DEFINICE SUNNY

Slovo Sunnetun - سُنَّةٌ můžeme chápat v různých smyslech a různých významových konotacích.

1. Sunna v etymologickém smyslu, tj. jazykový význam slova:

Zde znamená cestu, směr, obyčej, zvyk, tradici, nebo způsob, bez ohledu na negativní, nebo pozitivní asocice. Tento význam nese slůvko "sunna" ve slovech Posla Božího صل الله عليه و سلم:
"Kdo uvede do islámu dobrou zvyklost (ar. sunna), bude mít za to odměnu svou, i odměnu všech těch, kteří jej v tom budou následovat, aniž se cokoli zmenší z jejich odměny. A kdo do islámu uvede špatnou zvyklost, bude za to mít hříchu jak svého, tak i všech, kteří jej v tom budou nádledovat, aniž se cokoli zmenší z jejich trestu." Hadís je sahíh podle Muslima. Myslí se samozřejmě na věci, které mají svůj základ v islámském náboženství, protože každá inovace vnesená do islámské víry je odsouzeným zlem.

 2. Sunna v terminologii vědy o hadísech:
 

Sunnou je vše, co je tradováno o Poslu صل الله عليه و سلم: veškerá jeho slova, stanoviska vůči víře i životu, jeho praxe, souhlas mlčením, morálně-etické vlastnosti, fyzický popis, životopisné údaje. Vše o něm jak v době jeho prorocké mise, tak i před ní.

3. Sunna v terminologii islámské věrouky ('akídy):

Zde Sunna znamená opak bid'a (inovace).  Jinými slovy věrouka, cesta a vyznání Proroka صل الله عليه و سلم a jeho následovníků.

Říká imám Šátibí: "Sunna se vzpomíná jako opak inovace. O osobě říkáme, že je z Lidu Sunny, když koná v souladu s praxí Posla صل الله عليه و سلم. Pokud koná protichůdně Sunně, pak se říká, že je člověkem inovace."

Termín sunna se používá i pro činy společníků Proroka صل الله عليه و سلم. Dle známého hadísu: "Držte se mé Sunny a Sunny pravověrných chalífů po mě..."

4. Sunna v terminologii vědy o metodologii islámsko-právní nauky (usúlu l-fikh):

Zde je termínem označeno vše, co má význam pro dedukci právní normy, tedy veškeré výroky Proroka صل الله عليه و سلم s nosnou informací právního charakteru, jeho činy a souhlas mlčením. Narozdíl od vědy hadísu, která k Sunně přistupuje z historického a literárně-kritického hlediska, se usúlu l-fikh nezabývá Prorokovými صل الله عليه و سلم morálními a tělesnými kvalitami, ale jen tím, na čem se dají budovat právní ustanovení.
 

5. Sunna v terminologii islámsko-právní nauky (fikhu):

Přesná definice Sunny pro fikh není mezi jednotlivými islámsko-právními experty ustálena. Nejznámější z definic říká: "Sunna ve fikhu je veškeré konání, jehož vykonání je odměněno a nevykonání napomínáno, ale ne trestáno." Neboli to, co je nařízeno, ale nikoli přísně přikázáno.

Pro některé to jsou tedy činy, které sám Prorok صل الله عليه و سلم dělal nepravidelně - někdy je vykonal, jindy vynechal.

Pro další spadají v Sunnu všechny činy, které Prorok صل الله عليه و سلم uměl vynechat bez ospravedlnitelného důvodu.

Pro jiné je Sunnou vše to, co přichází od Božího Posla صل الله عليه و سلم a zároveň není povinností.  Zastánci tohoto názoru pak rozdělují takto chápanou Sunnu na:

a) as-sunnetu l-muakkada - potvrzená Sunna. Taková na kterou Prorok صل الله عليه و سلم dbal.

b) as-sunnetu ghajru l-muakkada - nepotvrzená Sunna, tedy vše zbývající.

Chápání Sunny mezi orientalisty:

Protože islámské myšlení v české muslimské komunitě je doposud zatíženo pracemi orientalistů, je třeba věnovat se i jejich stanoviskům. Jejich pohled, jakožto nemuslimských odborníků, se velmi liší od pohledu muslimů. Nejvíce používané přístupy nahlížejí na Sunnu jako na dochovanou staroarabskou tradici, která byla menší, či větší měrou modifikována Koránem. Sunna Posla Božího صل الله عليه و سلم je pro ně dodatečným výtvorem, protože první muslimové označovali za Sunnu činy prvních generací muslimů. Proto se lze setkat s tvrzením, že v 1. stol. hidžry označovala Sunna obecnou ustálenou praxi. Faktem však zůstává, že muslimové od nejrannějších dob přijali za platformu svého osobního chování a způsob života ten, který náležel Proroku صل الله عليه و سلم, nikoli, že by si osvojili obecnou tradici a obyčeje předislámských Arabů. I když ledacos z doby před zjevením přetrvalo i po něm, ale lidé to přijímali v podobě modifikované a reformované, v jaké to zanechal Prorok صل الله عليه و سلم.

Rozdíl mezi Sunnou a Hadísem:

Učenci islámu v této věci uvádějí dvě stanoviska:

a) Sunna a hadís jsou dva rozdílné termíny. Sunna je pak obšírnější, nežli hadís. Hadís je pak vše, co je tradováno od Proroka صل الله عليه و سلم po příchodu zjevení a Sunna vše, co je tradováno před ním i po něm. Další uvádějí, že hadís je to, co je přeneseno jen od Posla صل الله عليه و سلم, a Sunna se může týkat veškeré praxe první generace muslimů, bez ohledu na to, jestli tradujeme od Proroka صل الله عليه و سلم, či od některého z jeho společníků. Důkazem pro tento názor jsou slova Alího bin Abí Tálib popisující trest za veřejné opilství: "Posel Boží  صل الله عليه و سلم trestal čtyřiceti údery bičem, Abú Bekr též čtyřiceti a Omar trest zvýšil na osmdesát. A vše to je ze sunny."
Jiní naopak považují za obsáhlejší termín Hadís. Objasnění je následující: Hadís je vše, co pochází od Proroka صل الله عليه و سلم, jeho společníků a jeho následovníků, zatímco Sunna je jen to, co pochází pouze od Proroka صل الله عليه و سلم.
b) Většina učenců hadísu je však toho názoru, že termíny Hadís a Sunna jsou synonymní. Proto i v klasické literatuře hadísu nenacházíme, že by byl rozlišován termín Hadís a termín Sunna. Pak jsou Sunna i Hadís synonyma pro vše, co se vztahuje k osobě Proroka صل الله عليه و سلم v době před i po jeho poselství.

Avšak mnozí islámští učenci uvádějí principiální rozdíl mezi Hadísem a Sunnou, kde pak je Sunnu nutno chápat jako autentizovaný, ustavený život Proroka صل الله عليه و سلم, a pojem hadís jako jednotlivou zvěst, či psanou informaci, vztahující se jen k jednotlivým fragmentům tohoto života.