O PŘETVÁŘCE

بسم الله الرحمانالرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme, o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Koho Bůh povede, ten nesejde z cesty a kdo bloudí, nebude vyveden nežli Bohem. Dosvědčuji, že není božstva kromě   Boha Jediného, bez společníka, a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه و سلمje jeho Služebník a Posel. Bůh žehnej jemu, jeho rodině, jeho společníkům, pravověrným chalífům po něm a všem jeho následovníkům. Připomínejme bohabojnost, dodržujme všechny pilíře islámu a jděme přímo. Nejlepším slovem věru je slovo Boží: Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než jako praví muslimové! (Álu 'Imrán:102). A nejlepším vedením je vedení Muhammeda صل الله عليه و سلم, jenž řekl: "Nejhorší věcí jsou věci nově vnesené a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni."

 
A potom, milí bratři a sestry, Posel Boží صل الله عليه و سلم v hadísu zaznamenaném Ahmedem od Anase řekl: „Blahoslaveni zbožní boháči, kteří, jsou-li přítomni, nejdou poznat a když přítomni nejsou, to se nepocítí. Oni jsou světli na zemi, kterým nic nemůže uškodit, jakékoli pokušení na světě.“ Co dalo těmto boháčům takový stupeň pochvaly? Bezpochyby to, že odstranili ze svých srdcí širk. Následovali, co Alláh dž.š. vnukl nejlepšímu ze stvoření, Muhammedu صل الله عليه و سلم říci: Rci: „Já pouze smrtelník jsem jako vy a bylo mi vnuknuto, že božstvem vaším je Bůh jediný. A kdo doufá v setkání s Pánem svým, ať zbožné skutky koná a nechť v uctívání nepřidružuje nikoho k Pánu svému!“ (Kehf:110) Nebyli z těch, o nichž říká Prorok صل الله عليه و سلم: „Častokráte postící nemá ze svého půstu nic, nežli hlad a žízeň. A častokráte ten, který se v noci modlí, nemá ze své noční modlitby nic, než bdění.“ Od Abú Hurjery zaznamenal Ahmed. Uposlechli, co Moudrý Lukmán radil svému synu: Nepřidružuj nic k Bohu, vždyť přidružování je věru křivda nesmírná. (Lukmán:13) Mahmúd bin Lebíd říká: „Jednou vyšel Posel Boží صل الله عليه و سلم před lidi a řekl: „Lidé, střežte se skrytého přidružování.“ Zeptali se: „A jaké je to skryté přidružování?“ „Když člověk vstane k modlitbě a pak zkrášlí svou modlitbu, protože jej lidé vidí, to je skryté přidružování,“ odvětil.“ Podle Ibn Huzejmy. V Ahmedově podání na autoritu Abú Saída stojí, že řekl صل الله عليه و سلم: „Chcete-li, abych vás zpravil o tom, čeho se ohledně vás bojím více než mesíhu d-dedždžála“ Albání oceňuje jako sahíh. Říká imám Muhammed bin Abdulwehháb v Kitábu t-tewhíd: „Nazval jej tajným, protože je činem srdce, který nikdo kromě Alláha nezná a konající se ukazuje, že tak činí ve jménu Božím, ač cílí někoho mimo Něj, či svou modlitbu zkrášluje pro někoho jiného, než pro Alláha.“ Ibn Kajjím v Dá´u we d-dewá´ říká: „U tohoto druhu širku se věří, že není Božstva ani Pána kromě Něj. Avšak duše zde není zcela oddána a upřímná ve svém uctívání, nýbrž to činí aby se uchránila, kvůli vezdejším zájmům, nebo kvůli získání úrovně a postavení u lidí.“ Posel Boží صل الله عليه و سلم v sahíh hadíse od Ahmeda říká: „Širk je v této ummě menší než zvuk mravenčí chůze.“ „Jak se před ním uchráníme?“ zeptali se ashábové. „Slovy: Pane můj, utíkám k tobě před širkem, který znám a prosím o odpuštění za to, co neznám.“ A Omar prosíval: „Můj Pane, učiň mé skutky zcela dobrými, zasvěcenými jen Tobě, bez nejmenšího podílu kohokoli jiného.“ Fudajl bin Ijjád řekl: „Zdržet se něčeho kvůli lidem je přetvářka a činit něco pro jejich pochvalu je modlářství, zatímco upřímnost je prosit Alláha o ochranu před oběma. Alláhu, chraň nás před nimi a odpusť nám!“ Bůh řekl: Běda těm, kdož při modlení o modlitbu svou se nestarají, kteří chtějí být jen viděni (Má’ún:4-6) Ibn Kesír ve vztahu k tomuto verši uvádí hadís od Abdulláha ibn Amra, že Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: „Kdo lidem vypráví o svých činech, vychvaluje se, Alláh ho v očích Jeho stvoření učiní malým a přezírá jej.“ Podle Ahmeda. Šeddád bin Aws slyšel Božího Posla صل الله عليه و سلم říci: „Kdo se bude postit kvůli rijá´, dopustil se přidružování. Kdo se bude modlit kvůli rijá´, dopustil se přidružování. Kdo udělí almužnu kvůli rijá´, dopustil se přidružování.“ Podle Bejhekího. Abú Umáma el-Báhilí jednou v mešitě viděl muže, plačícího na sedždě a řekl: „Záviděl bych ti, kdyby se to odehrálo ve tvém domě.“ Abdulláh bin Mubárek řekl: „Co chce ten, který obchází svůj dům v Chorásánu? Chce, aby lidé viděli, jak je oddán Mekce.“ Muhammed bin Mubárek as-Súrí říká: „Konej dobré po nocích, neboť to je cennější než za dne. To, co učiníš za dne je pro lidi, a to, co je učiněno v noci, je pro Pána Světů.“ Střezme se přetvářky v činu, abychom nebyli z typů lidí, kteří jsou první ze stvoření, kterými je zapálen pekelný oheň, jako jsou pokrytecký bojovník, učenec a štědrý boháč z hadísu zaznamenaném Muslimem od Abú Hurejry. Alí řekl: „Pokrytec má tři vlastnosti. Když je sám, je líný, když je mezi lidmi, pracuje a je pečlivý, je-li chválen, přidá, je-li kořen, ubere úsilí.“ Katáda říká: „Když se člověk chová pokrytecky, říká Bůh:Podívejte se na Mého služebníka, jak se mi rouhá.“ Říká Posel Boží صل الله عليه و سلم: „Kdo bude z přetvářky, aby ho lidé viděli, konat dobré činy, Alláh odhalí jeho pokrytectví přede všemi. A kdo bude konat dobré činy kvůli lidem, aby o tom slyšeli a chválili jej za to, toho Alláh zahanbí.“ Tirmízí od Abú Saída.
 
Milí bratři a sestry, Pravil Nejvyšší: Rci: „Bylo mi poručeno, abych sloužil Bohu, upřímně mu zasvěcuje víru. (Zumer:11) Abú Saíd ibn Abí Fudála vypráví, že slyšel Posla Božího صل الله عليه و سلم řící: „Když Alláh shromáždí v Soudný Den, a on bez pochyb nastane, první i pozdější generace lidí, zvolá hlas: „Kdo ve svém činu postavil kohokoli na roveň Alláhu, nechť od onoho nyní žádá odměny, neboť Alláh zajisté nepotřebuje společníka.“ Zaznamenali Tirmízí, Ibn Mádža a Bejhekí a Ibn Hibbán ocenil jako sahíh. Muslim zaznamenal od Abú Hurejry hadís kudsí: „Říká Alláh: „Nepotřebuji, aby ke mně bylo jakkoli přidružováno. Kdo učiní nějaký skutek, ve kterém mi přidruží, opouštím jej i toho, koho ke mně přidružil.“ Ahmed uvádí hadís, kde stojí: „Poslu صل الله عليه و سلم byl předveden zajatec a řekl: „Pane Můj, Tobě se kaji, leč Muhammedu se nekaji.“ Řekl Posel: „Poznal, čí je to pravomoc.“ Anas bin Málik vypráví: „V Den Soudu budou přineseny zapečetěné spisy a budou postaveny před Alláha, Který řekne: „Tyto odhoďte a tyto ukažte.“ Řeknou andělé: „Při Tvé Velikosti, my v nich nevidíme, než dobro.“ Řekne Alláh: „Ty činy nebyly konány v Mém jménu, a já přijímám jen to, co je v Mém jménu učiněno.“ Podle Bezzára, Taberáního a Bejhekího. Říká Ahmed bin Hanbel: „Začíná-li čin s úmyslem čistě pro Boha a pak se přidá úmysl rijá´, který je následně odvržen, ničemu to nevadí.“ Podle idžma‘. Pokud následně odvržen není, preferovali selef názor, který se traduje od Hasana, že odměněn bude započatý úmysl. A Buchárí zaznamenal od Omara obecně přijatá slova Proroka صل الله عليه و سلم: „Věru činy jsou podle úmyslů. Věru každému jest, co zamýšlel. Kdo provedl hidžru kvůli Alláhu a Jeho poslu, tomu jest hidžra k Alláhu a k Jeho poslu. A kdo provedl hidžru kvůli tomuto světu, dobude ho, a když kvůli ženě, pojme ji. Jeho hidžra bude k tomu, k čemu ji provedl.“ Očistěme naše úmysly od snahy zviditelnit se, vždyť Alláh, Milostiplný, Milosrdný, přijímá pokání, dokud slunce nevyjde na západě.
 
Alláhumma, utíkáme k Tobě před přidružováním a přetvářkou z toho, čeho jsme si vědomi, i toho, o čem nevíme. Pane, prosíme Tě, slovy i příkladem Tvého milovaného, Muhammeda, a jeho následovníků, abys učinil náš vnitřek ještě lepší než venek. Očisti úmysly v našich srdcích a odměň naše činy nejštědřejší odměnou, Tys Dárce Nejvyšší. Ámín.