NEPROKLÍNEJ SVOU DOBU, URÁŽÍŠ TÍM PÁNA ČASU

Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

قَالَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ يُؤْذِينِي ابْنُ آدَمَ، يَسُبُّ الدَّهْرَ وَأَنَا الدَّهْرُ، بِيَدِي الأَمْرُ، أُقَلِّبُ اللَّيْلَ وَالنَّهَارَ!

Vznešený Alláh pravil: „Syn Adamův Mi ubližuje.“ Nadává na čas, ale čas – to jsem Já, to v Mé Ruce jsou všechny věci a to Já překlápím noc v den![1]

RADA ŠEJCHA SÁLIHA AL-FEWZÁNA NAŠIM SESTRÁM V ISLÁMU

OTÁZKA: Chci Vám poděkovat za vaše znalosti, ó šejchu, a kéž vás Alláh odmění. Mám prosbu o radu, šejchu. Chtěla bych, abyste mi dal takovou radu, jako když otec dává radu dceři, a to týkající se všeho, co je spojeno s životem ženy a jejím dobrem na tomto i na onom světě.

ODPOVĚĎ:

ROZOVOR: ISLÁM A ZÁPAD VE TŘETÍM TISÍCILETÍ

Mají se evropští muslimové žijící mezi nemuslimy soustředit spíše na boj s nenávistí, nebo na nalézání spojenců ve svých společnostech? Jak se stavět k současné krizi muslimské i západní společnosti? Může islám pomoci překlenout současnou polarizaci našeho veřejného prostoru a jak toho mohou muslimové dosáhnout? Jak islámsky adresovat problematiku konzumu a jak se stavět k rigidnímu právnímu formalizmu ve prospěch živějšího a niternějšího prožívání víry? Jak je to vlastně s českou islamofobií?  A co se posunulo v západním bádání o islámu? 

KDYŽ SE DVA ROZEJDOU, JE TO VŽDY KVŮLI HŘÍCHU JEDNOHO Z NICH

Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

مَا تَوَادَّ اثْنَانِ فِي اللهِ جَلَّ وَعَزَّ أَوْ فِي الإِسْلاَمِ، فَيُفَرِّقُ بَيْنَهُمَا إِلاَّ بِذَنْبٍ يُحْدِثُهُ أَحَدُهُمَا‏.‏

NESHODY MEZI MUSLIMEM A JEHO NEMUSLIMSKOU TCHÝNÍ

OTÁZKA: Jsem vdova, nejsem muslimka, dcera si vzala muslima, má s ním jedno dítě a čeká druhé. Žijí v oddělené domácnosti a já jsem zvyklá starat se o sebe a řídit si svůj život sama. Já i dcera pracujeme, zeť na chod dceřiny domácnosti nijak nepřispívá, to ještě i já pomáhám jim. Avšak i přesto si zeť vymáhá poslušnost kromě ní i ode mne a to z titulu toho, že je jediný muž v rodině. Má na to dle islámu právo?

AŤ TI ALLÁH DOBREM OPLATÍ

Usáma ibn Zejd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَنْ صُنِعَ إِلَيْهِ مَعْرُوفٌ فَقَالَ لِفَاعِلِهِ جَزَاكَ اللَّهُ خَيْرًا فَقَدْ أَبْلَغَ فِي الثَّنَاءِ.

Kdokoli z vás, komu bylo učiněno nějaké dobro, řekne tomu, kdo mu ho prokázal: „Ať ti to Alláh dobrem oplatí,“ ten už mu poděkoval shodně svým možnostem dostatečně.[1]

Podle jiné verze:

JAKÁ JE PRVNÍ BOHEM DANÁ POVINNOST KAŽDÉHO Z NÁS?

OTÁZKA: Co je tou úplně první povinností ze všech našich povinností?

ODPOVĚĎ:

DOKUD TĚ TRÁPÍ TVÉ ŠPATNÉ A TĚŠÍ TVÉ DOBRÉ SKUTKY, JSI NA SPRÁVNÉ CESTĚ

Abú Músá al-Aš'arí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

 مَن سرَّتهُ حسنتُهُ، وساءتهُ سيِّئتُهُ فَهوَ مؤمنٌ.

Ten, koho těší jeho dobrý skutek a rmoutí jeho špatný skutek, jest věřícím.[1]

NENÍ NA SVĚTĚ ČLOVĚK TEN, ABY SE ZALÍBIL ZCELA VŠEM

'Abdulwehháb ibnu l-Werd slyšel od jistého Medíňana, že Mu'áwíja ibn Abí Sufján رضي الله عنه žádal ve svém dopise matku věřících 'Áišu bint Abí Bekr رضي الله عنهما, aby mu něco stručně poradila. 'Áiša tedy napsala Mu'áwíjovi dopis, v němž mimo jiné uvedla:

Mír s tebou. A potom, slyšela jsem Posla Božího صلى الله عليه و سلم říci:

JAK ZNÁMÝ UČENEC UMLČEL NEJZNÁMĚJŠÍHO TERORISTU

Ve starém domě šejcha Hammáda al-'Ansárího jsem byl v jeho knihovně, spolu s několika dalšími lidmi. Tito lidé s sebou přivedli i dva další.

Jeden z nich následně řekl: „Šejchu, chtěl bych jen něco říci!“

Do domu šejcha Hammáda kdosi přišel a chtěl něco říci! Hlásil se o slovo anebo tak něco. Šejch se ho tedy otázal: „A kdopak vlastně jsi?

„Jsem Usáma bin Ládin,“ řekl dotyčný.