O VÝZNAMU HADŽDŽE

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že  není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل    الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu 'Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.
 
A potom, milí bratři a sestry, Vznešený Alláh pravil (ve významu) Věru prvním Domem, zbudovaným pro lidi je ten v Bekce. Je požehnáním a vedením pro všechny světy. V něm jsou znamení jasná – stanoviště Abrahámovo, kdokoli do něj vejde, je v bezpečí. A pro Boha lidé putují k Domu, kdokoli najde k tomu cesty. A kdokoli popřel víru – pak věru Bůh je Nezávislý na všech světech. (Álu ‘Imrán:96) Imám Ahmed zaznamenal na autoritu Abú Zarra: „Zeptal jsem se Posla Božího صل الله عليه وسلم: „Posle Boží, který chrám byl postaven první?“ „Mešita zakázaná.“ „A po ní?“ zeptal jsem se následně. „Mešita nejvzdálenější,“ odpověděl. „Jaký je časový rozdíl mezi těmito dvěma stavbami?“ „Čtyřicet let,“ řekl. Ještě jsem se zeptal: „A která byla pak?“ avšak on mi řekl: „Ale ty se modli, kdekoli tě zastihne čas modlitby, protože vše ostatní je modlitebna.“ To zaznamenali také Buchárí a Muslim. Bekka je starý název pro Mekku, dále se uvádějí názvy jako Starý chrám, ar. bejtu l-‘atík; Zakázaný chrám, ar. bejtu l-harám; Zajištěné město, ar. beledu l-amín a Matka měst, ar. ummu l-kurra. Při Ka’bě, nejstarší svatyni, se nachází místo, kde stál prorok Ibráhím a kde je dodnes jasným znakem jeho stopa. Kdo do tohoto města vejde, byl odjakživa v bezpečí, chráněn před nepřátelstvím všech. To je místo, ke kterému všichni muslimové světa putují pěšky, na jízdních zvířatech, bicyklech, auty, letadly, loděmi či jakkoli jinak. Ibn Kesír dodává: Není jediného příslušníka islámu, který by neprahnul po tawwáfu, po tom, aby viděl Ka’bu. K ní přicházejí lidé ze všech území. Ze všech světa stran míří ke Ka‘bě. Alláh říká: A pro Boha lidé putují k Domu, kdokoli najde k tomu cesty. A kdokoli popřel víru – pak věru Bůh je Nezávislý na všech světech. (Álu ‘Imrán:97) Nyní je měsíc zú l-ka’da, měsíc předcházející požehnanému potnímu měsíci zú l-hidždža. Je nejvyšší čas, aby se i ti z nás, komu je to dopřáno, vydali na nejdůležitější cestu svého života. Hadždž je velikým uctíváním, které v sobě zahrnuje mnoho dílčích uctívání, která mohou existovat i samostatně. Uctívání srdcem, jazykem i tělem. Ibn Abbás vypráví: Slyšel jsem Posla Božího صل الله عليه وسلم říci: „Pospěšte si na hadž, neboť nikdo neví, co se mu stane.“ Podle Ahmeda.Abú Hurejra vyprávěl v obecně přijímaném hadíse: Zeptali jsme se Posla Božíhoصل الله عليه وسلم, který čin je nejlepší. Odpověděl: „Ímán (víra) v Alláha a jeho Posla.“ „A pak?“ zeptali se znovu. Odověděl: „Džihád na cestě Boží.“ „A pak?“ opět se zeptali. „Hadž mebrúr.“ Odpovědělصل الله عليه وسلم.“ Mebrúr je takový hadždž, který je vykonán s nejčistším úmyslem. V hadísu od Abú Hurejry zaznamenaném al-Buchárím stojí: „Kdo vykoná hadž pouze ve jménu Boha, zdrží se během něj obcování se ženami i jiných hříchů, vrátí se (čist od hříchu) jako v den, kdy jej matka porodila.“ Mebrúr je ten, který je naplněn následování Sunny Poslaصل الله عليه وسلم, který řekl: Přijměte ode mne předpisy hadže. Podle Tirmízího.A musí též být z povolených prostředků, protože jinak přijat nebude. Od Selemy se traduje, že „pokud člověk vykoná pouť útratou ze zakázaných příjmů a řekne: „lebejke lláhumme lebbejk“ tedy „odpovídám na Tvé vyzvání, ó Bože“, andělé naň z nebes zvolají: „Alláh ti neodpoví a ani tě neučiní šťastným. Tvůj výdělek a tvá obživa je harám. Tvá pouť je odmítnuta a není přijata.“ Zaznamenal Taberání. Muslim ve svém Sahíhu uvádí, že když Amr ibn el-Ás dával svou přísahu Posluصل الله عليه وسلم, tento mu řekl: Což jsi nevěděl, že islám smaže to, co bylo před ním, že hidžra smaže to, co se odehrálo před ní a že i hadž smaže to, co se odehrálo před ním? Na důležitost hadže ukazují i následující Prorokovaصل الله عليه وسلم slova vyprávěná Ibn Mes’údem a zaznamenaná Tirmizím: Vykonejte hadž a pak umru, protože to zbavuje chudoby a hříchu, jako výheň zbavuje železo, zlato a stříbro rzi a nečistoty. Za správný přijatý hadž neexistuje jiná odměna než ráj. Bůh rovněž neodmítne prosbu poutníka, podle hadísu: “Ti, kdo jsou na cestě Boží, nebo vykonají hadž a ‘umra jsou Božími vyslanci. Bůh je pozval a oni pozvání přijali. Ptali ho o něco a on jim dal.“ Poutník je v ochraně Všemohoucího Boha, podle hadísu: Tři jsou pod ochranou Vznešeného Alláha. Muž, jenž šel do mešity, muž, jenž šel na cestu Boží a muž, který šel na pouť. Abú Hurejra cituje Proroka صل الله عليه وسلم: „Tři jsou hosty Božími - bojovník na cestě Boží, poutník na hadždži a poutník na ‘umře.“ Podle Nesáího. Tirmízí zaznamenal od Sehla bin Se’áda hadís: „Není jediného poutníka, když by vyřkl telbíju, aby mu nebylo odpovězeno zprava i zleva, od kamene, stromu, či země, dokud se země nezačne zmenšovat, odtud a odtud.“ A kdo by během cesty na hadždž zemřel, Alláh mu zaručil ráj.
 
Bratři a sestry! Muslimové tohoto shromáždění! Připomínáme, že vykonat tuto pouť alespoň jednou za život je povinností, která je potvrzena Koránem, Sunnou a jednomyslným souhlasem sahába i pozdějších generací učenců. Alláh říká: A Bůh uložil lidem pouť k chrámu tomuto pro toho, kdo k němu cestu může vykonat. (Álu ‘Imrán:97) Ibn Omar vyprávěl slova Poslaصل الله عليه وسلم: Islám je založen na pětici: svědectví, že není božstva kromě Boha a že Muhammed je Boží Posel, vykonávání modliteb, odvádění zekátu, pouti k Domu a půstu v ramadánu.“ Obecně příjímaný. Povinnost platí pro každého jednotlivce, který je pouti schopen mentálně, fyzicky i materiálně. Pro všechny, kteří sem spadají je zavrženíhodné tuto cestu oddalovat. Prorokصل الله عليه وسلم pohrozil tomu, kdo nepospíchá k pouti: Komu ani velká potřeba, ani těžká chroba, ani despotický vládce nebrání a on hadž i přesto nevykoná, nechť umře jak chce, jako žid či křesťan. Podle Bejhekího.  Jeden z největších učenců našeho věku, šejch Ibn Báz řekl o člověku, který odkládá hadždž: „Kdokoli, kdo je schopen vykonat hadždž a nevykoná povinný hadždž, páchá velké zlo a vážný hřích. Co musí takový člověk učinit, je kát se k Alláhu za tento čin a pospíšit si k vykonání hadždže.“ Pospíchejme k získání tohoto dobra a nechejme, aby hadždž změnil náš život od základů k lepšímu, protože takoví jsou dle hadísu poutníci, které na hadždž pozval Alláh. A nebuďme těmi, kteří setrvají v hříchu stejném, ne-li větším, neboť takové pozval šejtán. Kdo tedy může, nechť se odebere na tuto životní cestu a uposlechne volání svého Pána.
 

Nechť je vůči vám i vůči mně Alláh milostiv a přijme vaše i mé upřímné pokání. Nechť požehná a vede správnou cestou lid Mekky a Medíny a všechny, kdo do ní směřují. A všem našim bratrům, kteří se chystají do Mekky prosíme Alláha o hadždž mebrúr.