NÁBOŽENŠTÍ EXTREMISTÉ A RADIKÁLOVÉ

Otázka: Odkud berou extremisté a radikálové svá chápání džihádu? Kolik jich mezi muslimy je? Jaké cíle sledují? J radikalizmus vývojovou fází všech náboženství?

Odpověď:

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Bohu, požehnání a mír jeho Poslu.

Předně děkujeme za zajímavý a podnětný dotaz.

1. Pojem džihád má několik významových vrstev, jako většina islámských termínů v arabštině. Nejlépe ho lze vysvětlit jako snahu, boj (i v češtině je slovo "boj" známo v souvislostech jako boj proti alkoholizmu, proti chudobě), či jako úsilí směřované k potlačení, anebo eliminaci čehokoli negativního. A jako takový je cílem islámské víry. Viz příručku Džihád, která by měla být k dispozici ve všech islámských centrech v ČR.
2. Ti, kteří hovoří o džihádu čistě ve smyslu ozbrojené konfrontace se tedy dopouštění nemístného nepochopení a integrizmu, tj. zjednodušování pojmů. Jejich chápání džihádu je plytké a velmi nepřesné. Takový boj je možno vést pouze jako přímou obranu nebo obranu jiného muslimského území, či území nemuslimských spojenců - viz opět brožurka.
3. Zfanatizovaní bojovníci, o kterých hovoříte, sledují svým počínáním cíle, které sice sami mohou považovat za cíle náboženství, ovšem své chyby díky vlastnímu fanatizmu nevidí. Nevědomky pak sledují cíle ekonomické a politické, které jsou ovšem cíly někoho úplně jiného. Takový přístup pak může uvádět muslimy do ještě větších nesnází. Rozpoutává se tak začarovaný kruh nátlaků a nepřiměřených reakcí z neznalosti.
4. Ad radikálně smýšlející muslimové, velmi nerad bych se zde pouštěl do procentuálních odhadů, v humanitních vědách bývá jakékoli statistické a kategorizující členění poměrně obtížné a zavádějící. Obecně platí, že lidí přejících si otevřenou konfrontaci je mizivé množství a toto již tak nepatrné promile se snižuje s rostoucím vhledem do problematiky.
5. Zároveň bych chtěl upozornit, aby se pod pojmy radikálnější a extremističtější nemysleli ti z muslimů, jejichž vidění světa se od západního více odlišuje. Například aby byl za radikálnějšího považován ten, který je abstinentem a apriorně jakoukoli konzumaci alkoholu odmítá.
6. Každé náboženství ve své historii může eventuelně vyprodukovat skupiny lidí a názorové proudy agresivně zaměřené proti ostatním. Nejde však o jev, který by bylo možno považovat za vývojovou fázi náboženství, ale odchylka vývoje u některých vyznavačů, zapříčiněná místními i světovými událostmi. Přes tuto vnější podobnost nelze hledat spojitosti mezi jednotlivými vzdálenými případy. Okolnosti se různí, od reakce na vyvstalou situaci, přes pobízení mocných až po prostý vzdor. Společná je jen neochota komunikovat a naslouchat, pýcha a zaslepenost.

A Bůh nejlépe zná.