O LÁSCE K TOMUTO SVĚTU

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že  není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu 'Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.
 

A potom, milí bratři a sestry v islámu, minule jsme hovořili o lhostejnosti, dnes budeme pokračovat jinou nemocí srdce a tou je náklonnost k tomuto světu. Alláh dž.š. zjevil (ve významu): Život pozemský není leč hra a zábava, však příbytek v životě budoucím je lepší pro ty, kdož jsou bohabojní. Což nikdy to nepochopíte? (An’ám:32) A také: Vězte, že život pozemský je pouze hra a zábava, marná okrasa, vzájemné vychloubání mezi vámi a soupeření v rozmnožování majetku a dětí. A podobá se dešti: nevěřícím se líbí rostlinstvo, jež z něho vyrůstá, avšak potom vadne a vidíš je zežloutlé, až nakonec se stane slámou suchou. A v životě budoucím je jednak trest přísný, avšak i odpuštění a zalíbení se Bohu. A život pozemský není leč uzívání klamavé. (Hadíd:20) a také: Oni se radují ze života pozemského, ačkoliv život pozemský je proti životu budoucímu jen dočasným užíváním. (Ra’ad:26) Omar ibn al-Chattáb, nechť je s ním Bůh spokojen, vstoupil k Prorokovi صل الله عليه وسلم spícímu na rákosové rohoži, do které se již vtiskávaly obrysy jeho vznešených boků. Omar se rozplakal řka: „Ó Posle Boží, Kisra, vládce Persie a císař Byzance, ač nevěřící, spávají na lůžkách pokrytých hedvábím a drahými tkaninami a ty, Posel Boží, Bohem milovaný, první komu brány ráje budou otevřeny, spíš na rohoži?“ Odpověděl Posel صل الله عليه وسلم: „Jsi na pochybách, synu Chattábův?“ „Ne, Posle Boží.odpověděl Omar. „To jsou lidé jejichž odměna byla uspíšena v tomto životě.“ Zeptal se posel Boží: „A nepřeješ tedy jim pozemský život a pro nás svět budoucí?“ Od Mustawrida se traduje, že Posel صل الله عليه وسلم řekl: „Tento svět je v porovnání se světem oním jako když smočíš prst do moře, pohleďme, co pak přináší!“ Sahíh, zaznamenal Ibn Mádža. Ibn Mádža rovněž zaznamenává sahíh hadís na autoritu Abú Hurejry, že Posel صل الله عليه وسلم pravil: „Tento svět je vězením pro věřícího a rájem pro nevěřícího.Kdokoliv si přeje pěstovat pole života budoucího, tomu rozmnožíme pole jeho; a kdokoliv si přeje obdělávat pole života pozemského, tomu z něho dáme část, avšak nebude mít podílu žádného v životě budoucím. (Šúra:20) Posel Boží, mír a požehnání s ním, řekl: „Ten, kdo se probudí a jeho jedinou starostí je pozemský svět, jeho chudoba bude postavena před jeho oči, bude rozerván starostmi a z tohoto světa obdrží jen to, nač sám dosáhne.“ Od Zejda ibn Sábita zaznamenal Ibn Mádža jako sahíh. Posel Boží صل الله عليه وسلم řekl: „Co mám z tohoto světa? Já jsem na tomto světu jako poutník, který spočine ve stínu stromu a pak jej opustí, pokračujíce dál.“ Zaznamenal Tirmízí a Albání ocenil jako sahíh. Tirmizí zaznamenal hasan sahíh hadís od Mu’áwíje ibn Sáliha: „Každý národ má své pokušení a pokušení mé ummy je v majetku.“ Posel řekl: „Pokud by syn Adama měl údolí ze zlata, zatoužil by i po druhé. Nespokojí se, dokud ho země nepohřbí. A Bůh odpustí tomu, kdo se kaje.“ Hadís hasan dle Tirmízího, od Abú Zerra. Od Abdulláha bin Šehíra al-Amírího zaznamenal Tirmízí hasan sahíh hadís: „Zaměstnává vás úsilí, abyste byli co nejbohatší. Člověk řekne: Můj majetek, můj majetek. A což máš něco jiného ze svého majetku, kromě toho, co rozdáš a tak pro Den Soudu, nebo co z něj sníš a tak zničíš, nebo co oblékneš a roztrháš.“ A v podobném smyslu zaznamenal také hasan sahíh hadís na autoritu Šeddáda bin Abdulláha: „Slyšel jsem Abú Umámu, že Posel صل الله عليه وسلم řekl: „Člověče, pokud to, co je nad tvou potřebu rozdáš, bude to pro tebe dobro, pokud to zadržíš, pak to bude pro tebe zlo. Pokud zadržíš to, co je nad tvé potřeby,pak jsi lakomec. Proto začni s rozdáváním od toho, kdo je ti nejpřednější, a horní ruka je lepší než dolní.“ A to byl i přístup selef. Zeptali se Abú Safwána ar-Re‘íního: „Co je v tomto světě zavrženo Bohem v Koránu a čeho se má moudrý střežit?“ Odpověděl: „Vše, co vezmeš z tohoto světa pro tento svět, je zavrženo. A vše, co vezmeš z tohoto světa pro svět onen, zavrženo není.“ Al-Fudejl řekl: „Spokojit se s málem je skromnost a skromnost je bohatství. Ten, kdo dokonale věří, se ve všem spoléhá na Boha, je spokojen se vším, co mu On určí a je osvobozen od závislosti na jiných, takže od nich ani neprosí, ani se jich nebojí. To je tím, co mu nedovoluje, aby prahnul po tomto světě nepovoleným způsobem. Ten, kdo tímto disponuje, je skromným, i kdyby to byl boháč a je bohatým, i kdyby na tomto světě neměl nic.“ Ibn Mes’úd řekl: „Jisté poznání je v tom, že nikomu jinému nelahodíš tím, co způsobuje Boží hněv.“ A Wehb pravil: „Tento a onen svět jsou pro muže jako dvě ženy, kdykoli jednu uspokojí, druhá se rozzlobí.“ Júnus bn Abdula’lá řekl: „Tento svět nepřipomíná více nic, nežli na muže, který usne, načež vidí ve snu něco, co nemiluje a něco, co mu je milé, pak se probudí z tohoto snu a vidí, že to byl jen sen.

 
Milí bratři a sestry v islámu, Všemohoucí praví: Lidé, bojte se Pána svého a obávejte se dne, kdy otec nevykoupí syna svého a syn nevykoupí ničím otce svého. Slib Boží se věru uskuteční, nechť vás tedy neoklame život pozemský a nechť vás nepodvede podvodník žádný ohledně Boha! (Lukmán:33) Proto buďme lidmi, kteří berou z tohoto světa jen pro potřebu a tím, co jim Bůh uštědří, jsou ke prospěchu všech. Říká Posel Boží صل الله عليه وسلم: „Blahoslaveni zbožní boháči, kteří, jsou-li přítomni, nejdou poznat a když přítomni nejsou, to se nepocítí. Oni jsou světli na zemi, kterým nic nemůže uškodit, jakékoli pokušení na světě.“ Od Anase zaznamenal Ahmed.A nechť nás nezláká špatný vzor těch, kteří prahnou po vezdejšku. Bůh přikazuje: Nevšímej si těch, kdož náboženství své za hru a zábavu mají a které zmámil život pozemský! Připomeň jim tímto, že duše každá zahyne jen za vlastní skutky své a nebude mít kromě Boha ochránce ani přímluvce žádného. A nabídne-li duše některá za sebe jakoukoliv náhradu, nebude od ní přijata. Pro ty pak, kdož záhubě propadnou za to, co si vysloužili, určen bude nápoj z vody vroucí a trest bolestný za to, že neuvěřili. (An’ám:60) Ten, kdo je zaneprázdněn tímto světem, upřednostňuje práci pro něj před prací pro onen svět a proto jej odvádí jeho obchod, či kariéra od vzpomínání Boha.
 

Ó skupino věřících, kteří jsme se zde schromáždili při páteční modlitbě, nedejme, abychom byli takovými.