SVÁTEČNÍ KÁZÁNÍ - 'ÍDU L-FITR 1431 PO HIDŽŘE

بسم الله الرحمان الرحيم
 
ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBARU LÁ ILÁHE ILLE LLÁH! ALLÁHU AKBAR, ALLÁHU AKBARU WE LI LLÁHI L-HAMD
Chvála Alláhu dž.š., Pánu světů, požehnání a mír jeho Posluصل الله عليه و سلم, rodu jeho, druhům i následovníkům!
As-selámu alejkum we rahmetu lláhi we barakatuh!
 
Muslimové! Tekbír, čili sousloví Alláhu akbar – Alláh je největší, jest heslem a sloganem islámu.Pronášíme jej v tento veliký den svátku, stejně jako jej pronášíme, když vstupujeme do každičké naší modlitby, stejně jako když ezánem oznamujeme příchod jejího času, nebo se ikámou k ní již přímo svoláváme. Pronášíme jej, když vzpomínáme Alláha po jejím skončení. Pronášíme jej, když porážíme dobytek. Pronášíme jej, když bojujeme ve válce. Tekbír provází každého muslima již od jeho narození, první, co novorozenec uslyší, když mu do pravého ouška našeptají ezán je – Alláhu akbar. S tekbírem ubíhá život muslima, který sám o sobě má být jedním velebením Alláha, aby se nakonec, až jeho smířená duše odejde, shromáždili nad jeho hrobem jeho druhové a modlili se mu dženázu, začínající slovy – Alláhu akbar. Takto muslimové naplňují ve vznešený den svátku přerušení půstu příkaz Boží: Měsíc ramadán, ve kterém byl seslán Korán jako správné vedení pro lidi, jako jasné důkazy tohoto vedení a jako měřítko. Kdokoli z vás pak bude svědkem příchodu tohoto měsíce, nechť se během něj postí. Kdo bude z vás nemocen, či na cestě, nechť jej nahradí ve dnech jiných. Bůh chce pro vás ulehčení, nikoli ztížení. Dodržte tedy zcela tuto lhůtu a velebte Boha za to, že vás správně vede, snad budete prokazovat vděk. (Bekara:185) Tedy po uplynutí lhůty půstu začíná čas velebení Alláha, čas tekbíru. Alláhu akbar! – Bůh je Největší! Větší než to, co k němu přidružují. Větší než lidské touhy, než moc tyranů a krutovládců tohoto světa, větší než peníze, než vylhané ideologie a falešné kulty, větší než národní, rodinné, osobní a jiné lidské vazby a vztahy, větší než manžel, než děti, sourozenci, či rodiče. Větší než moc, sláva, vliv a postavení. Větší než síla nejmodernějších zbraní a nejpočetnějších armád, větší než lživé vnucované „svobody“, větší než lidmi vymyšlené a prosazované zákony. Alláhu akbar – Bůh je Největší. Není božstva kromě Boha, upřímně mu oddáváme své náboženství, i když si to nevěřící protiví. Nepřátelé Alláha Největšího, Jeho stanovené víry a Jeho milovaného národa mohou na muslimy útočit, vyhánět je, věznit a vyvražďovat. Mohou je, jejich víru, Alláha Největšího i Jeho Posla صل الله عليه و سلم očerňovat, zesměšňovat, mohou odvracet lidi od Koránu a Sunny, vést štvavou kampaň, bourat mešity a bránit jejich vzniku, mohou pálit výtisky Koránu, ale Alláh bude stále Největší, i kdyby se všichni spojili proti Němu. Alláh je Největší, potrestá je a oni Mu nemohou uniknout.
Věřící! Každý národ, každé lidské společenství má své svátky. Zatímco různá společenství nevíry svými svátky oslavují své modly a své zbloudilé „osobnosti“, společenství pravdy, umma islámu, oslavuje oddanost a službu Jedinému Stvořiteli, opravdovému a absolutnímu Vládci, Soudci a Zákonodárci. Anas ibn Málik vypráví: „Když přišel Posel صل الله عليه و سلمdo Medíny a viděl obyvatele města slavit dva svátky řekl: Bůh dal vám lepší než tamty (pohanské svátky): a to íd al-adhá (svátek oběti) a íd al-fitr.“ Podle Abú Dáwúda a Nesáího. Umma se v tento den slavnostně vykoupala, přerušila svůj půst lichým počtem datlí, odila se do nejvybranějších šatů, navoněla se. Oslavuje nikoli nezřízeně a pompézně, nýbrž v souladu se Sunnou a odvrhuje vše, co je hříchem a nebylo zavedenou praxí Proroka صل الله عليه و سلم, jako je okázalost, marnotratnost, nemorálnost, pověrečné praktiky a napodobování modloslužebníků. Ummo Muhammeda صل الله عليه و سلم! Raduj se, neboť Alláh přikázal:Nechť radují se z dobrodiní a milosrdenství Božího a z toho všeho a to lepší je než to, co shromažďují. (Júnus:58) Abú Hurejra vypráví, že Posel صل الله عليه و سلمřekl: Když přijde den svátku ‘ídu l-fitr, postaví se andělé do bran všech cest a volají: „Pojďte, muslimové, vstříc Štědrému Pánu, připomíná vám Své nezměrné dobro a potom vám přiděluje ohromné odměny. Bylo vám přikázáno postit se a postili jste se. Bylo vám přikázáno, abyste povstali k nočním modlitbám a povstali jste. A byli jste poslušni svému Pánu. Vemte si tedy své odměny.“ A když se pomodlí, zvolá volající: „Váš Pán vám odpustil. navraťte se do svých domovů správně vedení. To je Den Odměny.“ A tento den je v nebi pojmenován Dnem Odměny.  Podle Ibn Hibbána a Bejhekího. Abú Bekra vypráví, že Posel Boží řekl: „Odměna dvou měsíců nemůže být zmenšena, ani když trvaji jen 29 dní a to jsou dva měsíce svátků, Ramadán a Zú l-Hidždža.“ Podle Buchárího a Ibn Mádži. Tento den je svátkem pro všechny ty z nás, kterým byl ramadán požehnáním, kteří využili jeho dobra a vystříhali se všeho, co ruší, nebo poškozuje jejich půst a kteří v noci povstali k modlitbám. Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: Při Tom, v Jehož rukou je duše Muhammedova, v Den Vzkříšení pach z úst postícího, je v očích Božích lepší než vůně mošusu. Ten, kdo se postí má dvojnásobnou radost - má radost při ukončení půstu, a když potká svého Pána, bude mít radost, že se postil. Podle Buchárího. Nyní přichází tato první radost. Ta druhá přijde v den, kdy se navrátíme k Alláhu. Tehdy nám bude půst a Korán přímluvcem a svědkem, jak vypráví Abdulláh ibn Amr slovy Posla Božího صل الله عليه و سلم: Půst a Korán jsou dvě přímluvy služebníka Božího v Den Znovuzrození. Půst řekne: ‚Ó Bože, zamezil jsem mu jídla a tužeb přes den. Nech mě se za něj přimluvit.‘ Korán řekne: ‚Zamezil jsem mu spaní v noci. Nech mě se za něj přimluvit.‘ A jejich přímluvy budou přijaty. Sahíh dle Ahmeda.
Avšak naopak pro toho, kdo promrhal ramadán v hříchu, zatvrzelosti a lhostejnosti, tento den není svátkem, ale černým dnem, neboť je dnem, kdy jej minula nesmírná odměna a nikdo neví, zda další možnost ještě vůbec přijde. Půst pak po jejich smrti nebude jejich přímluvcem, ale svědkem a důkazem proti nim.
Bratři a sestry! Ramadán skončil, ale uctívání zůstává. Neskončila naše recitace Koránu, naše noční modlitby, náš zikr, naše úsilí ani náš půst. Neochabujme ve svém úsilí a nenavracejme se zpět do naší celoroční letargie, jako bychom uctívali právě uplynulý měsíc. K tomuto přechodu nám může pomoci sunna šestidenního půstu nyní po tomto svátečním dni. Taberání, Ahmed, Bezzár a Bejhekí zaznamenali od Džábira, že Prorok صل الله عليه و سلم řekl: Kdo se postil v měsíci ramadánu a přidal 6 dní v šawwálu, jakoby se postil celý rok. Pospíchejme tedy k dobrým činům! Omar ibn al-Chattáb řekl: „V každé věci je lepší chvíli vyčkat a nespěchat, kromě jedná-li se o dobré činy pro onen svět.“ Každým dnem odchází kus našeho života a každý měsíc je kapitolou našeho života, nebo jedním listem na stromě našeho života, který uvadne, uschne a opadá k zemi. Již nikdo a nic jej nevrátí zpět. Omar ibn Abdulazíz řekl: „Což nevidíte, jak každý den někoho čekáte, připravujete a vyprovázíte na cestu ke Vznešenému Alláhu a že každý den někoho dáváte do země, zahrabáváte a oddělujete od přátel a majetku?
Drazí! Vzpomněli jsme význam tohoto dne, vzpomněli jsme i dvě radosti právě vyplněného půstu. Ale je tu ještě jedna radost. Ještě jeden svátek muslimské ummy, který je před námi. Bude to den, až se všichni muslimové zase sjednotí, zbaveni jařma okupace, osvobozeni od diktátu a tyranie krutovládců a od tíhy neislámských zákonů. Den, kdy mudžáhidé pozdvihnou prapor islámu, den, kdy bude ustavena chiláfa a nebude jiného zákonodárství, než šarí‘y a Slovo Alláha a Jeho Posla صل الله عليه و سلم bude nejvýše, výše nežli cokoli jiného. Snažme se všichni společně, abychom na tento svátek a tuto radost už dlouho nečekali.
Milovaní pro Tvář Boží! Následujme cestu těch, kterým bylo přislíbeno vejít do ráje – cestu Proroka صل الله عليه و سلم, jeho druhů a našich zbožných předků. Popřejme svým bratřím k svátku, usmívejme se na ně, obejměme je srdečným obětím a rozejděme se domů jinými cestami, než jsme přišli, abychom mohli potkat více lidí a tak rozšířili radost mezi větším počtem muslimů.
 
Přeji vám požehnané a krásné prožití tohoto svátečního času. Nechť Alláh přijme od vás i od nás. Ámín.