SEKTA ÁGÁCHÁNÍJJA

Tato indická sekta je odnoží Ismáílitů a jejím zakladatelem byl Hasan Alí Šáh, známý jako Ágá Chán (v angl. přepisu Agha Khan), jakož i ti kdo ho následují v jeho vůdcovství. Sekta vznikla a rozmohla se v Íránu během 1. třetiny 19. stol.

Jejich věrouka se točí okolo jejich víry a přesvědčení, že jejich vůdce Ágá Chán a jeho rod by měli být uctíváni, protože jsou ztělesněním božství. V důsledku toho vodu po jeho koupeli považují za svatou. K jeho obrazu v londýnské svatyni „Džennet cháne“ se také modlí. Vyznavači sekty platí pětinu svých příjmů Ágá Chánovu rodu. Převzali též hinduistické reinkarnační kulty a Alího nazývají desátým Višnuem, Muhammed je pro ně božstvo Brahma a Adam, mír s nimi oběma, je ztělesněním Šivy.

Lidé jsou si vědomi, že Ágá Chán byl ve skutečném životě nestoudný opilec a hazardní hráč, zapletený v korupci. Nicméně přesto že to ví, říkají že vše, co udělá, je považováno za zbožnost.

Ágá Chánovi stoupenci jsou odnoží isma'ílitské sekty nizáríjja. Po pádu fátimovského státu v Egyptě došlo v isma’ílijské sektě k rozkolu a nizárovci se vystěhovali do hor Alamút v Íránu, kde vybudovali pevnost, kde opíjeli mladé muže hašišem a dávali jim užívat si se ženami, načež je vyslali do údolí zabíjet nepřátele isma’ílitů. Někteří doputovali až do Indie, kde dali vzniknout této sektě.