ODKAZ ZAKLADATELE OSMANSKÉ ŘÍŠE JEHO NÁSTUPCŮM

Začátkem 7. století hidžry (2. polovina 13. stol. křesťanské éry) se na severozápadě Anatolie skupiny kočovníků z řad oghuzských Turků sjednotili pod velením Ertuǧrula, jehož syn Osmán I. (zemřel roku 726 hidry/ 1324 kř. éry), tak řečený Gazi (tj.

CESTY JAK SE ZBAVIT VNITŘNÍ TÍSNĚ A ÚZKOSTI A DOSÁHNOUT ŠTĚSTÍ SRDCE PODLE IMÁMA IBNU L-KAJJIMA

Největším důvodem příjemně povzneseného pocitu uvnitř je víra v Boží Jedinost a Jedinečnost (arab. التوحيد at-tewhíd). Shodně stupni dokonalosti a síly tohoto přesvědčení roste i tento povznešený pocit uvnitř a tím více jej člověk může zažívat.

Vznešený Alláh pravil:

أَفَمَن شَرَحَ اللَّهُ صَدْرَهُ لِلإسْلامِ فَهُوَ عَلَى نُورٍ مِّنْ رَبِّه

NECHŤ NIKDO NEŘÍKÁ: „Ó BOŽE ODPUSŤ MI, POKUD CHCEŠ“

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

‏ لاَ يَقُولَنَّ أَحَدُكُمُ اللَّهُمَّ اغْفِرْ لِي، اللَّهُمَّ ارْحَمْنِي، إِنْ شِئْتَ‏.‏ لِيَعْزِمِ الْمَسْأَلَةَ، فَإِنَّهُ لاَ مُكْرِهَ لَهُ.

Nechť nikdo z vás nikdy neříká: „Ó Bože, obdař mne milostí, pokud chceš,“ nýbrž nechť vždy prosí Alláha odhodlaně, protože nikdo nemůže Alláha nutit, aby učinil něco proti své vůli.[1]

UŘKNUTÍ A JEHO LÉČBA

OTÁZKA: Je možné, aby někdo uřkl druhého člověka? Jak se postižený člověk může uřknutí zbavit?

ODPOVĚĎ:

KDOKOLI BRÁNÍ ČEST SVÉHO BRATRA V JEHO NEPŘÍTOMNOSTI

Abu d-Dardá رضى الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:

مَنْ رَدَّ عَنْ عِرْضِ أَخِيهِ بِالْغَيْبِ, رَدَّ اَللَّهُ عَنْ وَجْهِهِ اَلنَّارَ يَوْمَ اَلْقِيَامَةِ.

Kdokoli brání čest svého bratra v jeho nepřítomnosti, toho tvář Alláh uchrání před Ohněm v Den Zmrtvýchvstání.[1]

KORÁNSKÝ PŘÍKAZ KONAT UPŘÍMNÉ POKÁNÍ

Vznešený Alláh každému věřícímu přikázal:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا تُوبُوا إِلَى اللَّـهِ تَوْبَةً نَّصُوحًا

Vy, kteří věříte! Obraťte se k Bohu s upřímným pokáním! (Tahrím: 8)

Tj. kajte se upřímným pokáním.

Ibn Tejmíja pravil:

SOUDIT MŮŽEME JEN PODLE TOHO, CO SPATŘUJEME

Umm Selema رضي الله عنها vyprávěla, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم jednou shromážděným lidem pravil:

إِنَّكُمْ تَخْتَصِمُونَ إِلَىَّ، وَلَعَلَّ بَعْضَكُمْ أَلْحَنُ بِحُجَّتِهِ مِنْ بَعْضٍ، فَمَنْ قَضَيْتُ لَهُ بِحَقِّ أَخِيهِ شَيْئًا بِقَوْلِهِ، فَإِنَّمَا أَقْطَعُ لَهُ قِطْعَةً مِنَ النَّارِ فَلاَ يَأْخُذْهَا.

KORÁN O NAROZENÍ JEŽÍŠE, SYNA MARIINA, DÍL III.

Ibn Džerír at-Taberí o narození 'Ísá ibn Merjem

Muslimský učenec, vykladač Koránu a dějepisec Abú Dža'fer ibn Džerír at-Taberí uvádí ve své kronice různé souvislé, autentické i méně autentické, verze příběhu Ježíšova narození:

KORÁN O NAROZENÍ JEŽÍŠE, SYNA MARIINA, DÍL II.

Příběh proroka 'Ísá a jeho matky Merjem v súře Merjem

V súře Merjem Vznešený Alláh o okolnostech Ježíšova narození uvádí:

وَاذْكُرْ فِي الْكِتَابِ مَرْيَمَ إِذِ انتَبَذَتْ مِنْ أَهْلِهَا مَكَانًا شَرْقِيًّا فَاتَّخَذَتْ مِن دُونِهِمْ حِجَابًا

KORÁN O NAROZENÍ JEŽÍŠE, SYNA MARIINA, DÍL I.

'Ísá ibn Merjem, či Ježíš, syn Mariin, mír a požehnání Boží s ním, je jednou z nejdůležitějších prorockých figur islámu.

O jeho zrození a misi vypráví Korán na mnoha místech a souvislý příběh o něm je k nalezení v súře 'Áli 'Imrán (česky Rod 'Imránův, 3. v pořadí) a v súře Merjem (česky Marie, 19. v pořadí).

O nedocenitelném významu tohoto proroka v islámu hovoří i sunna.