Islámská morálka a etiketa

DĚDICTVÍ ZBOŽNÝCH PŘEDKŮ: RADY V DOPISE SUFJÁNA AS-SEWRÍHO

Velký islámský učenec Sufján as-Sewrí [1] napsal 'Abbádovi ibn 'Abbád al-Arsufímu [2] dopis, ve znění:

Žiješ v době, před kterou se společníci Posla Božího صلى الله عليه و سلم utíkali k Alláhu, aby se jí raději ani nedožili. A to byli obdařeni znalostí větší, než máme my. Měli i precedenty, které my dnes nemáme.

PŘÍKAZ VZDOROVAT PORYVŮM EGA A JEHO ŽÁDOSTIVOSTI, DÍL IV.

Uspěje, kdo své ego očistí

Vznešený Alláh ohledně lidské duše pravil:

قَدْ أَفْلَحَ مَن زَكَّىٰهَا وَقَدْ خَابَ مَن دَسَّىٰهَا

Kdo ji očistí, ten jistě vydělá, a kdo ji zanedbá, ten jistě prodělá. (Šems: 9-10)

Ibnu l-Kajjim hovoří:

PŘÍKAZ VZDOROVAT PORYVŮM EGA A JEHO ŽÁDOSTIVOSTI, DÍL III.

Podle podobného podání od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Božíصلى الله عليه و سلم řekl:

قَلْبُ الشَّيْخِ شَابٌّ عَلَى حُبِّ اثْنَتَيْنِ طُولُ الْحَيَاةِ وَحُبُّ الْمَالِ.

I srdce starce je jako srdce mladíka, pokud jde o lásku ke dvěma – dlouhému životu a lásku k majetku.[1]  

Podle jiného podání řekl:

PŘÍKAZ VZDOROVAT PORYVŮM EGA A JEHO ŽÁDOSTIVOSTI, DÍL II.

Al-Kurtubí ve svém Tefsíru pravil:

PŘÍKAZ VZDOROVAT PORYVŮM EGA A JEHO ŽÁDOSTIVOSTI, DÍL I.

Zatímco tisíce muslimů jsou zabíjeny po celém světě, desítky tisíc mučeny a vězněny jen za to, že vyzývali k přímé cestě Boží, přikazovali vhodné a zakazovali zavrženíhodné, mnozí muslimové mlčí a nestarají se o nic, nežli o vlastní hmotné statky, jejich srdce vyplnila láska k tomuto světu a lhostejnost vůči světu budoucímu.

ISLÁMSKÁ ETIKETA POUŽÍVÁNÍ TOALETY

Náboženství islámu řeší a upravuje i ty nejmenší drobnosti a detaily v životě člověka, podrobujíce jeho zvyklosti předpisům, které stanovuje jeho Stvořitel, čímž se stávají aktem pokornosti vůči Němu. V islámu existuje odpověď na všechny otázky a jeho Zákon se nevyhýbá ani tomu, jakým způsobem mají jeho následovníci používat toaletu.

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL III.

Porušili jsme svaté právo souseda

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَنْ كَانَ يُؤْمِنُ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الآخِرِ فَلاَ يُؤْذِ جَارَهُ.

Kdokoli věří v Alláha a Den Poslední, nechť nijak neubližuje svému sousedovi.[1]

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL II.

Sami jsme největší překážkou mezi islámskou zvěstí a srdci lidí

Nikdo jiný, než my a naše špatné chování, nestojí v cestě ostatním lidem, aby poznali, pochopili a ocenili krásy islámu. Právě my sami jsme největší překážkou tomu, aby islámská osvěta na Západě po desítkách let konečně padla na úrodnou půdu. Nikdo jiný než my sami nemůže za to, že nás ostatní nechtějí vyslechnout a i nadále kladou rovnítko mezi islám a zlo.

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL I.

Jménem Alláha Milostiplného smilovného, chvála Alláhu, Pánu světů, požehnání a mír Poslu Božímu, jeho rodu, jeho společníkům a všem, kteří je v dobru následují až do konce věků.

Vznešený Alláh shrnuje důvody, proč posílal k lidstvu Své proroky a zjevoval jim Svá písma:

لِئَلَّا يَكُونَ لِلنَّاسِ عَلَى ٱللَّـهِ حُجَّةٌۢ بَعْدَ ٱلرُّسُلِ ۚ وَكَانَ ٱللَّـهُ عَزِيزًا حَكِيمًا

DESATERO ETIKETY STOLOVÁNÍ PODLE KORÁNU A SUNNY, díl II.

7. Zákaz být v jídle vybíravý.