Budou dělat ty činy, o kterých víš, že jsou dobrými a budou také dělat ty činy, o kterých víš, že jsou špatnými.“ Zeptal jsem se: „A přijde pak nějaké zlo?“ „Ano,“ řekl Posel صل الله عليه و سلم. „Vyzyvatelé do bran pekelných. Toho, kdo se jim odezve, vrhnou do pekla.“ Řekl jsem: „Posle Boží, popiš nám je.“ „To jsou lidé našeho původu, hovořící naším jazykem.“ Znovu jsem se zeptal: „Posle Boží, co mi nařizuješ dělat, pokud mě to potká?“ On صل الله عليه و سلم odpověděl: „Drž se společenství muslimů a jejich vůdce.“ Namítl jsem: „A když nebudou mít ani vůdce a nebudou ani společenstvím?“ Řekl mi: „Pak se střež všech těch frakcí, i kdybys měl zuby ohlodávat kořínky stromů, dokud tě v takovém stavu nezastihne smrt.“ Sahíh dle Muslima.
 

Mějme respekt vůči těm, kteří jsou odpovědni starat se o muslimskou komunitu, zastupovat ji a hovořit v jejím jménu. A buďme zároveň odpovědni za poselství islámu v této zemi nevěřících. Dopřejme této zemi skutečný islám a nikoli pseudo-islámská zcestná učení zbloudilých sekt a frakcí. Skutečným islámem je Korán a Sunna a vše, co je v souladu s ní. Vše ostatní se poměřuje Koránem a Sunnou, které jsou absolutními zákony a hodnotami.

Důvěřujme jedni druhým a dříve, než kohokoli nazveme pokrytcem, nechť pohlédneme nejprve sami na sebe. Buďme takovými, o kterých říká Alláh: Nechť stane se z vás obec, jež bude vyzývat k dobrému, přikazovat vhodné a zakazovat zavrženíhodné. A takoví budou blažení . (Álu ‘Imrán:104) 

Odpusťte mi, pokud jsem se vás svými slovy dotkl a věřte, že vás, jako své bratry, upřímně miluji, kvůli Alláhu dž.

Prosím každého, kdo si přečte tento text, aby jej rozšířil všem muslimům, které zná a kteří rozumějí českému jazyku, pak tento text splní svůj účel. Alláh vás dobrem odmění.

Alláh nechť odpustí nám i vám, Jemu se kajeme a k němu pospícháme před zlem nás samých. Alláhumma, odpusť nám naše viny, naše hříchy i nechtěná pochybení. Ámín!