STAROARABSKÉ MĚRNÉ JEDNOTKY

 

Chvála Alláhu, požehnání a mír Jeho Proroku صلى الله عليه و سلم.
 
Tento krátký přehled představuje staré arabské měrné jednotky objemu, délky, váhy a plochy, zmíněné v šarí’atských textech. Tyto jsem převedl do moderních měrných jednotek[1], abych dal čtenářům představu o používaných mírách. Přehled je uspořádán do formy tabulek.
 
Důležitost této práce spočívá v aplikaci správných měr v situaci, kdy ty dávné již nejsou používány.
 
Příkladem textů, které dané míry obsahují, jsou např.
-         Hadís Abú Sa’ída al-Chudrího, že Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Není zekátu z množství méně než 5 zewd, není zekátu z množství menšího než 5 ukíja a není zekátu z méně než 5 wesek.[2]
-         Anas ibn Málik též říká: „Prorok صلى الله عليه و سلم brával abdest z 1 mud a koupal se z 1 sá‘ až 5 mud.[3]
-         Ibn Omar vypráví, že Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Pokud množství vody dosáhne 2 kullá, nic ji nemůže znečistit.“ Podle jiného podání: „nezadrží žádnou nečistotu.[4]
-         Ka‘b bin Udžra též vypráví, že mu Prorok صلى الله عليه و سلم řekl: „Nebo nakrm šest chudobných 1 ferk rozinek.“ Muž, který souložil se svou ženou během dne v Ramadánu přinesl větev s datlemi k Prorokovi صلى الله عليه و سلم , v množství 15 sá’ a ten mu řekl: „Dej to v milodar.[5]
-         Džábir bin Abdulláh popsal hrob Proroka صلى الله عليه و سلم takto: „Jeho hrob byl vyzvednut na 1 šibr nad zemi.[6]
-         Abú Sa‘íd Al-Chudrí říká: „Dávali jsme zekát al-fitr v době Proroka صلى الله عليه و سلم v míře 1 sá‘ jídla, datlí, ječmene, nebo rozinek.[7]
-         V obou sbírkách Sahíh stojí od Abú Hurjery: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم povolil prodávat datle i s větévkami, dokud je jich méně než 5 wesek.
 
Mají-li být tato nařízení aplikována i dnes, je nutné znát hodnotu těchto měr v mírách dnešních.
Podrobným výzkumem přicházíme k závěru, že se jedná o míry duté, váhové, délkové, nebo plošné. Duté míry zahrnují sá‘ a mud. Nalezl jsem množství různých převodů sá‘. Ti, kteří převedli sá‘ na kilogramy, udělali chybu, neboť duté a váhové míry se liší v závislosti na druhu látky. Proto jsem zvolil vhodnější cestu a převedl sá‘ na litry. Fetwa vydaná Radou starších učenců KSA při 56. zasedání, č. 201 datovaná k 9.11.1422 hidžry udává, že sá‘ používaná v Prorokově صلى الله عليه و سلم době je rovna 3 l a 30 ml. Toto zaokrouhlení jsem převzal i do své tabulky.
 
Podle právních pravidel se obecné odchylky zanedbávají kvůli zaokrouhlení. Toto přiblížení hodnoty Prorokova صلى الله عليه و سلم sá‘ by mělo být nejblíže skutečnosti. A Alláh ví nejlépe. Nadále pak bude nutno používat takto specifikovaná množství pro sá‘ a nikoli odhad, neboť tato byla přenesena mnoha věrohodnými podáními zbožných předků. Navíc dnes již neexistují používané ekvivalenty sá‘ mezi lidmi, proto byla také sestavena tato tabulka. 
 
Toto je případ měr dutých, co však s mírami délkovými? Základní délkovou jednotkou byl zirá‘ (loket), který zdroje, zejména právní, definují jako vzdálenost mezi špičkou lokte a koncem prostředníku paže normálně rostlého člověka. Tento zirá‘ je roven šesti rukám, každá ruka je rovna čtyřem prstům a každý prst šesti ječmenným zrnům průměrné velikosti poskládaným vedle sebe. Každé takové zrno je pak rovno tloušťce šesti oslích žíní.
Muhammed beg al-Felekí (zemřel 1302 hidžry) použil několik způsobů definice zirá‘. Jeden z jeho rozsudků zahrnoval změření délky lokte u třiceti průměrně rostlých mužů normálních proporcí. Zjištěna byla délka 48 cm.
Ibráhím ibn Mustafa (zemřel 1328 h.) vynesl podobný rozsudek. Změřil průměr 144 ječmených zrn vedle sebe pětapadesátkrát a průměr oslí žíně jedenaosmdesátkrát. Výsledek jeho pokusu byla délka 48,5 cm.
Někteří badatelé měřili strany Ka’by, nejctěnějšího islámského monumentu. Muslimy vždy zajímaly její rozměry. Míry Ka’by z doby její stavby byly změněny al-Hadždžádžem v 74 roce po hidžře. Poté byla přestavěna Muradem IV. roku 1040 h. Tyto rozměry udávají al-Azrekí (zemřel 250 h.)[8], an-Nakím al-Fásím (z. 832 h.)[9] a ad-Dijárem al-Bekrím (z. 966 h.)[10]
Ačkoli od dob Murada IV. nebyla Ka’ba nijak přestavována, rozměry uváděné výše vzpomenutými historiky se od sebe odlišují. Al-Azrakí udává délku východní strany Ka’by na 25 zirá‘, severní na 21 zirá‘ a jižní na 20 zirá‘. Al-Fásí uvádí délky stran 21 1/3; 17 ¾; 21 2/3 a 18 ¼ zirá‘. Tato měření nemohou být spolehlivá.
Někteří badatelé také změřili pyramidy v egyptské Gíze. Avšak tyto zdroje dávají odlišné a neodpovídající míry.
Nejpřesnějším podkladem pro změření délky zirá‘ je vodní nádrž u školy Tubrúsíja při mešitě al_Azhar v Káhiře. Byla postavena hanefíjci, kteří nepovažovali stojící vodu za nejvhodnější pro abdest, dokud plocha nádrže nebude rovna, nebo nepřesáhne 100 čtverečních zirá‘. Al-Felekí uvádí plochu této nádrže jako přesně 100 čtverečních zirá‘. Když změřil tuto nádrž, vyšla mu šířka na 3,95 m a délka 6,16 m a plocha tedy na 24,332 m2. Vydělením tohoto údaje číslem 100 zjistil, že výměra jednoho čtverečního zirá‘ činí 0,24332 m2. Výpočtem odmocniny získává délku jednoho zirá‘ na 0,4932747712989 m, tedy přibližně 49,33 cm. Toto má být délka šarí’atského zirá‘. Na základě tohoto závěru můžeme vyvodit, že takto stanovený zirá‘ může být použit pro výpočet ostatních délek.
 
Co se týče vah, zjistil jsem, že základní váhovou jednotkou je dinár (či miskál) a dirham. Šarí’atský dinár pak je roven váze byzantského dináru (solidos), tj. 4,547958 g a že dirham je roven 7/10 miskálu, tj. 3,183571 g.
 
Na základě těchto údajů jsem propočítal tyto míry do tabulky, prosím tedy Alláha, aby byla užitečná a sloužila lidem, kteří se zajímají. Prosím ty, kteří si toto přečtou, aby za mne poprosili Alláha.
 
Duté míry:
jednotka
Spec. převodový vztah
Objem v litrech a jejich zlomcích
Sá‘
5 1/3 libry
3,030 l
Mud
¼ sá‘; 1 1/3 libry
0,7575 l
Kulla
250 liber
142,040 l
Wesek
60 sá‘
 
181,80 l
Irk
15 sá‘
 
45,45 l
Ferk
3 sá‘
 
9,09 l
Kirba
100 liber
 
56,816 l
Kaffíz
12 sá‘
 
36,36 l
Kist
½ sá‘
 
1,515 l
Kerr
720 sá‘
 
2181,60 l
Mechtúm
1 sá‘
 
3,030 l
Mekkúk
1 ½ sá‘
 
4.545 l
Kada
½ sá‘
 
1,515 l
Rewíjja (Kulejnin)
500 liber 
 
284,08 l
Kanfel
12 sá‘
 
36,360 l
Irdab
24 sá‘
 
72,72 l
Kejledža
½ sá‘
 
1,515 l
Muda
24 sá‘
 
72,720 l
Menn
2 libry
 
1,136 l
Webja
24 mud nebo 6 sá’
 
18,180 l
Kelíla
1/12 irdab
 
6,06 l
 
Délkové míry
míra
speciální převodový vztah délka v metrické míře
Zirá‘
24 isbá‘ nebo 6 kabza
 
49,32 cm
Isba‘
1/24 zirá‘
 
2,06 cm
Kabza
1/6 zirá‘
 
8,22 cm
Še‘íra
1/144 zirá‘
 
0,34 cm
Kasaba
8 zirá‘
 
394,56 cm
Kedem
½ zirá‘
 
24,66 cm
Šibr
4/9 zirá‘
 
21,92 cm
Beríd
48000 zirá‘
 
23,67 km
Fersech
12000 zirá‘
 
5,92 km
Míl
4000 zirá‘
 
1,97 km
Bá‘
4 zirá‘
 
197,28 cm
Chutwa
1 ½ dirá‘
 
73,98 cm
Merhala
Marhala 96000 dhiraa's
 
47,34 km
Ša‘ra
1/864 zirá‘
 
0,57 mm
 
 
Váhové jednotky
jednotka
Spec. převodový vztah
Hmotnost v gramech a násobcích
Miskál
1 3/7 dirham nebo 20 kirát
 
4,55 g
Dinár
1 3/7 dirhamu nebo 72 zrn
 
4,55 g
Dirham
50 2/5 malého zrna nebo 7/10 dináru
 
3,185 g
Ukíjja
40 dirham
 
127,34 g
Retl
80 dirham nebo 90 miskál
409,5 g
Kintár
12000 ukíjja (8400 dinár = 8000 dirham)
 
1528,1 kg
Kirát
1/20 dinár
 
0,227 g
Newa
5 dirham
 
15,2 g
Kamha
1/72 dinár
 
0,06317 g
Nash
20 dirham nebo ½ ukíjja
 
63,67 g
Askár
4,5 miskál
 
20,47 g
Tesúdž
½ kirát
 
0,144 g

Plošné jednotky
 
míra
speciální převodový vztah
plocha v m2
Džeríb
6400 zirá‘ čtverečních
 
1557,24799 m2
Kaffíz
1/10 džeríb
 
155,7248 m2
Feddán
13824 sehtút(2,5 džeríb)
 
3893,119 m2
Dunúm
40 stavitelských zirá‘ čtverečních
 
919,3024 m2
Daník
1/144 feddán
 
27,03555 m2
Ašír
1/10 kaffíz
 
15,57248 m2
Habba
1/72 feddán
 
54,07111 m2
Sehtút
1/13824 feddán
 
0,282 m2
Kirát
1/24 feddán
 
162,21333 m2
 

Vypracoval: šejch ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdurrezák Al-Ghudejján, soudce vrchního soudu v Al-Chubáru, Království Sa’údské Arábie. Upraveno redakčně.



[1] Jednotek mezinárodní měřící soustavy SI – pozn. překladu.
[2] Sunen Tirmízí.
[3] Obecně přijímaný.
[4] Zaznamenáno pěticí (Ahmed, Abú Dawúd, Nesáí, Tirmízí a Ibn Mádža) a al-Hákimem, dle podmínek obou šejchů (tj. Buchárí a Muslim) a znění je od Ahmeda.
[5] Musned Ahmed.
[6] Zaznamenáno Bejhekím, sahíh dle Ibn Hibbána.
[7] Obecně přjímaný.
[8] Viz Achbáru Mekka, 1/95.
[9] Viz al-‘Ikd as-Samín, 1/55.
[10] Viz Tarích al-Chamís.