O ÚČELU STVOŘENÍ ČLOVĚKA

 

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله هليه وسلمje jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu 'Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله هليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.
 
A potom, milí bratři a sestry, Alláh zjevil ve významu: Bůh sám svědčí, že není božstva kromě Něho; a dosvědčují to i andělé a ti, jimž dáno bylo vědění. (Álu Imrán:18). Vězte že každý alespoň trochu rozumný člověk v nějakou chvíli hloubá nad smyslem své existence a nad účelem svého bytí. Mějte na paměti, že není účelu lidského bytí ani poznání tohoto účelu bez podřízení se vůli Boží. Kdo je nevěřící, cítí prázdnotu a vnitřní neklid, který ho činí štvancem a tento člověk má potřebu se k něčemu upnout. Pakliže se upne k čemukoli jinému, než k Boží víře islámu, stává se jízdním dobytčetem tužeb svých, nebo tužeb někoho jiného. Opravdová svoboda a opravdové poznání je pouze v islámu, Buďme vděčni Alláhu dž.š. za tento dar. Alláh zjevil (ve významu): Nabídli jsme zůstavek nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho; a vzal je na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý. (Ahzáb:72) Ibn Abbás pod zůstavkem vyrozuměl pokornost vůči Stvořiteli a dodal, že již navečer toho dne Adam učinil první chybu. Mudžáhid, Se’íd bin Džubejr, Dehhák a Hasan al-Basrí tím myslí povinnosti. Ibn Kesír vysvětluje: „Všechna tato tvrzení nejsou v protikladu, nýbrž se svádějí na to, že zůstavkem jsou povinnosti, příkazy a zákazy pod hlavní podmínkou ve znění: Kdo je vykoná, bude odměněn a kdo je zanedbá, bude potrestán. Člověk tento zůstavek přijal, navzdory své nevědomosti a slabosti, kromě těch, kteří jsou správně vedeni a těm Alláh nechť pomáhá.“ Nalézáme tedy následující účely poslání člověka na tomto světě:
  1. Uctívání, pokornost a slavení Alláha. Alláh zjevil: A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali, (Záríját:56) To ne proto, že by Alláhu bylo naše uctívání zapotřebí, nebo že by mu škodily naše hříchy, On je Největší a dalek je od toho, budiž slaven Nejvyšší. Proto, že jde o jeho právo a o náš závazek vůči Němu. Uctíváme Jej a koříme se před ním, protože jsme poznali, kdo je On, náš Stvořitel a Pán, který nás povinuje. Uctíváme jej pro získání Jeho spokojenosti a odměny a pro odvrácení Jeho hněvu a trestu. Uctíváním Alláha není jen modlitba, není jím jen půst, nebo sadaka, nebo zikr. Je jím každý upřímně vykonaný dobrý čin, který je v souladu s praxí Posla Božího  صل الله هليه وسلم, který řekl: „Mé ummě byly dány tři, které nebyly dány jinému národu. Dán jim je půst v ramadánu. Celá země je jim učiněna modlitebnou. Skrze úmysl se každý jejich čin stává uctíváním.“ Sahíh dle Ahmeda.
  2. Alláh si vyvolil lidský rod nad ostatní tvory. Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme stvořili, přednost jsme jim dali významnou. (Isrá´:70) Alláh nám Svou milostí dal smysly, kterými vnímáme a rozum, kterým chápeme. Ibn Kesír říká: „To jsou užitky pro ně a tím odlišují věci, rozpoznávají jejich vlastnosti, dobré a zlé, ve smyslu víry i vezdejšího světa. Na souši využívají zvířata, koně i mezky a na moři velké i malé lodi. Tímto Alláh preferuje lidský rod nad všemi ostatními stvořeními.“ Jako ve verši: Což neviděli, že jsme pro ně stvořili - mezi tím, co ruce Naše udělali - též dobytek, nad nímž vládci jsou? (Já Sín:71) Člověk je tedy vládcem na zemi.
  3. S tímto úzce souvisí i poslední fakt a to, že člověk je zodpovědným Božím náměstkem. Přijal břímě uctívání a bude za něj odměněn. Byl vyvolen jako vládce a správce světa a bude na to také tázán. Veškerá odpovědnost za směřování světa, jestli jej moudře a hospodárně využije, či jej zničí ve vzájemných válkách, či v honbě za mrzkým ziskem, leží na jeho rukou. Posel Boží صل الله هليه وسلم řekl: "Vy všichni jste pastýři a každý pastýř bude zodpovědný za své stádo. Vládce je pastýřem, muž je pastýřem své rodiny, žena je pastýřkou domu svého muže a jeho dětí. Takto vy všichni jste pastýři a vy všichni jste zodpovědní za své stádo." Obecně přijímaný na autoritu Ibn Omara. Není odpornějšího tvora, než je tyran a není příkladnějšího tvora, než je dobrý a spravedlivý vládce. Takový vládce se nenechá ovlivnit sobeckým chtíčem svým, ani svých poddaných, ani celé lidské společnosti, dodržuje zákony Boží a nikoli uzurpátorské zákony lidské a nesleví z nich ani o píď, neboť si je vědom slov Božích: Ti pak, kdož nesoudí podle toho, co Alláh seslal, jsou popírači víry. (Máida:44) A nejlepším příkladem toho byli pravověrní chalífové, lidé, kteří si kladli za vinu i to, když si oslík tisíce kilometrů daleko podvrtnul nohu, protože chápali, že špatný stav cesty je jejich vinou. To byli lidé, kteří pochopili smysl vůdcovství, předáctví a péče o svět, který jim byl svěřen a který jim, ač vladařům, nepatří. Dodržujme tedy příkazy islámu a postihneme mír. Mír ve vztahu k Alláhu, k sobě samým, mezi sebou navzájem i vůči životnímu prostředí, které nás obklopuje.
 
Milí bratři a sestry! Vybízím vás k přemýšlení a rozjímání nad tím, co jsme zde řekli. I náš rozum je svěřenou věcí, kterou nesmíme zanedbat a nezanedbat jej znamená jej používat. Alláh zjevil: Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali. (Sád:29) I přemýšlení může být uctíváním. Posel Boží صل الله هليه وسلم recitoval: „Ve stvoření nebes a Země a ve střídání noci i dne jsou vskutku znamení pro rozumem obdařené“ (Álu ‘Imrán:190) a řekl: „Těžko tomu, kdo zarecituje tato slova a nerozmýšlí o nich.“ Zaznamenal Ibn Hibbán od ‘Attá jako sahíh. Omar bin Abdulazíz řekl: „Rozmýšlet o dobrodiní Božím je jedno z nejcennějších uctívání.“ Nad vším, co vidíte, slyšíte a dostane se k vám přemýšlejte a uvažujte nad tím, jak vypadá dění kolem vás z islámské perspektivy. Zakončujeme Božími slovy, která byla zjevena proroku Muhammedovi صل الله هليه وسلم jako poslední, několik dní před jeho smrtí: A bojte se toho dne, v němž k Bohu se navrátíte, kdy duše každá bude odměněna podle toho, co si vysloužila, a kdy lidem nebude ukřivděno. (Bekara:281)
 
Prosíme Alláha o podporu a správné vedení. Pane náš, ulehči nám naše břemeno a odměň nás svou odměnou, Tys věru dárce největší. Ámín.