ROZVOD PODLE ŠARÍ'Y

OTÁZKA: Jak probíhá podle islámského zákona rozvod? Má žena právo na rozvod?

ODPOVĚĎ: Islám připouští rozvod jako tu nejvíce zavrženíhodnou věc, která je povolená, nicméně uznává jeho nutnost a oprávněnost. Rozvod je poměrně detailně rozpracován samotným Koránem. Tato úprava znamenala značný posun oproti dosavadním praktikám a velký přínos právům ženy ze strany islámského zákonodárství. Uvedeme dál jen několik nejzákladnějších a nejzajímavějších detailů této rozsáhlé kapitoly šarí'y.
- Každé manželství by mělo být uzavíráno s úmyslem jeho trvalé platnosti. Již jsme uvedli Prorokův, mír s ním, výrok ohledně nejzavrženíhodnější povolené věci. Proto i řešení konfliktů v manželství se děje:
1. snahou o dohodu. Alláh říká (ve významu): Jestliže se žena obává od manžela svého hrubosti či lhostejnosti, není pro ně oba hříchem, dospějí-li mezi sebou ke vzájemné dohodě, neboť dohoda je to nejlepší. (Nisá´:128) 

2. vypravením arbitrů z jeho i její strany, kteří mají za cíl spor urovnat:A obáváte-li se rozvratu mezi oběma, povolejte rozhodčího z jeho rodiny a rozhodčího z její rodiny. A přejí-li si oba manželé usmíření, Bůh mezi nimi zařídí shodu, neboť Bůh je vševědoucí a dobře zpraven. (Nisá´:35)
3. samotným rozvodem.
- při uzavírání manželství existuje na straně nevěsty pomocná instituce opatrovníka (arab. welí), zaštiťující její práva zvenčí. Bez něj není islámský sňatek platný, podle slov Božího Proroka, mír s ním. Opatrovníkem bývá nejčastěji mužský příbuzný nevěsty, případně někdo zplnomocněný soudem, když nikdo není k dispozici, nebo stávající welí své povinnosti neplní, nebo je plní špatně.
- při uzavírání manželství je také podmínkou věno (arab. mehr) rozdělené na dvě části. První dává ženich nevěstě na stvrzení vzájemné lásky a druhé zůstavuje jako protihodnotu  v případě krachu manželství a rozvodu z jeho strany.
Nyní přistupujeme k samotnému aktu rozvodu. Šarí'a rozeznává tzv. talák (rozvod ze strany muže) a tetlík (rozvod ze strany ženy). obojí probíhá poněkud odlišně.
Talák je iniciován mužem, který ukončí manželství třeba i slovním vyjádřením, někdy se toto uvádí jako tzv. zapuzení manželky, což je nesprávné, neboť tato původně staroarabská praktika je šarí'ou podstatně modifikována. Pakliže k něčemu takovému dojde, musí muž náhradou za "zapuzení" vyplatit zbývající část věna. Manželka následně čeká čekací dobu:
A rozvedené ženy nechť samy čekají po tři periody a není jim dovoleno zatajovat to, co Bůh stvořil v lůnech jejich, věří-li v Boha a v den soudný. A je spravedlivější, jestliže manželé jejich si je vezmou nazpět v tomto stavu, pokud si přejí usmíření. (Bekara:228)
Pro ty z vašich žen, jež již nemají naději na menstruaci, ale jste-li přesto na pochybách, nechť jsou čekací lhůtou tři měsíce; a stejně platí i pro ty, které ještě menstruaci neměly. Pro ty, jež jsou těhotné, skončí čekací lhůta tehdy, když porodí. A kdo je bohabojný, tomu Bůh věc jeho ulehčí. (Talák:12) Během této doby se žena nesmí provdat, ale stále má nárok na vyživování od muže. Po uplynutí této doby si ji už muž nemůže vzít zpět. Navíc se pro něj od té chvíle stává jeho manželka zakázanou pro sexuální styk, dokud se nevdá a nerozvede s jiným dalším mužem. Fingovaný sňatek v této věci, aby se uspokojil původní manžel, je zakázán a jak ten, který to činí i ten, kterému je to činěno spadají v prokletí Božího Posla, mír s ním, dle jeho slov. 
Tetlík - je iniciován ze strany ženy a je jejím právem, vykonáván je welím ženy a je odůvodněn. V případě tetlíku nemá žena nárok na další část věna. Platí, že žena by neměla hledat malicherné důvody rozvodu a muž by se neměl jen tak stávat důvodem pro rozvod. Důvodem pro rozvod je zejména násilí ze strany manžela, nebo jeho nedostatečná péče o ženu v oblasti fyzické, sexuální, psychické, duševní, duchovní i materiální. 
 
Toto jsou nejzákladnější pravidla kladená šarí'ou ve věci rozvodu. A Alláh je Nejznalejší.