O ŽIVOBYTÍ

 بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že  není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu 'Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.

 A potom, milí bratři a sestry! Člověk je bezpochyby stvořen k lásce. Lásky je mnoho druhů, některé jsou povinností, jiné jsou oblíbené, jiné jsou indiferentní, jiné zavrženíhodné a některé dokonce i zakázané. Povinností a dobrem je láska k tomu, co Alláh miluje. Zákazem a zlem je láska ke všemu, co Alláh nenávidí. Největším nebezpečím a nejrychlejší cestou k zartracení je láska k tomuto světu a k získávání obživy. Vše, co člověk koná z praktik bludu a z překračování Božích mezí, koná pro své tužby, kvůli tomu, že prahne po obživě. Zcela zapomene na onen svět a na úmluvu, kterou uzavřel s Alláhem. Avšak pravý věřící si je vědom slov Božích: A na nebesích je váš příděl obživy a rovněž to, co vám je slíbeno. (Záriját:22) A kdo je ten, jenž obživu vaši vám uštědří, jestliže On štědrost svou zadrží? (Mulk:21) a Božího příkazu: A na Boha nechť věřící se spoléhají! (Ibráhím:11) Omar vyprávěl: „Slyšel jsem Posla صل الله عليه وسلم říci: „Spolehnete-li se na Boha opravdovým spolehnutím, dá vám obživu, jako dává obživu ptákům. Ti vycházejí zrána lační a přicházejí s plnými břichy.“ Hasan podle Tirmízího. Věřící chápe, že celý jeho život je v rukou Božích. Nikdo jiný, nežli Alláh nemůže zkrátit jeho obživu, zvětšit ji, ani mu prodloužit, či zkrátit život. Tímto se pravý věřící stává nezávislým na lidech a tomto světě a s tím, jak si uvědomí svou závislost na Stvořiteli všehomíra, roste i jeho láska k Němu. To je tématem celé řady koránských veršů i hadísů Posla صل الله عليه وسلم, jako např. když řekl: „Co mám z tohoto světa? Já jsem na tomto světu jako poutník, který spočine ve stínu stromu a pak jej opustí, pokračujíce dál.“ Zaznamenal Tirmízí a Albání ocenil jako sahíh. Skrze odvržení závislosti na tomto světě a spoléhání se na Alláha jsou nám otevřeny brány jiného světa. Světa, kde není místo pro závist, žárlivost, nepřátelství, odpor a nesnášenlivost. Světa skutečných věřících, který je tolik odlišný od světa těch, kteří jsou prosti víry a morálních hodnot a kteří se k sobě chovají jako divé šelmy, snažíce bezprávně ukořistit svému druhovi to, co on předtím stejně neprávem získal. Správný věřící člověk umně a rozumě hledá příčiny získání živobytí, je pohotový, pilný a pracovitý. Neštítí se dřiny, vynaloží všechno úsilí a pak se spolehne na Alláha.Své zaměstnání bere vždy zodpovědně a neopovrhuje zaměstnáním svého bratra. I kdyby jeden z nich byl špičkový lékař a druhý byl zametačem chodníků. Podle obecně přijímaného hadísu říká Posel صل الله عليه وسلم: Je lepší, když člověk vezme provaz a přitáhne na svých zádech otep dřeva a prodá ho, aby Alláh uchránil jeho čest, než kdyby měl žebrat od lidí, ať už něco dostane, či nikoli. Věz, milý bratře a milá sestro, že obživou od Alláha není jen zaměstnání a zisk, peníze, ale také znalost, učenost, věda. V obživu Alláh sesílá i pokornost vůči Němu, poslušnost, moudrost. Obživou od Alláha je i dobrá a počestná manželka, děti, příbytek i dobrá pověst mezi lidmi. Živobytím a obživou je vše, z čeho plyne užitek, zatímco to, co vyděláme, je zisk. Nejde o drobnou nuanci, ale o obrovský rozdíl. To, co spořádáme, obnosíme, čím obdarujeme. Naším ziskem je to, co zůstane z jídla, oblečení i dobrých činů. Alláh pak bude soudit, jestli jsme to vše získali povoleným, či zakázaným způsobem, zda je povolené a dobré, či zakázané a špatné. Samo o sobě nebo pro způsob, jakým ho bylo dosaženo. Alláh nás na mnoha místech v Koránu pobídl, abychom užívali Jeho darů a Posel nás v autentické sunně vybízí k dobrému činu tím, že žádná duše nezemře předtím, než vyčerpá svou obživu. Obživa nás zná, ale my ji nepoznáváme. Obživa nám je určena, ale my nevíme kde a v čem se nachází. Svou obživu tak můžeme naplnit povoleným, či zakázaným způsobem. Který z nich si vybereme, je čistě na nás samých.

 
Milí bratři a sestry! Vězte, že když oslabí toto vědomí u věřícího člověka a tento je přemožen úklady šejtána. Není schopen rozvažovat o obživě a užitku věčném, která je u Alláha, či naopak o obživě a užitku imaginárním, nebo velmi krátkodobém, který je u šejtána. Posel صل الله عليه وسلم řekl: „Ten, kdo se probudí a jeho jedinou starostí je pozemský svět, jeho chudoba bude postavena před jeho oči, bude rozerván starostmi a z tohoto světa obdrží jen to, nač sám dosáhne.“ Od Zejda ibn Sábita zaznamenal Ibn Mádža jako sahíh. Od Abdulláha bin Šehíra al-Amírího zaznamenal Tirmízí hasan sahíh hadís Posla صل الله عليه وسلم: „Zaměstnává vás úsilí, abyste byli co nejbohatší. Člověk řekne: Můj majetek, můj majetek. A což máš něco jiného ze svého majetku, kromě toho, co rozdáš a tak pro Den Soudu, nebo co z něj sníš a tak zničíš, nebo co oblékneš a roztrháš.“ A Pán světů říká: A tomu, kdo spoléhá se na Boha, tomu On postačí (Talák:3) Tento svět je nejlepší pro získání dobra. A to jediné je jeho hodnotou, neboť Alláh přikázal těm, kteří nejlépe využili své materiální i duchovní obživy, těm, u nichž převáží jejich dobré činy: Vstupte do ráje a nemějte strach a nebuďte zarmouceni! (A’ráf:49) A dle autentických hadísů mrtvého provází ke hrobu jeho majetek, jeho rodina a jeho činy, zatímco se jeho majetek i rodina vrací, jen činy zůstávají s ním.
 

Alláhumma, obdaruj nás skrze Tvou štědrost poctivou a povolenou obživou a dej, abychom ji využili nejlepším způsobem. Alláhumma, dej ať nás naše činy dovedou do společnosti Tvého milovaného Muhammeda صل الله عليه وسلم, do nejvyššího ráje. Ámín!