PŘEDZVĚSTI SOUDNÉHO DNE

 

Islámští učenci rozdělili znamení příchodu Soudného Dne na malé a velké. Důvodem takového členění je vztah k době, ve které se odehrají a k následkům, které vyvolají. Malá znamení se odehrávají hlavně před velkými, ve vícero časových intervalech v rozličných vrstvách společnosti. Následky velkých jsou očité a nesrovnatelně větší. Kvůli tomu se po některých z velkých znamení příchodu Soudného Dne již více nepřijímá pokání, ani nová víra.
I když vznešený Alláh utajil přesný čas příchodu Dne Soudu, naznačil některá znamení, které lidi upozorňují na jeho blízkost. Islám zakazuje předpovídání Dne Soudu, protože to znamená nevíru v koránský verš, kde Alláh říká:
يَسْأَلُونَكَ عَنِ السَّاعَةِ أَيَّانَ مُرْسَاهَا قُلْ إِنَّمَا عِلْمُهَا عِنْدَ رَبِّي لا يُجَلِّيهَا لِوَقْتِهَا إِلا هُوَ ثَقُلَتْ فِي السَّمَاوَاتِ وَالأرْضِ لا تَأْتِيكُمْ إِلا بَغْتَةً يَسْأَلُونَكَ كَأَنَّكَ حَفِيٌّ عَنْهَا قُلْ إِنَّمَا عِلْمُهَا عِنْدَ اللَّهِ وَلَكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لا يَعْلَمُونَ
Budou se tě dotazovat na Hodinu a na příchod její. Rci: „Vědomost o tom je pouze u Pána mého a jedině On odkryje ji v čas její. Těžká je na nebesích a na zemi a přijde k vám leč znenadání.“ A budou se tě dotazovat, jako bys byl o ní zpraven. Rci: „Jedině u Boha je o ní vědění, avšak většina lidí to neví.“
(A’ráf:187)
Avšak i přesto můžeme říci, že je blízko, což je jasně patrno z následujících veršů a hadísů:
اقْتَرَبَ لِلنَّاسِ حِسَابُهُمْ وَهُمْ فِي غَفْلَةٍ مُعْرِضُونَ
Přibližuje se k lidem zúčtování jejich, zatímco lhostejně se odvracejí,
(Anbijá´:1)
a
وَمَا يُدْرِيكَ لَعَلَّ السَّاعَةَ تَكُونُ قَرِيبًا
A co ty vůbec víš? Možná že Hodina už je blízká!
(Ahzáb:63)
اقْتَرَبَتِ السَّاعَةُ وَانْشَقَّ الْقَمَرُ
Blíží se hodina a měsíc se rozpoltí.
(Kamar:1).
Boží Posel صلى اله عليه و سلم říká: „Jsem seslán a mezi mnou a Soudným Dnem je tolik(ukazujíce vzdálenost mezi ukazovákem a prostředníkem).[1]
 
Malá znamení Soudného Dne se objevují v relativně delším čase a jsou obecné podstaty, jako je zmizení nauky a rozšíření neznalosti, rozšířenost pití alkoholu, překonávání jeden druhého ve stavbě vysokých domů atd. Je rovněž množné, že se některé z malých znamení objeví také zároveň s velkým znamením.
Velká znamení jsou nadpřirozené podstaty a objeví se bezprostředně před Soudným Dnem. Jsou to např. východ Slunce ze západu, objevení se Dedždžála, sestoupení Ísáa, příchod Ja’džúdže a Ma’džúdže a další, o kterých budeme hovořit později.
Někteří učenci rozdělili tato znamení podle doby jejich příchodu na:
1.      ta, které se objevila a skončila
2.      ta, která se objevila a ještě trvají a objevují se
3.      ta, která se ještě neobjevila.
Do první a druhé kategorie spadají malé příznaky příchodu Soudného Dne a do třetí spadají velká a některá z malých znamení.
 
Mezi malé příznaky příchodu Soudného dne patří:
 
1.      Poselství Muhammeda صلى اله عليه و سلم.
2.      Rozpuknutí měsíce[2]. V době Posla Božího صلى اله عليه و سلم se Měsíc rozštěpil na dvě části. Tato událost je vzpomenuta v Koránu v prvním verši súry Kamar.
3.      Touha po smrti. Abú Hurejra vypráví, že Posel صلى اله عليه و سلم řekl: „Nenastoupí Soudný Den, dokud neprojde člověk kolem hrobu a řekne: „Kéž bych byl já na tvém místě![3] Zde se vykresluje těžkost doby, ve které si lidé kvůli velikému rozvratu budou raději přát smrt, aby si zachránili svou víru.
4.      Vyzdvižení (vymizení) vědění a objevení se neznalosti. Od Anase ibn Málika se tradují Prorokova صلى اله عليه و سلم slova: „Z příznaků soudného dne je i to, že vymizí vědění a objeví se neznalost, mnoho se bude pít alkohol a rozšíří se zkaženost.[4]
5.      Krátkost doby. Lidé budou pociťovat, že čas plyne stále rychleji a rychleji a není v něm požehnání. V hadísu od Abú Hurejry Posel صلى اله عليه و سلم říká: „Nenadejde Soudný Den, dokud nenastane krátkost v čase, takže rok bude trvat jako měsíc, měsíc jako týden, týden jako den, den jako hodina a hodina jako okamžik.[5]
6.      Objevení se lžiproroků. Nenastane Soudný Den, dokud se neobjeví lháři, kteří o sobě budou tvrdit, že jsou proroky.
7.      Množství zemských otřesů. Abú Hurejra cituje slova Proroka صلى اله عليه و سلم: „Nenadejde Den Soudu, dokud nebude mnoho zemětřesení.[6]
8.      Bude mnoho žen a málo mužů. „…takže poměr bude padesát žen na jednoho muže.[7] Ibn Hadžer říká: „Alláh dá, že se bude rodit málo chlapců a mnoho děvčátek a toto množství žen souvisí s objevením se nevědomosti a vyprcháním vědění.[8]
9.      Napodobování jiných národů. Abú Hurejra vypráví: „Posel صلى اله عليه و سلم pravil: „Nenadejde Soudný Den, dokud má umma nezačne následovat dřívější národy krok po kroku, loket po lokti.“ Zeptali se: „Myslí se tím Peršané a Byzantinci, ó Posle Boží?“ „Kdo jiný, než oni?“ odvětil Posel صلى اله عليه و سلم.[9]
 
Co se mehdího týče, hadísy hovořící o něm jsou tří druhů. Věrohodné, slabé a lživé (vymyšlené). Důvodem existence falešných hadísů o mehdím je objevení se nejrůznějších frakcí v muslimských společnostech a tvrzení mnohých ze zakladatelů těchto frakcí, že očekávaným mehdím[10] jsou oni. To je vedlo k vymýšlení hadísů, protože každý falešný mehdí si chtěl tímto způsobem získat masy. Od Abdulláha ibn Mes’úda se traduje, že Posel صلى اله عليه و سلم řekl: „Tento svět nezanikne, dokud mezi Araby nezavládne člověk z mého rodu, který se bude jmenovat stejně jako já.[11] V jiném podání stojí: „Když tomuto světu zůstane jen jediný den, Bůh tento den prodlouží, aby v něm poslal člověka z mé rodiny. Bude se jmenovat stejně jako já, jeho otec se též bude jmenovat stejně jako můj. Země pak bude naplněna pravdou, jako byla předtím plna křivd a násilí.[12] Od Abú Se’ída al-Chudrího se traduje, že Posel صلى اله عليه و سلم řekl: „Před koncem tohoto světa se na mou ummu spustí veliká těžkost. Zavládnou nad ní zlí vládcové, kteří se do té doby nikdy neobjevili a o kterých nikdo předtím neslyšel. Zem pro ně začne být těsná a bude zaplavena nespravedlností a násilím. Věřící nebude moci naleznout útočiště, kam by se před násilím ukryl. V tom čase sešle Bůh člověka z mé rodiny a zemi naplní spravedlností, jako byla předtím naplněna nespravedlností a násilím. Bude spokojen jak obyvatel nebes, tak i obyvatel země. Nebude do země nic vysazeno, aby to nevzešlo.[13]
 
Co se týče velkých příznaků, Huzejfa ibn Asíd al-Ghiffárí vypráví hadís: „Posel صلى اله عليه و سلم nás zastihl, jak jedni druhé upomínáme tím, co jsme se naučili, tak se zeptal: „Co to říkáte?“ „Mluvíme o Soudném Dni,“ řekli jsme. Potom řekl on صلى اله عليه و سلم : „Soudný Den nenadejde, dokud před ním neuvidíte desatero znamení.“ A pak vzpomenul kouř, Dedžala, zvíře ze země, východ Slunce na západě, sestoupení Ísáa, syna Mariina, Je’džúdž a Ma’džúdž, tři velká zemětřesení - na východě, na západě a na Arabském poloostrově a posledním bude oheň, který se objeví v Jemenu a vyžene lidi na místo zúčtování.“ Jak vidíme z hadísu, existuje deset velkých, bezprostředních příznaků, které budou úvodem v počátek Soudného Dne.
 
1.      Dedžal[14]
Nazván je tak kvůli velkým lžím, ke kterým je sklonen. V jazyce znamená termín dedžal „ten, který pokrývá pravdu lží“. Skutečně bude svými nadpřirozenými úkazy skrývat pravdu o sobě, tj. že je pouze lhářem a že není tím, čím se představuje být.
Posel صلى اله عليه و سلم nám do detailů popsal Dedžala, kvůli nebezpečí, které s sebou přináší, abychom byli na pozoru při jeho vyčkávání. Řekl, že je podoben jednomu člověku, známému ashábům, který se jmenoval Ibn Katín z kmene al-Chuza’a a jednomu židovi z Medíny, který se jmenoval Ibn Sajjád. Podle hadísu je vysoké postavy, má kudrnaté vlasy, narudlé pleti, slepý na jedno oko, bude se pohybovat velmi rychle a mezi očima mu bude patrný nápis: „káfir“.
Bude vybaven těmito nadpřirozenými úkazy:
1.      Na zemi pobude čtyřicet dní z nichž jeden bude jako rok, jeden bude jako měsíc, jeden jako týden a ostatní jako obyčejné naše dni.
2.      Bude se velmi rychle pohybovat, Posel صلى اله عليه و سلم jeho rychlost přirovnal k dešti nesenému větrem.
3.      S sebou bude mít dvě tekoucí řeky, jedna bude oheň a druhá prudce tekoucí řeka pitné vody.
4.      Bude oživovat mrtvé. (Přijde k beduínovi a řekne: „Uvěříš ve mne, když ti oživím rodiče?“ atd.)
5.      Přikáže zemi a ona vyhodí své plody a nařídí oblakům, které budou spouštět déšť kdekoli bude chtít.
6.      Před vstupem do Medíny rozsekne mladíka vedví a pak jej znovu oživí. Tento mladík v něj neuvěří.
7.      Ísá, mír s ním, jej zabije na jednom místě v Palestině, zvaném Bábu l-ludd.
 
2. Sestoupení Ísáa (Ježíše)
Korán potvrzuje, že Ísá není zabit, ani ukřižován, nýbrž jej Bůh vyzdvihnul k Sobě:
إِنَّا قَتَلْنَا الْمَسِيحَ عِيسَى ابْنَ مَرْيَمَ رَسُولَ اللَّهِ وَمَا قَتَلُوهُ وَمَا صَلَبُوهُ وَلَكِنْ شُبِّهَ لَهُمْ وَإِنَّ الَّذِينَ اخْتَلَفُوا فِيهِ لَفِي شَكٍّ مِنْهُ مَا لَهُمْ بِهِ مِنْ عِلْمٍ إِلا اتِّبَاعَ الظَّنِّ وَمَا قَتَلُوهُ يَقِينًا
Věru jsme zabili Mesiáše Ježíše, syna Mariina, posla Božího!“ Však nikoliv, oni jej nezabili ani neukřižovali, ale jen se jim tak zdálo. A věru ti, kdož jsou o něm rozdílného mínění, jsou vskutku na pochybách o něm. A nemají o něm vědomosti žádné a sledují jen dohady; a nezabili jej určitě,
(Nisá´:157).
Ísá je jak duševně, tak i fyzicky vyzdvihnut k Alláhu a nezemřel na tomto světě. V tomto verši se pod Lidem Knihy myslí židé, protože neuvěřili v Ísáa napoprvé, nýbrž jej popřeli. Prohlásili, že byl zabit. Při jeho sestoupení zpět na zem pochopí pravdu o něm a též uvidí, že není taková, za jakou ji považovali a představovali křesťané. Je mnoho hadísů hovořících o sestoupení Ísáa, mír s ním, jedním z nich je i hadís od Abú Hurejry: „Posel Boží صلى اله عليه و سلم řekl: „Při Bohu, není daleko čas, kdy mezi vás sestoupí Ísá ibn Merjem a spravedlivě mezi vámi rozsoudí, pak zlomí kříž, zabije svini a zruší džizju. Tehdy vzroste majetek natolik, že nikdo jej nebude chtít přijmout. Jedna sedžda bude cennější než cokoli jiného na tomto světě.[15]
 
3. Východ Slunce ze západu
Tento velký příznak Dne Soudu představuje počátek, nebo úvod k proměnám přírodních jevů. Slunce, které do té doby vždy vycházelo z Východu, vyjde ze Západu a když se tak stane, již nebude mít hodnotu pokání hříšníků, kteří se tehdy budou kát[16]. Je zřejmé, že všichni, kteří v daný moment budou pochybovat o pravdivosti Boží víry, uvěří, ale jejich víra jim tehdy neprospěje, jak říká Vznešený:
هَلْ يَنْظُرُونَ إِلا أَنْ تَأْتِيَهُمُ الْمَلائِكَةُ أَوْ يَأْتِيَ رَبُّكَ أَوْ يَأْتِيَ بَعْضُ آيَاتِ رَبِّكَ يَوْمَ يَأْتِي بَعْضُ آيَاتِ رَبِّكَ لا يَنْفَعُ نَفْسًا إِيمَانُهَا لَمْ تَكُنْ آمَنَتْ مِنْ قَبْلُ أَوْ كَسَبَتْ فِي إِيمَانِهَا خَيْرًا قُلِ انْتَظِرُوا إِنَّا مُنْتَظِرُونَ
Což očekávají, že k nim přijdou andělé nebo že snad přijde sám Pán tvůj či že přijdou nějaká znamení Pána tvého! V ten den, kdy objeví se určitá znamení Pána tvého, nepomůže duši žádné víra její, jestliže neuvěřila již dříve či nevykonala dobro žádné ve víře své. Rci: „Čekejte tedy, my také čekáme!“
(An’ám:158)
Posel Boží صلى اله عليه و سلم říká: Prvním znamením, které se objeví, je východ Slunce ze Západu a výstup zvířete ze země ráno stejného dne. Když se objeví jedno, druhé ho bude okamžitě následovat.[17]
 
4.      Vystoupení zvířete ze země
Bůh řekl:
وَإِذَا وَقَعَ الْقَوْلُ عَلَيْهِمْ أَخْرَجْنَا لَهُمْ دَابَّةً مِنَ الأرْضِ تُكَلِّمُهُمْ أَنَّ النَّاسَ كَانُوا بِآيَاتِنَا لا يُوقِنُونَ
Až dopadne na ně slovo rozhodné, dáme vystoupit ze země zvířeti, které promluví k nim a řekne: „Lidé věru o Našich znameních nebyli přesvědčeni!“
(Neml:82)
Z verše je patrno, že se tak stane, když lidé začnou zanedbávat Boží zákony, když se rozšíří rozvrat, zkaženost a když zvyky nahradí pravdivou víru.[18]
 
5.      Ja’džúdž a Me’džúdž (Gog a Magog)
To jsou koránské názvy pro národy, které se objeví před samým začátkem Soudného Dne. Budou se spouštět do každičké propasti a pojídat zeleň a suché býlí, které najdou před sebou. Nikdo se jim nebude moci postavit. Nejvíce zkázy způsobí v arabských zemích, jak je uvedeno v hadísech. Korán je vzpomíná v příběhu o Zú l-Karnejnovi:
ثُمَّ أَتْبَعَ سَبَبًا حَتَّى إِذَا بَلَغَ بَيْنَ السَّدَّيْنِ وَجَدَ مِنْ دُونِهِمَا قَوْمًا لا يَكَادُونَ يَفْقَهُونَ قَوْلا قَالُوا يَا ذَا الْقَرْنَيْنِ إِنَّ يَأْجُوجَ وَمَأْجُوجَ مُفْسِدُونَ فِي الأرْضِ فَهَلْ نَجْعَلُ لَكَ خَرْجًا عَلَى أَنْ تَجْعَلَ بَيْنَنَا وَبَيْنَهُمْ سَدًّا قَالَ مَا مَكَّنِّي فِيهِ رَبِّي خَيْرٌ فَأَعِينُونِي بِقُوَّةٍ أَجْعَلْ بَيْنَكُمْ وَبَيْنَهُمْ رَدْمًا آتُونِي زُبَرَ الْحَدِيدِ حَتَّى إِذَا سَاوَى بَيْنَ الصَّدَفَيْنِ قَالَ انْفُخُوا حَتَّى إِذَا جَعَلَهُ نَارًا قَالَ آتُونِي أُفْرِغْ عَلَيْهِ قِطْرًا فَمَا اسْطَاعُوا أَنْ يَظْهَرُوهُ وَمَا اسْتَطَاعُوا لَهُ نَقْبًا قَالَ هَذَا رَحْمَةٌ مِنْ رَبِّي فَإِذَا جَاءَ وَعْدُ رَبِّي جَعَلَهُ دَكَّاءَ وَكَانَ وَعْدُ رَبِّي حَقًّا
Po té sledoval další lano,až k místu mezi dvěma hrázemi dospěl a pod nimi lid, jenž sotva chápal řeč mluvenou, našel. I řekli mu: „Dvourohý, věru Gog a Magog šíří spoušť po zemi; máme ti poplatek zaplatit, abys mezi námi a jimi hráz vystavěl?“ Odpověděl: „To, co mi propůjčil Pán můj, je lepší než poplatek. Pomozte mi horlivostí svou a zřídím mezi vámi a jimi hráz mocnou. Přineste mi kusy železa!“ A když je narovnal mezi dvě úbočí, rozkázal: „Foukejte!“ Když z toho vznikl oheň, dodal: „Přineste mi k vylití do něho mosaz roztavenou!“A nebyli Gog a Magog schopni ji přelézt ani otvor udělat v ní. I řekl Dvourohý: „Toto je od Pána mého milosrdenství, a až splní se slib Pána mého, na prach ji rozdrtí, vždyť Pána mého slib je vždy pravdivý.“
(Kehf:92-98).
Taktéž se uvádějí v hadíse: „… a Bůh sešle Ja’džúdž a Me’džúdž, kteří se budou spouštět ze všech vyvýšenin a jejich první část projde okolo jezera Taberíje (Kaspické moře) a vypijí tam všechnu vodu a když přijdou ti poslední z nich, řeknou: Vypadá, že tu někdy byla voda?[19]
 
6.      Kouř
Říká Bůh:
فَارْتَقِبْ يَوْمَ تَأْتِي السَّمَاءُ بِدُخَانٍ مُبِينٍ
Očekávej tedy den, kdy na nebesích se ukáže dým viditelný
(Duchán:10).
Objevení se kouře, který zaplní prostor mezi nebesy a Zemí je znamením příchodu Dne Soudu, které nastane ve chvíli, kdy jas Slunce počne slábnout. Obklopí všechny lidi ze všech stran. Zvolají:
رَبَّنَا اكْشِفْ عَنَّا الْعَذَابَ إِنَّا مُؤْمِنُونَ
Pane náš, odvrať od nás trest tento, my nyní jsme věřící!
(Duchán:12).
Podle většiny učenců se kouř na Zemi zadrží 40 dní.[20] Všichni lidé tehdy uvěří, kvůli děsu, který s sebou kouř přinese.[21]
Řeknou:
أَنَّى لَهُمُ الذِّكْرَى وَقَدْ جَاءَهُمْ رَسُولٌ مُبِينٌ ثُمَّ تَوَلَّوْا عَنْهُ وَقَالُوا مُعَلَّمٌ مَجْنُونٌ
K čemu je jim nyní připomenutí? Vždyť přišel k nim již posel zjevný, však zády se k němu obrátili a řekli: „Blázen je to, jinými poučený!“
(Duchán:13-14)
 
7.      Tři velká zemětřesení
Z velkých znamení Soudného Dne, uvádných v hadísu od Huzejfy jsou i tři veliká zemětřesení, na východě, na západě a na Arabském poloostrově. Od Umm Selemy se traduje: „Slyšela jsem Posla Božího صلى اله عليه و سلم říci: „Po mně dojde k velkému zemětřesení na východě, zemětřesení na západě a zemětřesení na Arabském poloostrově.[22]
Na základě dalších hadísů můžeme shrnout, že tato zemětřesení budou velmi krutá a zahrnou rozsáhlá území na východě, západě i na Arabském poloostrově. Ibn Hadžer v komentáři Buchárího Sahíhu říká, že budou neobyčejně silná a zasáhnou velikou část Země. V hadísu je ještě vzpomenuto, že tato zemětřesení nastanou, když se na světě rozšíří zkaženost a hřích. A Bůh ví nejlépe.
 
8.      Oheň nahánějící lidi na místo shromáždění

Posledním velkým znamením je oheň ohromných rozměrů, který lidi bude hnát k místu shromáždění. V sahíh hadísech se říká, že tak nastane v Jemenu, v kotlině Aden.[23] Podle jiného podání „Posel Boží صلى اله عليه و سلم

řekl: „Objeví se oheň z Hadramautu, nebo z moře u Hadramautu, před samý Soudný Den, požene lidi.

[24] Z Jemenu se tento oheň postupně rozšíří po celé Zemi a nažene lidi na místo shromáždění. Lidé budou rozděleni do tří skupin: 1. Lidé, kteří pojedou na svých velbloudech a bude jim ctí jít na shromáždění. 2. Lidé, kteří se budou střídat na jednom jízdním zvířeti. Jednou pojedou a jindy půjdou pěšky. 3. Poslední skupinou jsou lidé, které oheň požene a obklopí je ze všech stran. Opozdilé z nich požár stráví.[25]   



[1] Fathu l-Bárí 11/437; Sahíh Buchárí, hadís č. 6503.
[2] Jednalo se zřejmě o nějakou katastrofu ve vesmíru, při které byl zasažen povrch měsíce. Zaznamenali ji i tehdejší čínští kronikáři.
[3] Buchárí, Fethu l-Barí 13/81; Muslim, Sahíhu l-Muslim bi šerhi n-Newewí 18/34.
[4] Sahíh Buchárí, kitábu l-‘ilm, hadís 80.
[5] Musnad Ahmed 2/537, Tirmízí 6/624.
[6] Sahíh Buchárí, hadís č. 7121.
[7] Sahíh Buchárí, Fethu l-Bárí 13/87.
[8] Ibn Hadžer al-Askalání ve svém komentáři Buchárího Sahíhu, nazvaném Fathu l-Bárí.
[9] Sahíh Buchárí 7319.
[10] Seslaný vítěz, spasitel a obnovitel, který na Zemi opět zavede pořádek dle Božího zákona.
[11] Sunen Tirmízí 2156, hadís je hasan-sahíh.
[12] Sunen Tirmízí 2152; Sunen Ibn Mádža 2769.
[13] Musnad Ahmed 10898.
[14] Falešný spasitel. Člověk, který se bude vydávat za obnovitele Božího království a ve skutečnosti povede lidi k bludu a k záhubě.
[15] Muhammed Fuád Abdulbákí v Lu´lu´ we l-merdžán 1/31.
[16] Potvrzeno hadísem, který od Abú Hurejry zaznamenal Muslim: „Pravil Posely Boží: „Od toho, kdo se bude kát, než vyjde slunce tam, kde zapadá, přijme Bůh jeho pokání.“
[17] Muslim, Sahíh Muslim bi šerhi n-Newewí 18/77; Buchárí, Fathu l-Bárí 11/352.
[18] viz Tefsír Ibn Kesír.
[19] Muslim, Sahíh Muslim bi šerhi n-Newewí 18/68.
[20] Dr. Wehba az-Zuhajlí: Tefsiru l-munír, první vydání 1991, Dáru l-fikr, Damašek 25/212.
[21] Důvodem seslání tohoto verše je, vedle toho, že hovoří o dýmu jakožto o znamení Dne Soudu, také událost, kdy za doby Proroka صلى اله عليه و سلم Kurejšovci odmítli uvěřit, načež Posel صلى اله عليه و سلم prosil Boha, aby jim dal prožít sedm let, které prožil prorok Júsuf, mír s ním, když se stal pokladníkem u egyptského vládce. To byly roky velikého sucha a krize. Podle Ibn Mes’úda i oni zažili takové roky. Jedli kosti a maso uhynulých zvířat. Lidé dokonce kvůli silnému hladu a žízni viděli kouř, který se rozprostřel mezi nebesy a zemí. Přišli k Poslu صلى اله عليه و سلم a prosili jej, aby prosil Alláha o déšť. Posel صلى اله عليه و سلم poprosil Boha o déšť a ten přišel. Zaznamenal Buchárí. Viz Tefsíru l-munír 2/211.
 
[22] al-Awsat Taberání; al-Hajsemí ve svém díle Medžme’u z-Zewáid říká: „Hadís je sahíh, i když se v jeho řetězci vyskytuje Hakím ibn Náfi‘, ale ostatní tradenti jsou spolehliví.“
[23] Muslim, Sahíh Muslim bi šerhi n-Newewí 18/27-29.
[24] Musnad Ahmed 7/133; Sunen Tirmízí, od Ibn Omara.
[25] Buchárí, Fethu l-Bárí, komentář hadísu 6522.