HISTORIE KA'BY

بسم الله الرحمن الرحيم

Podle Koránu Ka'ba byla prvním chrámem určeným pro uctívání Jediného Boha od počátku historie lidstva. Dále Korán vzpomíná její stavbu, nebo spíše obnovení Božím Prorokem Ibráhímem (Abrahám) a jeho synem, taktéž prorokem, praotcem Arabů, Ismá'ílem (Izmaelem), mír s nimi oběma.

Jméno svatyně "Ka'ba" znamená v arabském jazyce "kostka" či "krychle." Dokonale tak vystihuje její vzhled. Její dnešní rozměry jsou 12 m dély, 10 m šířky a 16 m výšky. Tloušťka zdí činí celý metr. Vnitřek leží o 2 metry výše nad úrovní terénu, oproti vnějšku, kde se provádí rituál obcházení (ar. tawwáf). Kameny jsou opracovány jen z vnější strany stavby a jejich počet kdosi spočítal na 1614 kusů. Dnes již není celá zeď vidět, neboť je tradicí celou stavbu pokrývat černou látkou nazývanou kiswa, která se kdysi dopravovala až z Egypta a dnes se tká výlučně v Mekce. Kiswa je každý rok obměňována.

Interiér Ka'by je dlážděn mramorem. Nachází se v něm dva, nebo snad i tři sloupy, stolík k odkládání parfémů a dvě zavěšené lampy.

Korán uvádí i další jména Ka'by, jako al-Mesdžidu l-Harám, tj. "Zakázaná mešita", nebo al-Bejtu l-'Atík, tj. "prastarý dům", nebo prostě jen al-Bejt, tj. "Dům."

V době narození Božího Posla  صلى الله عليه و سلم  se  z  Abesýnie,  dnešní Etiopie, vypravil křesťanský vládce Abraha, který měl v úmyslu Ka'bu zničit. Tento jeho plán byl reakcí na události v Jemenu, který byl Abesýnci dobyt několik let předtím. V San'á dal Abraha postavit veliký kostel, aby tak Araby ohromil a přivlekl je ke křesťanské víře. Jistý Arab rozlítil křesťanského vládce tím, že tento kostel poškodil a vyvázl bez trestu. O neslavném konci tohoto pokusu o zničení Ka'by hovoří koránská súra al-Fíl - Slon.

Ka'ba se sice nachází v oblasti s aridním, pouštním klimatem, avšak z historie je známo, že ji občas postihují prudké deště a následné záplavy. Taková záplava se udála i v roce 1941 a z té doby existují četné fotografie, zachycující poutníky, jak obcházejí Ka'bu po prsa ve vodě.

Podobná záplava pobořila část stavby i v době Prorokova  صلى الله عليه و سلم mládí. I když se v ní tehdy nacházelo údajně až 360 kmenových model a bůžků, rozhodli se pohanští Arabové rekonstrukci své svatyně financovat jen z čestně nabytých peněz. Protože během oprav prostředky došli, část stavby nazývanou Hidžr vyznačili jen nízkou polokruhovitou zídkou. Poté došlo mezi nimi k hádce, kdo do stavby zasadí proslulý Černý kámen, poslední pozůstatek z původní Adamovy stavby. Kámen, který pocházel z Ráje a zčernal hříchy lidí. Rozhodčím sporu byl ustaven mladý Muhammed صلى الله عليه و سلم. Podle jeho rozhodnutí položili všichni předáci kámen na plachtu a společně jej odnesli na místo.

Během osvojení Mekky pak Posel Boží z Ka'by صلى الله عليه و سلم všechny tyto modly odstranil.

Během mezi-muslimských sporů během druhé občanské války, kdy se Hidžáz vzbouřil, byla Ka'ba roku 64 po hidžře poškozena.

Znovu ji zrekonstruoval sahábí Abdulláh bin Zubejr, který jí vrátil původní tvar a rozměry z dob Ibráhíma, mír s ním. aby ji o deset let později známý tyran al-Hadždžádž na popud tehdejšího chalífy znovu pobořil.

O další rekonstrukci Ka'by uvažoval moudrý chalífa Hárún ar-Rašíd, ale na radu imáma Málika od ní upustil.

Ve 4. století hidžry podnikla odpadlická sekta karmatů, sídlící v oblasti dnešního Bahrajnu, útok na Ka'bu, během nějž bylo pobito mnoho poutníků a byl ukraden i Černý kámen. Do Ka'by se vrátil až po dlouhých dvaceti letech vyjednávání, kdy za něj tehdejší chalífa musel dokonce i zaplatit.

Další rekonstrukci prodělala po veliké povodni za vlády osmanského sultána Murada v roce 1039 hidžry.

Poslední rekonstrukce proběhla v roce 1996. Z původního materiálu dodnes zůstaly kameny.