I UČENCI JSOU POUZE LIDÉ

Jsou to učenci, kdo vede ummu v jejím chápání islámu. Zároveň jejich následování v sobě musí zahrnovat i aspekt kritičnosti, protože je přikázáno následovat jen Korán, Sunnu a konsenzus našich zbožných předků, nikoli bezvýhradně přejímat názory kohokoli z lidí, byť by se jednalo i toho nejučenějšího učence. Neboť i on jest toliko smrtelníkem z masa a kostí a může se zmýlit. Anebo, co je horší, může se jednat o šarlatána, který se za učence pouze vydává, nicméně laik neznalý nauk náboženských, si jej může se skutečným učencem poplést.

PROROK MÚSÁ, MÍR S NÍM, A PROKLETÝ IBLÍS

'Abdurrahmán ibn Zijád ibn An'am vypráví:

„Zatímco seděl prorok Músá/Mojžíš عليه السلام na jednom sezení, přišel za ním prokletý Iblís. Na sobě měl pestrobarevnou kápi s kapucí. Když se šejtán přiblížil, stáhl kapuci a přišel až k Músovi, se slovy: „Mír s tebou.“ 

„Kdo jsi?“ otázal se Músá. 

„Jsem Iblís,“ odpověděl šejtán. 

RUŠÍ KRVÁCENÍ Z NOSU RITUÁLNÍ OČISTU?

OTÁZKA: Když se někomu při modlitbě spustí krvácení, přichází o rituální očistu? Musí modlitbu přerušit a začít se modlit znovu teprve poté, co se rituálně očistí?

ODPOVĚĎ:

BUĎ NA TOMTO SVĚTĚ JAKO CIZINEC ANEBO CESTUJÍCÍ

Mudžáhid slyšel 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما vyprávět, že ho Posel Boží صلى الله عليه و سلم chytil za rameno a potom mu řekl:

كُنْ فِي الدُّنْيَا كَأَنَّكَ غَرِيبٌ، أَوْ عَابِرُ سَبِيلٍ .

Buď na tomto světě, jako bys byl cizinec či poutník na cestě.

NĚKTERÉ LÉČKY, KTERÉ ČÍHAJÍ NA SAMOZVANÉ VYKLADAČE VÍRY, DÍL II.

Učenci opravují chybná chápání laiků

NĚKTERÉ LÉČKY, KTERÉ ČÍHAJÍ NA SAMOZVANÉ VYKLADAČE VÍRY, DÍL I.

Náboženští učenci mají v islámu mimořádné místo, jsou dědici prorockého poselství a skupinou v rámci muslimské ummy, která celý svůj život zasvětila pátrání po pravdě a přivádění ummy k ní. Skuteční učenci neprahnou po tom, aby byli následováni, nevolají ostatní k tomu, aby se podřídili jejich výkladům, neuzurpují si monopol na pravdu a při svých výkladech se nedopouštějí ohýbání Zjevení tak, aby pasovalo jejich tužbám anebo tužbám těch skupin lidí, kterým se chtějí vlichotit a zalíbit. 

O CHOROBĚ ZVANÉ ZÁVIST, DÍL II.

Závist, nebo touha předehnat?

V hadísu od 'Abdulláha ibn Mes'úda رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه و سلم praví:

لاَ حَسَدَ إِلاَّ فِي اثْنَتَيْنِ رَجُلٌ آتَاهُ اللَّهُ مَالاً فَسَلَّطَهُ عَلَى هَلَكَتِهِ فِي الْحَقِّ، وَرَجُلٌ آتَاهُ اللَّهُ حِكْمَةً فَهْوَ يَقْضِي بِهَا وَيُعَلِّمُهَا.

O CHOROBĚ ZVANÉ ZÁVIST, DÍL I.

Jistí moudří lidé pravili: „Lidé se dělí na dvě skupiny, na závistivce a na ty, kterým je záviděno. A není žádné přízně, na které by člověku nebylo záviděno.[1]

Proto Vznešený Alláh v Koránu také přikazuje utíkat se:

وَمِن شَرِّ حَاسِدٍ إِذَا حَسَدَ 

před zlem závistníka, když závidí (Felek: 5)

FALEŠNÉ FETWY JAKO PODOBA ANTI-ISLÁMU A LIMITY KONCEPTU ISLAMOFOBIE

LIMIT PRO NAHRAZENÍ ZAMEŠKANÝCH DNÍ POVINNÉHO RAMADÁNSKÉHO PŮSTU

OTÁZKA: Dokdy musí ten, kdo z oprávněných důvodů odložil půst, nahradit zameškané dni ramadánského povinného půstu?

ODPOVĚĎ: