ŠEJTÁNOVO NEPŘÁTELSTVÍ VŮČI LIDSTVU

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřili, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu 'Imrán:103). A nejlepším vedením je Muhammedovo صلى الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.

 

A potom, milí bratři a sestry v islámu, dnes vzpomeneme důležitý poznatek, který je neměnnou a stálou zvyklostí Boží - fakt, že proti každému následovníku pravdy stojí armáda nepřátel, šejtánů z lidí i džinů, pod vedením otce všeho zla, prokeltého Iblíse. Odvracejí od pravdy, brání v chůzi po cestě Boží, překrucují Pravdu a mění ji na faleš. Zlo ukazují jako dobro a dobro jako zlo. Alláh říká: A takto jsme každému proroku učinili nepřátele satany lidské i džinovské, kteří si navzájem vnoukají pozlacené, leč bludu plné řeči. Kdyby tvůj Pán chtěl, nedělali by to, zanech je tedy v tom, co si vymýšlejí. (An’ám:112) Vůdcem všech těchto našich nepřátel je prokletý Iblís. Zatracenec, který na sebe svou vlastní pýchou uvalil Boží hněv. Rozpoutal bitvu dobra a zla a sám vede armádu zla a lži, které je předpovězeno prohrát. Obelstil jiné Boží tvory a podrobil si je. Alláh říká: Satan je ovládl a dal jim zapomenout na připomenutí Boží; a oni patří ke straně satanově. Což však strana satanova ztrátu neutrpí? (Mudžádela:19) Iblís se vzepřel rozkazu Božímu a zřekl se svého Pána. Začal se mu otevřeně protivit. Alláh říká: „Pročež jsi mne odvrhl, budu na ně číhat na přímé stezce Tvé. Poté je budu pokoušet, z popředí jejich rukou i od jejich zad, z jejich pravé strany i z jejich levé strany a většinu z nich neshledáš vděčnými.“ (A’ráf:16-17) Ibn ‘Abbás říká: „A neřekl seshora, neboť odtud k nim sestupuje milost.“ Navádí je ke hříchu, ukazuje jim špatné činy jako velmi dobré, např. inovace ve víře. Lidé je pak konají a umírají ve hříchu, aniž by se z něj káli. Mohou být zkoušeni mocí i ponížením, bohatstvím i chudobou, tím co je na tomto, i co je přislíbeno pro onen svět. Mohou i dobré činy jim být prokazovány jako špatné. Mohou být též naváděni, aby nevykonali tolik dobra, nebo vykonali menší dobro ze dvou dober. Pokud již Iblís nenalezne cesty, jak člověka navést ke zlu, snaží se překazit mu cesty k dobru. Nepoleví ve svém konání, dokud nevyprší jeho odklad, který mu Alláh stanovil, když řekl: Odpověděl: „Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo (Sád:80) Potom všechny ty, které obelhal a přimkl na svou stranu, uvede do pekelných ohňů a sám se z nich nikdy nespasí. Alláh praví: On volá k sobě přívržence své jen proto, aby stali se obyvateli plamene šlehajícího. (Fátir:6) Muslimové! To je náš nepřítel, to je jeho realita. Pomněme varování našeho Stvořitele! Satan je věru vaším nepřítelem, proto jej pokládejte i vy za nepřítele svého! (Fátir:6) Ibn Kesír vysvětluje: „Vy buďte jeho ještě tvrdší nepřátelé. Protivte se mu a sveřepě prohlašujte za lež to vše, k čemu vás nabádá.“ První šejtánovou lstí vůči člověku je nutit jej setrvávat v nevíře a tím i v prokletí Božím, jakož i minout nesmírné požehnání od Alláha, tkvící v tom, že budeme kráčet přímou stezkou. Ibráhím, mír s ním, radí otci: Otče můj, neuctívej satana; vždyť on vzpurný byl vůči Milostiplnému.Otče můj, obávám se, aby se tě nedotkl trest od Milosrdného a aby ses přítelem satanovým nestal.“ (Merjem:44-45) Poté následují další cesty. Ibn Kajjím vysvětluje, že po překonání překážky nevíry přichází překážka inovace a odchylky od správné věrouky, poté přichází zkouška velkými hříchy, poté malými hříchy. Když se toho zbavíme, přichází pokušení povoleného, kterým se nás šejtán snaží zabavit, abychom svou víru nezvětšovali další a další pokorností Alláhu. Poté přichází pokušení chvályhodných činů, kterými se nás šejtán snaží oddálit od činů dobrých a zbožných, za které je větší odměna. Tuto překážku překoná fakticky jen ten, který pozná místo a stupeň jednotlivých činů u Alláha. To vše vyžaduje nezměrnou trpělivost, sílu víry, pevné přesvědčení a neochvějné spoléhání se na Alláha. Alláh říká: Věru nad mými služebníky nemáš pravomoc. A stačí Pán tvůj jako ochránce. (Isrá´:65) Mudžáhid a Ikrima říkají, že šejtán nemá proti nim důkazy. Ibn Abbás smýšlí, že šejtán je následován jen proto, aby byl proti lidem ustaven důkaz jejich neposlušnosti a nevíry. Zajisté on nemá pravomoci nad těmi, kteří uvěřili a na svého Pána se spoléhají. (Nahl:99) A o takovém člověku hovoří i následující hadís. Sebra ibn Abí al-Fakíh říká, že slyšel Proroka صلى الله عليه و سلم říci: „Šejtán připravil léčky na člověka přes mnohé jeho cesty. Postavil mu léčku na cestě islámu, řka: „Což přijmeš islám a opustíš víru svou, svých otců a jejich otců?“ Člověk jej neposlouchal a přijal islám. Poté mu postavil léčku na cestě hidžry: „Což se vysídlíš a opustíš svou zemi a své nebe? Vysídlenec je jako kůň v dálce.“ Člověk jej neposlech a vystěhoval se. Poté mu uchystal léčku na cestě k džihádu, tj. boji na cestě Boží svým životem i svým majetkem, pravíce: „Budeš bojovat a zahyneš, zatímco se oženíš a žena pak rozdělí tvůj majetek.“ Ani pak jej člověk neposlech a vyšel v džihád.“ Podle Nesáího. A věřte, milí bratři a sestry, že Alláh neponechal své služebníky bez ochrany. Vždyť pravil: A jestliže tě satan pokušením dráždí, pros Boha o ochranu, vždyť On slyšící je i vševědoucí. (Fussilet:36) Prosme tedy Boha o ochranu před šejtánem. Prostředků ochrany je mnoho a nalezneme je v Knize Boží a Sunně Jeho Posla صلى الله عليه و سلم. Nezalekněme se množstvím lidí, kteří jdou v blud, protože skutečných zachráněných je málo a obrovský počet zbloudilých je jen další z šejtánových léček.

 

 

Milí bratři a sestry, mějme se tedy před šejtánem na pozoru a hledejme v Koránu a v Sunně cesty a prostředky, jak se před ním zaštítit. Od Abú Hurejry zaznamenali Buchárí a Muslim slova proroka: „Kdo řekne za den stokrát „lá iláhe ille lláhu wahdehu lá šeríke leh, lehu l-mulku we lehu l-hamdu we huwe ‘alá kulli šej´in kadír,“ jakoby ten den vykoupil sto otroků, bylo mu za to zapsáno sto dobrých činů a sto zlých smazáno. To mu bude zbrojí proti šejtánu. Ten den až do večera nepřijde s žádným lepším skutkem, nežli udělat totéž vícekrát.“ Vy, kteří věříte! Vzývejte hojně Boha (Ahzáb:41) Tirmízí zaznamenal od Abú Sa’ída al-Himsího: „Slyšel jsem Abú Hurejru říci: „Prosba, kterou jsem slyšel od Božího Posla صلى الله عليه و سلم a kterou nevynechávám, je: „Alláhu, učiň mne více vděčným Tobě, více Tebe pamětlivým, Tebe více vzpomínajícím a k Tobě více pozorným.“ Ahmed zaznamenal od Abdulláha ibn Amra: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „Kteříkoli lidé budou sedět na nějakém sezení a nevzpomenou tam Vznešeného Alláha, budou tohoto sezení v Soudný den litovat.“ Od Abú Hurejry se tradují slova Proroka صلى الله عليه و سلم: „Nečiňte ze svých domů hroby. Do domu, kde se čte súra al-Bekara nevstoupí šejtán.“ Sahíh Muslim. Tedy neuctívejte Alláha pouze v mešitách a mimo své domovy, ale také (a zejména) v soukromí a ve skrytu svých příbytků. Oddejte se četbě Koránu a jmenovitě jeho druhé súry, neboť je jedním z nejsilnějších prostředků ochrany před šejtánem. Abú Hurejra byl jednou prorokem pověřen hlídat nashromážděný zekát a tři noci po sobě zadržel téhož muže, který ze zásob kradl. Pokaždé, když jej chtěl předvést k Prorokovi صلى الله عليه و سلم, člověk se začal vykrucovat a zapřísáhat, že se nevrátí a že Abú Hurejru naučí užitečná slova. Abú Hurejra o tom řekl: „„Posle Boží, řekl, že mě naučí slovům, za které mi Bůh dá odměnu. Tak jsem jej znova pustil.“ Zeptal se Posel: „A která jsou to slova?“ Odpověděl jsem: „Když ulehneš do postele, recituj verš stolce: Bůh, není božstva kromě Něj, Živého, Trvajícího, až do konce. Bude k tobě vyslán strážce, který tě bude hlídat a šejtán se k tobě až do rozednění nebude moci přiblížit.“ Druhové Prorokovi صلى الله عليه و سلم pozorně naslouchali, aby se mohli něčemu přiučit. Posel Boží صلى الله عليه و سلم k tomu řekl: „Pravdu děl, i když je jinak lhářem. A víš, kdo s tebou rozmlouval po tři noci, Abú Hurejro?“ Řekl jsem: „To tedy nevím.“ „To byl šejtán,“ odpověděl Prorok صلى الله عليه و سلم.“ Podle Abú Hurejry Prorok uvedl, že se šejtán dává na útěk rovněž tehdy, když slyší ezán. Také mocnou zbraní proti šejtánu je isti’áza: „a’úzu billáhi mine š-šejtáni rredžím“ – utíkám se k Alláhu před šejtánem prokletým. To je i potvrzeno v posledních dvou koránských súrách. Muslimové! Vzdalme se od všech podob nepokornosti vůči Alláhu a od všech forem hříchu a zkaženosti. Alláh říká: Vy, kteří věříte! Nenásledujte kroky satanovy! Tomu, kdo následuje kroky satanovy, přikazuje on nestoudnost a věci zavrženíhodné. (Núr:21) Ibn Kesír vysvětluje: „Jeho cestami, lákadly a tím, k čemu volá. Toto je upozornění a hrozba, vyjádřená přenádherným a neobyčejně výstižným přirovnáním, takže každá forma hříchu a neposlušnosti je následováním stop šejtána.

 

Prosíme Alláha prostředky z Jeho Knihy a Sunny jeho Posla صلى الله عليه و سلم o ochranu před prokletým šejtánem a podporu v boji proti němu. Ámín.