NEPLODNÁ ZBOŽNOST

Vypráví se, že Alláh nařídil Džibrílovi, aby s vojskem andělů zničil jedno zkažené město. "Ale v něm je jeden zbožný," udivil se Džibríl. "Od něj začni," obořil se Alláh, "nepřikazoval dobro, ani neodvracel od zla."

Když Omar ibnu l-Chattáb slyšel recitovat súru TáHá a přijal islám, odešel za Prorokem صلى الله عليه و سلم a řekl mu: "Proč se máme skrývat, když jsme na cestě Pravdy?" Tehdy dostal přízvisko al-Farúk, tedy "Rozdělující pravdu od lži". Řekl mu: "V soudný den přijde islám a řekne: "Tento mne podpořil a tento mne ponížil. Byl jsem ponížen, dokud se Omar nestal muslimem." Omar se pak odebral a celé dopoledne odvracel útoky modloslužebníků. Po poledni se vrátil domů, shromáždil děti a synovi Abdulláhovi řekl, že s ním nepromluví, dokud nepřijme islám. Když mu syn s údivem odpověděl, že je už rok tajně muslimem, plácnul jej po hrudi a obořil se na něj slovy: "Proč jsi mn tedy celý rok nechal bloudit?!" Když se pak Omar stal chalífou, říkával: "Jak mohu spát? Budu-li spát v noci, zanedbám Boží právo. Budu-li spát ve dne, zanedbám právo svého lidu." Jednou při obchůzce mešit mimo časy modliteb vešel do jedné mešity a zastihl tam lidi, jak sedí a vzpomínají Alláha. Zeptal se jich: "Co tu tak děláte bez práce?" Odvětili: "Hledáme obživu od Alláha." "Z nebe nepadá ani zlato, ani stříbro!" vyplísnil jim chalífa.

Ukba bin Náfi' promluvil na břehu moře: "Ó moře, moře! Kdybych jen věděl, že za tebou je další země, kde někdo žije, věru bych tě překonal, abych je seznámil s Pravdou."

Berá´ bin Málik, který znal celý Korán zpaměti, po jedné prohrané bitvě řekl: "Co jsem to za háfiza! Běda mi, že jsem dopomohl tomu, že muslimové prohráli bitvu!"

Temím ad-Dárí viděl, že mešita je v noci temná, beze světla a tak vyhotovil několik loučí a mešitu jimi osvětlil. Posel Boží صلى الله عليه و سلم na to řekl: "Alláhu, osvětli mu tento i onen svět! Ámín!"

Ibn Mes'úd říkával: "Nenávidím člověka, který jen sedí, nepracujíce ani pro tento, ani pro onen svět."