O ISLÁMSKÉ OSVĚTĚ

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Bohu, Pánu světů, jen Jeho uctíváme, jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Koho Bůh správně povede, nebude nikým sveden z cesty a kdo bloudí, nenalezne jiného vedení než Božího. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه و سلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny pilíře islámu a jděme přímo. Nejlepším slovem je slovo Boží. Přikázal: Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem. (Nisá´:1) Nejlepším vedením je Prorokovo صل الله عليه و سلم a ten řekl: "Každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni."

A potom, milí bratři a sestry, dnes budeme hovořit o důležité a každodenní otázce, o výzvě k islámu, k následování pravdy, k přijetí Alláha dž.š. za své božstvo a odvržení falešných božstev. Bůh řekl (ve významu): Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími! Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož z cesty Jeho zbloudili, a zná dobře i ty, kdož správně jsou vedeni. (Nahl:125) Ibn Kesír vysvětluje tento verš následovně: "Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným je Boží příkaz Poslu صل الله عليه و سلم aby vyzval všechna stvoření ke svému Pánu, moudře, tedy s tím, co je v Koránu a v Sunně, co se vztahuje k příkazům a zákazům, aby je stále upomínal na sílu a moc Vznešeného Alláha. Veď s nimi spor slovy nejlepšími znamená rozmlouvat s nimi mile, jemně, krásným slovem, jak bylo také nařízeno Músáu a Hárúnu, když byli vysláni k Faraonovi, slovy Nejvyššího: a řečí mírnou k němu promluvte (TáHá:44)." Šejchu l-islám imám Ibn Tejmíjja definuje ve svých fetwách islámskou výzvu následovně: "Da'wa je výzva k víře v Boha a v to, s čím přišli Jeho poslové a poslušnost jim v tom, co nařizovali." Tento pojem je zmíněn na mnoha místech v Koránu a označen různými více méně synonymními označeními, což ukazuje na jeho důležitost. Je nazvána předáním, jako ve verši: Posle, předej to, co ti bylo sesláno od Pána tvého! (Máida:67). Je nazvána učením, jako ve verši: Koránu naučil (Rahmán:2), nebo také je definována jako přikazování dobrého a zakazování zavrženíhodného, jako ve verši: Nechť stane se z vás obec, jež bude vyzývat k dobrému, přikazovat vhodné a zakazovat zavrženíhodné. A takoví budou blažení (Álu 'Imrán:104) Vězte, že da'wa není vyhrazena pouze úzkému okruhu odborníků, islámských učenců, ale - a obzvláště zde, ve společnosti nevěřících, je povinností každému schopnému jednotlivci, aby předával dále to, co zná a praktikuje. K tomu se vztahují známá slova Posla Božíhoصل الله عليه و سلم: "Předejte ode mne alespoň jeden verš". Zaznamenal Buchárí od Abdulláha ibn Amra. Vězte, že Alláh pochválil vyzyvatele a jejich slovo učinil slovem nejlepším, když zjevil: Kdo krásněji hovoří než ten, jenž k službě Bohu vyzývá, zbožné skutky koná a prohlašuje: "Já k těm, kdož do vůle Jeho se odevzdali, patřím." (Fussilet:33) Vyzyvateli je též určena mimořádná odměna. Od Abú Hurejry se traduje, že Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: "Ten, kdo vyzývá k vedení má odměnu všech těch, kteří ho v tom následují a jim se z odměny nic nezmenší. A ten, který vyzývá k bludu, má hřích všech těch, kteří ho v tom následují a jim se také jejich hříchy nezmenší." Podle Buchárího. Vězte, že každý vyzyvatel musí v sobě obsáhnout tyto vlastnosti:
1. Upřímnost. Ibn Kajjím definoval upřímnost jako "když se poslušností vůči Bohu hledá jen Jeho spokojenost" Vyzýváme jen kvůli Alláhu. Nezapomeňte, že jeden z prvních tří lidí vržených do Ohně je ten, který hledal znalost, aby se ukazoval před lidmi jako učený. Nechť tedy není naše výzva zaměřena na prezentaci vlastního ega, na urážky, holedbání se, chvástání, vítězství v bohapustých a bezcílných přích, nebo diskuzích jen kvůli diskuzím samým. Vězte, že víra a vědění je pouze Korán a Sunna, nikoli slovní hříčky a filozofování.
2. Praxe. To, k čemu vyzýváme, musíme sami praktikovat, musíme být vzorem své výzvy. Jinak nejenže se naše výzva mine účinkem a my sklidíme jen posměch a opovržení, ale také jsme lidmi, které Alláh koří a kárá: Vy, kteří věříte! Proč říkáte to, co nečiníte? Bůh velice nenávidí, že říkáte něco, co neděláte (Saff:2-3)
3. Následování sunny ve všech činech, tedy i ve výzvě. Začínat od správné věrouky, pokračovat morálkou, přes obřadní úkony, od modlitby dále až k nejdrobnějším jednotlivinám. To vše lidským, jemným, avšak důsledným způsobem. Posel 13 let své 23leté mise strávil v Mekce vyučováním věrouky a budováním morálního člověka. Nebudeme-li následovat jeho příkazu, nedosáhneme odměny a dosáhneme Boží nespokojenosti a toho, že lidé od nás budou utíkat jako od omezených a tvrdých.
4. Znalost a bystrost. Musíme vědět kdy a co řekneme, jak využijeme příležitosti, kdy ubereme, kdy přitlačíme, jak si nejlépe získáme vyzývaného, aniž by tento pocítil, že jej někam směřujeme, aniž bychom se dotkly jeho osoby.
5. Trpělivost, vytrvalost a neochvějnost. Nakonec jen Alláh dává správné vedení a na nás je pouze dostavit výzvu: Kdyby Bůh chtěl, byl by vás národem jediným učinil; avšak On dává zbloudit, komu chce, a uvádí na správnou cestu, koho chce; a na skutky své zajisté tázáni budete. (Nahl:93)
6. Vzdělání. Musíme disponovat alespoň základní znalostí naší víry, historie islámu a jeho národů, též dějin, kulturních a náboženských reálií území, na němž svou výzvu provádíme. Nikdo od nás nebude nic přijímat, dokud nebudeme aktivní součástí jeho světa, někým kdo buduje společnost a své okolí spolu s ním.
Věřící mužové a ženy! Bojujte na cestě Boží proti lži a nevědomosti! Imám Ahmed zaznamenal od Ibn Omara známý sahíh hadís: "Pokud se začnete zabývat obchodem, ve kterém je lichva, když popadnete ocasy vašich krav a spokojíte se zemědělstvím, když zanedbáte džihád na cestě Boží, pak na vás Bůh sešle ponížení a nesejme jej z vás, dokud se ke své víře nenavrátíte." A co je da'wa jiného než usilovný boj bojovníka, vyzbrojeného znalostí, jemností, tolerancí, pochopením, trpělivostí a obratnou výřečností?

Milí bratři a sestry! Pokud nebudete vyzývat k cestě Boží, nebo budete vyzývat špatným způsobem, vězte, že tak činíte sami proti sobě. Islámu je předurčeno dosáhnout všech koutů světa. Ahmed ibn Hanbel zaznamenal ve svém Musnedu od Temíma ad-Dárího: "Slyšel jsem Posla صل الله عليه و سلم , jak pravil: "Tato věc (islám) dosáhne tam, kam dosáhne noc a den. Alláh nenechá jedinou chatrč z mazanice, nebo z kožešin, aniž by do ní nevešla tato víra, pozdvihujíce důstojného a ponižujíce přehlíženého. Důstojností pozdvihne Alláh islám a ponížením poníží nevíru." Islámu neublíží naše nečinnost a případné dezinterpretace. Ty však budou čistě důkazem proti nám v den, kdy nezůstane nic zamlčeno. Věřící! Bůh řekl: Kdo touží po jiném náboženství než po islámu , nebude to od něho přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí. (Álu 'Imrán:85) Imám Ibn Kajjim říká: "Ó ty, který sis vybral nějakou jinou cestu vedle této, a nějakou jinou stranu vedle strany Posla صل الله عليه و سلم, seznáš, v jakém budeš postavení v Den Shromáždění." Žijeme v neislámské společnosti, máme spoustu přátel, příbuzných, známých a kolegů mezi nemuslimy. Můžeme to být právě my, kdo změní jejich pohled na islám k lepšímu, nebo se dokonce stane jedním z příčin jejich návratu k islámu. Pakliže víme, že spása je jen skrze islám, zanecháme tyto nám drahé osoby věčnému zatracení?

Prosíme Alláha Všemohoucího, který vyslyší všechny prosby, aby nás upevnil a učinil z nás skutečné nositele Své víry. Ámín.