O HODNOTĚ SVOLÁVÁNÍ K MODLITBĚ

'Abdurrahmán ibn Abí Sa'sa'a vyprávěl, že Abú Sa'íd al-Chudrí رضي الله عنه řekl jeho otci:

إِنِّي أَرَاكَ تُحِبُّ الْغَنَمَ وَالْبَادِيَةَ، فَإِذَا كُنْتَ فِي غَنَمِكَ أَوْ بَادِيَتِكَ فَأَذَّنْتَ بِالصَّلاَةِ فَارْفَعْ صَوْتَكَ بِالنِّدَاءِ، فَإِنَّهُ لاَ يَسْمَعُ مَدَى صَوْتِ الْمُؤَذِّنِ جِنٌّ وَلاَ إِنْسٌ وَلاَ شَىْءٌ إِلاَّ شَهِدَ لَهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ.

MALÁ A VELKÁ ZNAMENÍ SOUDNÉHO DNE

OTÁZKA: Co jsou to malá a velká znamení soudného dne? Která to jsou?

ODPOVĚĎ: 

VZPOMÍNÁNÍ ALLÁHA PO MODLITBĚ

'Abdulláh ibn 'Amr رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

V ČEM SPOČÍVÁ DŮSTOJNOST A VZNEŠENOST VĚŘÍCÍHO

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

شرف المؤمن صلاته بالليل وعزه استغناؤه عما في أيدي الناس.

Důstojnost věřícího tkví v jeho modlitbě v noci a jeho vznešenost v tom, že je povznesen nad závislost na tom, co je v rukou jiných lidí.[1]

KDOKOLI SE MODLÍ ČTYŘICET DNÍ SPOLEČNĚ

O přínosu společně vykonané modlitby od samého jejího začátku vyprávěl Anas ibn Málik رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

مَنْ صَلَّى لِلَّهِ أَرْبَعِينَ يَوْمًا فِي جَمَاعَةٍ يُدْرِكُ التَّكْبِيرَةَ الأُولَى كُتِبَتْ لَهُ بَرَاءَتَانِ بَرَاءَةٌ مِنَ النَّارِ وَبَرَاءَةٌ مِنَ النِّفَاقِ.

O SPOLEČNÉ MODLITBĚ A JEJÍCH PŘEDNOSTECH

'Abdulláh ibn Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

صَلاَةُ الْجَمَاعَةِ تَفْضُلُ صَلاَةَ الْفَذِّ بِسَبْعٍ وَعِشْرِينَ دَرَجَةً.

NEJHORŠÍ ZLODĚJ JE TEN, KDO UKRÁDÁ Z MODLITBY

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

أَسْوَأُ النَّاسِ سَرِقَةً الَّذِي يَسْرِقُ مِنْ صَلَاتِهِ.

Nejhoršími zloději jsou ti, kteří ukrádají ze své modlitby.“ 

MEZI VÍROU NA JEDNÉ STRANĚ A NEVÍROU NA STRANĚ DRUHÉ JE MODLITBA

Džábir ibn 'Abdilláh رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

إِنَّ بَيْنَ الرَّجُلِ وَبَيْنَ الشِّرْكِ وَالْكُفْرِ تَرْكَ الصَّلاَةِ

Věru mezi mužem a mezi modloslužebnictvím a nevírou je zanechání modlitby.[1]

NĚKOLIK RAD, JAK ČELIT ROZKOLŮM A POKUŠENÍM

Vznešený Alláh pravil:

وَاتَّقُوا فِتْنَةً لَّا تُصِيبَنَّ الَّذِينَ ظَلَمُوا مِنكُمْ خَاصَّةً ۖ وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّـهَ شَدِيدُ الْعِقَابِ

A zaštiťte se před pokušením, jež nepostihuje výlučně jen ty, kdož z vás jsou nespravedliví! A vězte, že Bůh je strašný ve svém trestání! (Anfál: 25)

KORÁNSKÝ VERŠ LEPŠÍ, NEŽLI TISÍC VERŠŮ JINÝCH

‘Irbád ibn Sárija رضي الله عنه vyprávěl, že Posel صلى الله عليه وسلم poté, co recitoval súry zvané  المسبحات al-Musabbihát a vyjmenoval je, pravil:

إن فيهن آية خير من ألف آية

Věru v nich je verš, lepší než tisíc veršů.[1]