KORÁN A SUNNA STRUČNĚ O HODNOTĚ A POSTAVENÍ ŽEN

O postavení ženy v islámu si mnozí zvykli sáhodlouze hovořit, aniž by se kdy potkali s nějakou muslimkou a dali jí možnost, aby sama vyjádřila, jak smýšlí a co cítí. Mnozí vynášejí kategorické soudy o tom, co islám o ženách tvrdí, aniž by kdy naslouchali Koránu a Sunně.

Co tedy říká Korán o ženě?

لَآ أُضِيعُ عَمَلَ عَـٰمِلٍ مِّنكُم مِّن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ ۖ بَعْضُكُم مِّنۢ بَعْضٍ

NENÍ SKRÝVÁNÍ HŘÍCHU SOUVĚRCŮ, POKUD JDE O NÁSILÍ A TĚŽKÉ ZLOČINY

Džábir ibn 'Abdilláh رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

الْمَجَالِسُ بِالأَمَانَةِ إِلاَّ ثَلاَثَةَ مَجَالِسَ سَفْكُ دَمٍ حَرَامٍ أَوْ فَرْجٌ حَرَامٌ أَوِ اقْتِطَاعُ مَالٍ بِغَيْرِ حَقٍّ.

CO MÁ V MODLITBĚ PRONÉST TEN, KDO ZATÍM NEDOKÁŽE ARABSKY ODŘÍKAT AL-FÁTIHU?

OTÁZKA: Vím, že modlitba není platná bez odrecitování al-Fátihy, tj. Otvíratelky, tedy první súry v Koránu. Jak se ale má modlit někdo, kdo súru al-Fátihu odrecitovat ještě nedokáže?

ODPOVĚĎ:

TŘI ZPŮSOBY PŘIJETÍ DOBRÉHO ČINU U ALLÁHA PODLE IBNU L-KAJJIMA

Od 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما se uvádí slova: „Kdybych byl věděl, že Alláh ode mne přijal byť i jediné padnutí na tvář, neočekával bych nedočkavěji ze své neznámé budoucnosti nic, nežli smrt.

MUŽ, KTERÝ NIKDY NESPÁCHAL ŽÁDNÝ HŘÍCH

'Abdulláh ibn 'Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَا مِنْ أَحَدٍ مِنْ وَلَدِ آدَمَ إِلَّا قَدْ أَخْطَأَ، أَوْ هَمَّ بِخَطِيئَةٍ، لَيْسَ يَحْيَى بْنَ زَكَرِيَّا...

Mezi syny Adamovými není nikoho, kdo by úmyslně nezhřešil, či alespoň nezvažoval spáchání hříchu, kromě Jahjá ibn Zekeríjá/Jana Křtitele, mír s ním ...[1]

ZLÝ ZPŮSOB ŘEČI A OHAVNÁ SLOVA JSOU ZNAKEM POKRYTECTVÍ

Od Abú Ghassána Muhammeda ibn Mutarrifa se uvádí, že Abú Umáma al-Báhilí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

الْحَيَاءُ وَالْعِيُّ شُعْبَتَانِ مِنَ الإِيمَانِ وَالْبَذَاءُ وَالْبَيَانُ شُعْبَتَانِ مِنَ النِّفَاقِ ‏.

Stud a ostych jsou dvěma částmi víry a sprostota a velkohubost dvěma částmi pokrytectví.[1]

SEDM RAD NEJLEPŠÍHO ZE SYNŮ ADAMOVÝCH

'Abdulláh ibn Sámit řekl, že Vznešený Prorokův صلى الله عليه و سلم společník Abú Zerr al-Ghifárí رضي الله عنه vyprávěl:

أمرني خليلي صلى الله عليه وسلم بسبع: أمرني بحب المساكين والدنو منهم، وأمرني أن أنظر إلى من هو دوني ولا أنظر إلى من هو فوقي، وأمرني أن أصل الرحم وإن أدبرت، وأمرني أن لا أسأل أحدا شيئا، وأمرني أن أقول بالحق وإن كان مرا، وأمرني أن لا أخاف في الله لومة لائم،وأمرني أن أكثر من قول: "لا حول ولا قوة إلا بالله "، فإنهن من كنز تحت العرش.

DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL III.

5. Hidžra ve fyzickém smyslu tohoto slova

Vznešený Alláh praví:

إِنَّ ٱلَّذِينَ تَوَفَّىٰهُمُ ٱلْمَلَـٰٓئِكَةُ ظَالِمِىٓ أَنفُسِهِمْ قَالُوا۟ فِيمَ كُنتُمْ ۖ قَالُوا۟ كُنَّا مُسْتَضْعَفِينَ فِى ٱلْأَرْضِ ۚ قَالُوٓا۟ أَلَمْ تَكُنْ أَرْضُ ٱللَّـهِ وَٰسِعَةً فَتُهَاجِرُوا۟ فِيهَا

DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL II.

Co je to uctívání (arab. العبادة al-'ibáda) v kontextu tohoto a dalších hadísů

DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL I.

Ma'kíl ibn Jesár رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

الْعِبَادَةُ فِي الْهَرْجِ كَهِجْرَةٍ إِلَىَّ .

Oddat se zbožnosti v době nepřehledné vřavy je jako vysídlit se ke mně.[1]