DĚJINY MUSLIMŮ EVROPY V DATECH (DO ROKU 2004 KŘ. ÉRY)

Data jsou uvedena v letopočtu křesťanském dle gregoriánského kalendáře, někdy i v letopočtu hidžretském, který je v závorce, doplněn o zkratku h. (tj. „hidžry“)
 
pol. 7. stol. První muslimské expedice zasahují na evropskou půdu.
666 Nezdařený pokus získat Sicílii.
672 Rhódos padá pod vládu muslimů.
711 (93 h.) 12 000 muslimů převážně berberského a arabského původu vstupuje pod vedením vojevůdce Tárika ibn Zijáda na Iberský poloostrov a zapojují se do boje místního romanizovaného obyvatelstva proti okupantům z germánského kmene Vizigótů. Muslimové jsou na straně Románů.
712 (94 h.) Mus’ab ibn Nusajr obsazuje Toledo, někdejší vizigótské hlavní město.
716 (97 h.) Neúspěšný pokus Sulejmána ibn Abdulmelika o osvojení Istanbulu, při kterém umírá také společník Posla Božího صلى الله عليه و سلم Abú Ajjúb al-Ansárí.
717 (99 h.) Muslimové na severní straně Pyrenejí.
725 Osvojení jihofrancouzského města Nimes muslimy.
731 (113 h.) umejjovský vojevůdce Abdurrahmán al-Gháfikí zabírá Bordeaux ve Francii.
732 (114 h.) bitva u Poitiers. Vojska Franků pod vedením majordoma Karla Martela zastavují muslimské síly. Expanze severním směrem již na západě Evropy nepokračuje.
737 Muslimové obléhají Avignon.
756 (138 h.) Umajjovcký princ Abdurrahmán I. se osamostatňuje od Abbásovců a prchá do Andalusie, kde v Córdobě zakládá vlastní dynastii, která tu bude vládnout po následujících téměř 400 let.
763 Porážka Abbásovců v Andalúsii.
777 Bitva u Zaragozy. Muslimové vítězí.
786 (169 h.) Abdurrahmán I. začíná stavět proslulou Córdobskou mešitu s 1293 sloupy, dnes používanou jako katedrála a muzeum. Dokončena 788 (172 h.), tedy v roce, kdy panovník zemřel.
792 Druhé tažení muslimů do jižní Francie.
799 Poražení povstání Chazarů na východní hranici Evropy.
805 Tažení proti Byzanci. Muslimové znovu získávají Rhodos a Kypr.
816 Španělští Umajjovci získávají Korsiku.
818 Španělští Umajjovci připojují Baleárské souostroví a Sardínii.
827 (212 h.) Sicílii ovládá tuniská dynastie Aglebovců. Muslimská vláda nad ostrovem skončí až v roce 1091 (484 h.).
841 – 846 (226 – 232 h.) Muslimské tažení do jižní Itálie. Nezdařený útok na Řím.
850 – 900 Muslimští obchodníci se plaví přes černé moře a proti proudu Dunaje pronikají na slovanská území střední a východní Evropy a na Balkán.
869 Cyril a Metoděj působí jako misionáři mezi Slovany. Mimo jiného přinášejí i polemiky s islámem, čímž nepřímo zprostředkují první kontakt Slovanů také s islámským učením.
870 (257 h.) Osvojení Malty.
896 – 956 Život muslimského polyhistora Abú Hasana Alí al-Mas’údího, který ve své knize Rýžoviště zlata a doly drahokamů se zmiňuje o Moravanech a jejich říši, o jihočeském kmeni Doudlebů apod. Znalost střední Evropy dokládá i o sto let starší práce al-Chawárizmího, který zmiňuje Germánii a země Slovanů.
Okolo 900 Příchod Maďarů do Evropy. V kmenovém svazu Maďarů je ve vojsku přítomno několik menších muslimských klanů.
923 (311 h.) Povolžští Bulhaři (turkické etnikum) přijímají islám.
929 (316 h.) Abdurrahmán III. se v Córdobě prohlásil za chalífu, tj. vládce všech muslimů.
965 – 966 Cesta židovského kupce Ibráhíma ibn Ja’kúba al-Isrá’ílího po slovanských územích střední a jihovýchodní Evropy. První písemná zmínka o Praze.
1030 (420 h.) Umírá poslední španělský Umajjovec Hišám III. Umajjovský chalífát v Córdobě se rozpadá na velké množství nejednotných státečků.
1040 – 1147 (338 – 541 h.) Dynastie al-Murábitún (tzv. Almorávidé) vládnou severní Africe a muslimskému Španělsku.
1061 (453 h.) Normané dobývají Messinu. Počátek pádu muslimského státu na Sicílii.
1071 (463 h.) Počátek evropského křižáckého hnutí.
1085 (478 h.) Křesťané dobývají Toledo.
1090 (483) Almorávidé obsazují muslimské Španělsko. Budou mu vládnout následujících 60 let. Postupně opět sjednotí všechny místní roztříštěné státy.
1095 (497) Vyhlášení křížových výprav na církevním sněmu v Clermontu-Feranu.
1106 Smrt Almorávida Júsufa ibn Tešfína.
1120 –1269 (514-668 h.) Vláda al-Muwehhidů (tzv. Almohádé) nad muslimským Španělskem.
1143 (538 h.) Na doporučení Petra Magna, představeného kláštera v Clině pořizuje Robert z Ketonu první latinský překlad významu Koránu.
1150 (545 h.) První papírna v muslimském Španělsku.
1183 (579 h.) Založení Svaté Inkvizice, úřadu pro ochranu katolického dogmatu. Jeho prvním úkolem bylo odhalení heretiků a skrytých muslimů.
1212 (608 h.) Muwehhidský vládce a vojevůdce Muhammed an-Násir prohrává bitvu s kastilským králem Alfonsem VIII. u al-Ukab. Začátek konce sjednoceného muslimského Španělska a konec muslimské vlády nad Pyrenejemi.
1225 (621 h.) Konec vlády Muwehhidů v muslimském Španělsku.
1232 – 1492 (629 – 897 h.) Granada. Poslední samostatný muslimský stát ve Španělsku.
1236 (634 h.) Křesťané dobyli Córdobu.
1254 (652 h.) Alfonso X. zakládá školu latinských a arabských studií v Seville.
Okolo 1280 (cca 680 h.) Ertugrul zakládá Osmanskou říši. Bude zničena až v roce 1918 porážkou v I. světové válce.
1266 Umírá Berek Chán, první muslimský vládce tatarského Chanátu Zlatá Horda ve východní výspě Evropy.
1326 (726 h.) Bursa se stává hlavním městem Osmanské říše.
1328 (728 h.) Osmanský sultán Orhan zakládá jednotku tzv. janičárů (z tur. yeni cara – tj. nové vojsko). Jednotku tvoří převážně původní evropští křesťané, kteří jako byli odvedeni jako mladí branci, přijali islám a byli skvěle vycvičeni a disciplinovaní.
1331 (731h.) Osmané dobývají Nikáju.
1338 (738 h.) Osmané dobývají Smyrnu. Nadále bude známa pod tureckým jménem Izmir.
1345 (747 h.) Vstup Osmanů na evropskou půdu. Bitva na Galipoli, drtivé vítězství Osmanů. Dobyta je Edirna, která se od roku 1369 stává dalším osmanským sídelním městem.
1371 (772 h.) Porážka spojených křesťanských vojsk Osmany na řece Marici v dnešním Bulharsku. Bulharsko připojeno k Osmanské říši.
1382 (784 h.) Osmané osvojují bulharskou Sofii a srbský Niš.
20.6. 1389 (24.6. 791 h.) Bitva na Kosově Poli. Osmané se ztrátami vítězí nad spojenými vojsky balkánských křesťanů.
1392 (794 h.) Skopje v Makedonii padá do osmanských rukou.
1393 Chán Zlaté Hordy Toktamiš poražen Timurem Lenkem, tatarským vojevůdcem a vládcem ohromného impéria ve střední Asii.
1394 Timur Lenk poráží moskevského knížete.
1395 Seraj, hlavní město Tatarů ze Zlaté Hordy srovnáno Timurem Lenkem se zemí. Konec Chanátu.
1401 Loutkový panovník Zlaté Hordy Timur Kutluk, dosazený Timurem Lenkem, sesazen. Na jeho místo nastupuje Šádí Beg a nastoluje původní moc.
1439 V Povolží je tatarským vládcem Ulug Muhammedem založeno město Kazaň.
1441 Krymští Tataři se osamostatnili od Zlaté Hordy.
1443 (847 h.) Sedmihradský vévoda Hunyády zaútočil na Osmanskou říši. Dobývá Niš a proniká až k Sofii.
1444 (848 h.) Poslední křižácká výprava rozprášena Osmany v bitvě u Varny.
1446 Většina srbského území je pod osmanskou nadvládou. Království Bosny je vazalským státem Osmanské říše. Na Balkáně rychle roste počet muslimů.
6.4. 1453 (18.6.857) Osmanský sultán Mehmed Fatih osvojuje sídelní město Byzance Konstantinopol. Název je poturečtěn na Istanbul a město se stává třetím a posledním hlavním městem Osmanské říše. Stovky let staré Muhammedovo صلى الله عليه و سلم proroctví se naplňuje.
1454 Tažení na Valašsko (část dnešního Rumunska). Valašsko se stává osmanským vazalem.
Léto 1459 (863 h.) Se skončením Smederovy despocie se středověké Srbsko stává součástí Osmanské říše
Léto 1463 (867 h.) Na roztříštěném území někdejšího Bosenského království je s příchodem Osmanů založen sjednocený sandžak (osmanská správní jednotka) Bosna se sídlem v Sarajevu.
1475 - 1480 (880-885 h.) Krym (1475), Albánie, Jónské ostrovy a Otranto v jižní Itálii osvojeno Osmanskou říší. Osmané jsou také vládci Egejského moře. Tažení proti Benátkám.
1480 – 1541 (885 – 947 h.) Ohromný civilizační rozmach osmanských teritorií na Balkáně. Např. v Bosně vládne vůdce místního sandžaku Gazi Husrevbeg. Z této doby se dochovalo mnoho cenných památek.
1482 (887h.) dobytím města Herceg Novi Osmany padá pod osmanskou vládu také Hercegovina.
6.1. 1492 (Rebí’u awwel 897 h.) Pád Granady do křesťanských rukou. Konec muslimského Španělska.
1499 (904 h.) Osvojení Černé Hory Osmanskou říší.
1501 (907h.) Španělské křesťanské kraje León a Kastilie vydávají dekret, podle nějž se muslimové musí buď vzdát své víry, nebo odejít ze země.
1505 – 1579 Život a působení největšího velkovezíra a diplomata Osmanské říše Mehmed Paši Sokulua, který byl slovanského původu.
22.1. 1517 (25.12. 922 h.) Osmanský sultán získává titul chalífy. Mekka a Medína v rukou Osmanů.
29.8. 1521 Osmané dobývají Bělehrad, který tehdy patřil Uhrám.
1525 Španělský stát Aragonie vydává dekret, že muslimové v zemi mají být buď pokřtěni, nebo vystěhováni.
1526 Bitva u Moháče. Ludvík Jagelonský utonul v bažinách při útěku před osmanskou armádou.
1528 Dobytí Budína v Uhrách.
1529 (936h.) Osmanský sultán Sulejman Kanuni neúspěšně obléhá Vídeň. O dobytí města s pak ještě jednou, opět neúspěšně, pokusí v roce 1531.
1536 (941 h.) Francouzi jako první Západoevropané získávají výhradní privilegia na obchod s Osmany.
1541 Osmané obsazují Budín natrvalo a ustavují Budínský pašaluk. Bude trvat následujících 150 let.
1547 Mír mezi Osmany a Habsburky.
1549-1552 Osmanské tažení do Uher zastaveno u Egeru.
1550 Architekt Sinan Mimar staví proslulou mešitu Süleymaniye camii v Istanbulu.
1550 – 1650 Druhé osmanské tažení do Uher, připojena oblast dnešního jižního Slovenska s centrem ve městě Fiľákovo, kde byl zformován vilajet. Bylo též podniknuto několik tažení na Nové zámky a Lučenec. Předsunutá osmanská vojska zasáhla i na Moravu.
1556 Filip II., španělský král, vydává nařízení, podle kterého musí všichni muslimové v zemi opustit islám, arabštinu, muslimský způsob života i tradiční oblečení.
1571 (979) Bitva u Lepanta. Konec osmanské převahy nad Středomořím.
1580 (987 h.) Osmané uzavírají obchodní dohodu s Anglií. Bosenský vilajet povyšuje na ejalet se sídlem v Banja Luce.
Cca. 1590 Veleslavínská tiskárna vydává Kroniku novou o národu tureckém z pera německého historika Johanna Löwenklaua. Je považovaná za předznamenání kritické evropské historiografie a orientalistiky.
1593 – 1606 tzv. dlouhá turecká válka mezi Osmany a Habsburky. Osmané vítezí, avšak se ztrátami.
1605 Uherští povstalci Štěpána Bočkaje, s nepřímou podporou Turků, útočí na Uherský Brod, Uherský Ostroh, Strážnici, Veselí na Moravě, Bzenec a Kyjov.
1606 Rakouští Habsburkové jsou nuceni přiznat osmanskou svrchovanost nad Valašskem, Transylvánií a Uhrami tzv. Žitvatorockým mírem.
1609 (1018) Konečné nařízení španělského krále Filipa III. o konečném vyhnání všech morisků (muslimů) ze země.
1622 Osmané poraženi Poláky. Podepisují s nimi Chotinský mír.
1641 Osmané dobývají Azov.
1683 Osmanská armáda již podruhé neuspěla v obléhání Vídně. Velkovezír Kara Mustafa je za neúspěch vojenské operace popraven.
1683-1699 Rakousko-Osmanská válka. Rakouský generál Evžen Savojský podniká vojenské tažení proti Osmanské říši. Dobývá Uhry, prochází Chorvatskem i Bosnou, kde vypaluje sídelní město Sarajevo. Nakonec je zastaven až u makedonské Skopje.
1686 Pád Budína do rukou Habsburků.
1696 Pád Krymu do ruských rukou.
1699 Karlovacký mír mezi Rakouskem a Osmanskou říší. Ztráta mnoha osmanských území. Vyvraždění muslimů v Uhrách a chorvatských krajích Lika, Dalmácie, Kordun a Slavonie. Masakr muslimů v Boce Kotorské.
1703 Janičárské povstání v Edirně a v Istanbulu. Moc janičárů je svržena a na vlivu získává vrstva učenců.
1711 Rusko-turecká válka. V bitvě na řece Prut (dnešní Moldávie) jsou Rusové poraženi Osmany. Masakr muslimů v černohorském Cetinje.
1718 Konec války s Rakušany. Požarevackým mírem přichází Osmané o Banát, Transylvánii a sever Srbska včetně Bělehradu. Hranice je pak na dlouho ustavena přibližně na řece Sávě.
1737 – 1739 Další Rakousko – Osmanská válka. Zakončena Bělehradským mírem, kterým se část území vrací zpět Osmanům.
1768 – 1774 Rusko-Osmanská válka. Osmané poraženi. Kučuk-kajnardžijským mírem ztrácejí Krym a Kubáň, jsou nuceni uznat ruskou svrchovanost nad Valašskem a Moldávií. Rusové ovládají Černé moře.
1789 – 1807 Tenzimat. Pokus o prozápadní reformy sultána Selima III. naráží na tvrdý odpor.
1792 Jašijský mír. Rusové posilují svůj vliv v Gruzii a na území dnešního Rumunska.
1797 Rusové okupují kavkazský Dagestán. Místní muslimové prokazují tvrdý odpor.
1798 – 1801 (1213-1216) Napoleonovo tažení do Egypta. Začátek evropského imperializmu v muslimských zemích.
1803 Britský generál Lake obsazule Dilí. Muslimská moc v Indii končí a nastupuje tvrdá britská kolonizace.
1813 – 1817 Mor na Balkáně. Křesťané ze Srbska, Černé Hory a východní Hercegoviny prchají do Bosny a usazují se tam. Bosňácké muslimské osídlení je tak rozbito na dvě poloviny na východě a západě země.
1815 Osmané na Vídeňském kongresu ztrácejí Besarábii (dnešní Moldávie) a Jónské ostrovy. Srbsko získává v rámci Osmanské říše autonomii a Britové výsadní právo průjezdu Dardanelami.
1820 Vládci Perského zálivu podepisují dohodu s Brity. I v arabském světě nastupuje britská moc.
1826 Konec janičárské jednotky. Osmanská říše zavádí profesionální armádu.
1829 Edirnský mír. Řecko je autonomní. Valašsko získává privilegia,ústí Dunaje podstoupeno Rusku.
1830 Srbsko plně autonomním královstvím. Do roku 1867 na srbských územích trvá pogrom proti muslimskému obyvatelstvu. Mešity v Bělehradě jsou všechny vypáleny a zničeny.
1831 – 1832 Osmané čelí povstání v Bosně.
1833 Velký odchod muslimů ze Srbska do Bosny.
1839 Osmané reformují soudní systém.
1850-1859 Na Kavkaze trvá Islámský stát, řídící se šarí’ou.
1851 – 1914 Život Ismaila Gasprinského, krymského Tatara a zakladatele evropského islámsko-modernistického hnutí džedídizmus.
1853-1856 Krymská válka. Rusko napadá Osmanskou říši a obsazuje Moldávii a Valašsko. Poté do války vstupuje i Velká Británie, Francie a Sardinské království pro smlouvy s Osmany. Také vyhlašují válku Rusku. Válka je zakončena Pařížským mírem, který přiřkl Sevastopol Rusku a Moldávii, Podunají a Besarábii Osmanské říši. 
1859 Konec Islámského státu Dagestán na severním Kavkaze. Vůdce protiruského odporu Imám Šamil je uvězněn a severní Kavkaz je připojen k Ruské říši. 
1861 Pod nátlakem Ruska a Francie jsou Osmané nuceni uznat autonomii Rumunska.
1865 Vznik mladoturesckého hnutí.
1867 Nucené stažení osmanských vojsk ze srbských území na nátlak evropských sil.
1875 – 1878 Povstání křesťanských rolníků na Balkáně – nejprve ve východní Hercegovině, potom v Bosně a Makedonii. Za povstáním stálo Srbsko. Ozbrojené síly Srbska a Černé Hory podnikají od roku 1876 do roku 1878 pogrom na muslimské obyvatelstvo jižního Srbska, Nikšiče a východní Hercegoviny.
1876 – 1909 Vláda sultána Abdulhamída nad Osmanskou říší. Sultán staví na ideji panislamizmu, tj. spojení všech muslimů světa.
1877 Osmanský sultán vydává Medželet-i ahkam-i šeri’e, kodex ustanovení islámského práva v majetkovo-právních otázkách.
1877-1878 Porážka Osmanů Rusy. Podle ustanovení tzv. Sanstefanského míru musí Osmanská říše podstoupit Rusku Besarábii a další území a platit poplatky. Bulharsko získává východní Rumelii, okolí Sofie a podstatnou část Makedonie. Srbsko a Černá Hora na Osmanech získávají rozsáhlá území v jižním Srbsku a východní Hercegovině. Pogrom na muslimy v Bulharsku a v Makedonii.
Červen a červenec 1878 Rakousko-Uhersko upravuje na Berlínském kongresu podmínky Sanstefanského míru. Srbsko a Černá Hora získávají definitivní samostatnost. Bosenský ejalet je rozdělen. Území dnešní Bosny a Hercegoviny je přiřknuto Rakousko-Uhersku a Novopazarský sandžak zůstává v osmanských rukou. Rakušanům trvá dalšího půl roku, než zlomí odpor bosenského obyvatelstva.
1881 Francouzskou okupací Tunisu je dokončena kolonizace severní a západní Afriky Francouzi. Předzvěst vzájemných vztahů všech zúčastněných zemí, vrcholících následnou emigrací Severoafričanů do Francie ve 20. století.
1896-1897 Po povstání a intervenci velmocí je Kréta odtržena od Osmanské říše.
1899 Velká Británie ustavuje protektorát nad Kuvajtem.
1905 V Paříži je jsou položeny základy islámského obrodného hnutí Selefíja, které pak působí zejména v Egyptě.
1907 V Osmanské říši se dostává k moci nacionalistické hnutí tzv. mladoturků, kteří zahajují reformy po vzoru západních zemí a proklamují ostrý turecký nacionalizmus.
1908 V Osmanské říši podnikají mladoturci revoluci a svrhávají sultána Abdulhamída. Rakousko-Uhersko revoluce využije a anektuje Bosnu a Hercegovinu.
1909 Rakousko-Uhersko nutí Osmany stáhnout svá vojska z Novopazarského sandžaku a platit poplatek ve výši 2,5 milionu liber sterlingů.
1911-1912 Válka mezi Itálií a Osmanskou říší. Italové obsazují Libyi.
1912 Rakousko-Uherský císař František Josef I. podepsal říšský zákon č. 159/1912 o státním uznání islámu hanefíjského ritu. Mnoho muslimů odchází do Českých zemí za obchodem. Základ české muslimské komunity.
1912 První Balkánská válka. Srbsko, Bulharsko a Černá Hora se spojují proti Osmanské říši, kterou poráží. Osmané ztrácejí svá poslední balkánská území ve prospěch zejména Bulharska. Na dobytých územích dochází k pogromům a vyhánění muslimů. Založen je nový stát Albánie.
1913. Druhá Balkánská válka. Osmané ztrácejí Edirne.
1914 Po mladoturecké revoluci se Osmané zapojují do primárně vnitro-evropské I. světové války, ze které odcházejí drtivě poraženi.
1916 Velmoci si rozdělují dobytá osmanská území. Francouzi získávají Libanon a Sýrii, Britové Irák, Jordánsko a Palestinu.
1918 Konec I. světové války. Osmanská říše je na straně poražených a zoufale bojuje o vlastní přežití.
10.8.1920 Osmanská vláda podepisuje kapitulaci v Sevru. Spojenci obsazují Istanbul, Bospor i Dardanely a získávají veškeré osmanské loďstvo. Další nadiktované podmínky omezují počet pozemního vojska na 50 000 mužů. Východní Arménie získává nezávislost, Kurdové ve východní Anatolii autonomii. Osmanské Turecko je nuceno uznat ztrátu egejských ostrovů, Edirny, Thrákie, Galipoli, Kypru, Izmiru a arabských území. Atatürk se postaví rozdělení Turecka na odpor. Albánie je fakticky samostatná.
1921 Řecko-turecká válka v Anatolii. Řekové utrpí drtivou porážku.
1922 Mustafa Kemal řečený Atatürk ukončuje staletou existenci Osmanského sultanátu a vyhlašuje Tureckou republiku, které sám vládne jako autoritářský prezident pod ochranou mocné armády.
1923 Mírová smlouva v Lausagni. Velmoci uznávají nezávislost Turecka. Turecko získává zpět Edirnu, Izmir, Thrákii až k řece Marici, nad Istanbulem, Bosporem a Dardanelami je uznána turecká svrchovanost. Albánští muslimové se oddělují od institutu istanbulského šejchu l-islám (nejvyššího učence v Osmanské říši)
1924 Atatürk ruší chalífát. Do roku 1933 probíhá surová deislamizace země.
1926 V Turecku je zrušena platnost šarí’atského zákona.
1928 Turecko přijímá sekulární ústavu.
1935 Uznání Muslimské obce v Československu Ministerstvem pro školství a národní osvětu.
1936-1980 Dekolonizace francouzských, britských a holandských zámořských území. Ekonomické vazby však nadále přetrvávají a muslimové z těchto území se z ekonomických a dalších důvodů stěhují do původních kolonizujících zemí. Doba vzniku muslimských přistěhovaleckých komunit v západní Evropě.
1939 Italská okupace Albánie. Vláda loutkového „krále“ Ahmeda Zogu, neboli Zogu I.
1941-1945 Druhá světová válka v Jugoslávii. Místní muslimové, kteří se nepřiklonili k žádné válčící frakci, podstupují četné masakry.
1945-1947 J.V. Stalin pod falešným obviněním z kolaborace posílá příslušníky ruských muslimských etnik (Tataři, kavkazská etnika) do koncentračních táborů na Sibiři a v Kazachstánu.
1947-1950 Komunistická vláda Jugoslávie uskutečňuje monstrproces s organizací tzv. Mladých muslimů. Zatčeno je okolo 2000 mladých proislámsky smýšlejících intelektuálů, zejména z Bosny a někteří jsou popraveni.
1955 Velká Británie se stahuje ze Suezského průplavu.
1957 N.S. Chruščov dovoluje Kavkazanům vrátit se z vyhnanství zpět domů.
1960 Vojenský převrat v Turecku
1962 Založení Rábity, tj. Světové muslimské ligy.
1972 Necmetin Erbakan zakládá v Turecku proislámskou Stranu národní záchrany.
1974 Turecké vojsko okupuje Severní Kypr.
1980 Vojenský převrat v Turecku. K moci se dostává generál Evren.
1988 Začátek Války o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem.
1991 Džochar Dudajev se prohlašuje čečenským prezidentem a usiluje o samostatnost své země na Rusku.
6.4.1992 Evropská Unie a USA uznávají nezávislost Bosny a Hercegoviny, která v květnu téhož roku vstoupila do OSN. Začátek agrese proti BaH. 11.8. 1995 vykoná srbská armáda největší válečný zločin v Evropě od konce 2. světové války, povraždění 10 000 civilistů ve Srebrenici. Krvavý konflikt ukončuje až mírová dohoda z 25. 11. 1995.
Březen 1997 státní bankrot Albánie a všelidové bouře. Krize nastala kolapsem finančních pyramidových systémů, do kterých velké množství Albánců investuje své peníze.
1994 – 1996 1. rusko-čečenská válka. Rusové utrpěli faktickou porážku a musí se stáhnout ze země.
30.4. 1997 Vznik Evropské rady pro výzkum a fetwu.
5.3.1998 Srbské síly po delší době stupňovaných restrikcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova sahají po vojenské akci.
1998 Turecké úřady zakazují pro-islámskou stranu Refah a zabavují její majetek.
24.3. 1999 Vojenská akce NATO proti Srbsku s cílem zastavit masakry v Kosovu. Akce ústí ve všeobecné ničení a zhoršení stávajícího stavu. Nakonec se přeci jen srbská vojska z Kosova stahují a prezident Milošević je nucen 9.6. 1999 uznat mandát OSN nad Kosovem.
10.8. 1999 Muslimští povstalci vyhlašují nezávislost Dagestánu na Rusku. 1.10. Rusové odpovídají masivní vojenskou invazí, které velí nový prezident Vladimir Putin.
15.3.2001 Střety makedonských policejních sil s Albánci na západě země. 13.8. téhož roku konflikt rychle ukončuje tzv. Kumanovská dohoda, kterou albánská menšina ukotvuje svá práva.
23.-26. 2002. Útok čečenských povstalců na divadlo Dubrovka v Moskvě.
1.3.2003 Turecký parlament odmítá vyhovět žádosti USA o poskytnutí vzdušného prostoru pro útok na Irák. 9.3. téhož roku se zvláštním hlasováním stává lídr pro-islámské Strany práce a spravedlnosti Recep Tayyip Erdogan novým tureckým premiérem.
12.5. 2003 Další nepokoje v Čečensku. V tamních prezidentských volbách téhož roku v říjnu, konaných bez přítomnosti mezinárodních pozorovatelů, vyhrává moskevský kandidát Ramzan Kadyrov.
2004 Registrace Ústředí muslimských náboženských obcí v ČR.