K zamyšlení

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB SOUMRAK A PÁD ZÁPADNÍHO MULTIKULTURALIZMU, DÍL III.

Otázka vůdčích kultur

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB SOUMRAK A PÁD ZÁPADNÍHO MULTIKULTURALIZMU, DÍL II.

Líbivá teorie, ohavná praxe?

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB SOUMRAK A PÁD ZÁPADNÍHO MULTIKULTURALIZMU, DÍL I.

Existují dvě odlišné tváře fenoménu multikulturalismu a multikultury – první je stupidním lidským konstruktem, necitlivě otesávajícím všechny zúčastněné kultury podle svého nekompromisního diktátu, zatímco druhá je historickou nutností a podmínkou sine qua non pro vznik společenských celků a civilizací vyšších než jen lokálních.

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB ISLAMOFOBIE JAKO PROJEV HYSTERIE Z KOLAPSU, DÍL 3.

V pozadí průmyslu nenávisti 

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB ISLAMOFOBIE JAKO PROJEV HYSTERIE Z KOLAPSU, DÍL 2.

Islamofobie je realitou

Toto ovšem ani v nejmenším neznamená, že islamofobie jako specificky protimuslimská nenávist a závažný sociálně patologický jev, ohrožující kohezi celé společnosti, neexistuje. Naopak, islamofobie je reálnou a každodenní nenávistí podobně jako antisemitizmus nebo biologický či kulturní rasizmus. Podobně jako tyto má i oná své charakteristické projevy, své koncepty i svou historii.

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB ISLAMOFOBIE JAKO PROJEV HYSTERIE Z KOLAPSU, DÍL 1.

Západ ze své ochablé, chřadnoucí ruky pomalu, ale nezadržitelně pouští otěže světovlády. USA se znovu stávají periferií anglickojazyčného osídlení kdesi na dalekém západě a Evropa se proměňuje v nemocného muže za Bosporem. Západ konsensuálně čím dál více, pozorněji a uvědoměleji naslouchá narativě o kolapsu své vlastní civilizace. V té se ovšem vedle hlasů střízlivých a fundovaných objevují i hlasy velice povrchní, integristické, populistické, plytké a hysterické, častokrát omnoho hlasitější než ty první, rozumné a soudné.

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB UPRCHLICKÁ KRIZE JE JEN ZAČÁTEK, DÍL 2.

Nadčasovost těchto problémů úpadkových a rozpadajících se velmocí krásně ilustruje téměř čtyřicet staletí starý Ipuverův nářek. Pokud bychom neznali kontext, jen těžko bychom jeho povzdech odlišili od soudobé kritické publicistiky v dnešních novinách:

KAM JSME TO DOPRACOVALI ANEB UPRCHLICKÁ KRIZE JE JEN ZAČÁTEK, DÍL 1.

Tento text, rozvíjející ústřední myšlenky eseje Islám, západ a potřeba pravdy v současné krizi našich vztahů, [1] píši z nutnosti vyjádřit to, co dosud nebylo vysloveno, s plným vědomím, že si jím možná spoustu lidí pohněvám. Nebylo mým cílem urážet, ale přimět k zamyšlení a formulovat důležité, byť možná nepříjemné otázky. Tváří v tvář tíži čím dál více nevyvratitelných důkazů jsem ovšem nucen i k jistým formulacím bez obalu eufemismů.

ISLÁM, ZÁPAD A POTŘEBA PRAVDY V SOUČASNÉ KRIZI NAŠICH VZTAHŮ

Dnešní západní (při vší spornosti takového označení) společnost už, díky Bohu, nikterak nesankcionizuje, když budete oteveně hlásat svou pravdu. Postmoderní relativizující přístup, který zdejšímu diskursu nyní vládne, operuje s nevyřčenou premisou, že všechno je pravda, dokonce i v ožehavých tématech ostře rozdělujících veřejné mínění.

BYL JEŽÍŠ SKUTEČNĚ UKŘIŽOVÁN A VSTAL Z MRTVÝCH? DÍL 2.

Nezapomínejme také, že byl (nebo snad měl být) pátek. Všechna evangeliální podání naznačují, že židé chtěli (domnělého?) Ježíše chytit a doručit na popraviště co nejdříve a nejrychleji. Spěchali, aby vše stihli před západem slunce, protože poté nastává sabat, posvátný čas židovské náboženské praxe.