Islámská morálka a etiketa

ISLÁMSKÁ ETIKETA POUŽÍVÁNÍ TOALETY

Náboženství islámu řeší a upravuje i ty nejmenší drobnosti a detaily v životě člověka, podrobujíce jeho zvyklosti předpisům, které stanovuje jeho Stvořitel, čímž se stávají aktem pokornosti vůči Němu. V islámu existuje odpověď na všechny otázky a jeho Zákon se nevyhýbá ani tomu, jakým způsobem mají jeho následovníci používat toaletu.

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL III.

Porušili jsme svaté právo souseda

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَنْ كَانَ يُؤْمِنُ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الآخِرِ فَلاَ يُؤْذِ جَارَهُ.

Kdokoli věří v Alláha a Den Poslední, nechť nijak neubližuje svému sousedovi.[1]

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL II.

Sami jsme největší překážkou mezi islámskou zvěstí a srdci lidí

Nikdo jiný, než my a naše špatné chování, nestojí v cestě ostatním lidem, aby poznali, pochopili a ocenili krásy islámu. Právě my sami jsme největší překážkou tomu, aby islámská osvěta na Západě po desítkách let konečně padla na úrodnou půdu. Nikdo jiný než my sami nemůže za to, že nás ostatní nechtějí vyslechnout a i nadále kladou rovnítko mezi islám a zlo.

NUTNÉ SLOVO DO VLASTNÍCH ŘAD: STÁLE MÁME TU DRZOST NAŘÍKAT SI? DÍL I.

Jménem Alláha Milostiplného smilovného, chvála Alláhu, Pánu světů, požehnání a mír Poslu Božímu, jeho rodu, jeho společníkům a všem, kteří je v dobru následují až do konce věků.

Vznešený Alláh shrnuje důvody, proč posílal k lidstvu Své proroky a zjevoval jim Svá písma:

لِئَلَّا يَكُونَ لِلنَّاسِ عَلَى ٱللَّـهِ حُجَّةٌۢ بَعْدَ ٱلرُّسُلِ ۚ وَكَانَ ٱللَّـهُ عَزِيزًا حَكِيمًا

DESATERO ETIKETY STOLOVÁNÍ PODLE KORÁNU A SUNNY, díl II.

7. Zákaz být v jídle vybíravý.

DESATERO ETIKETY STOLOVÁNÍ PODLE KORÁNU A SUNNY, díl I.

Vznešený Alláh v kontextu veršů o ramadánském půstu praví:

وَكُلُوا۟ وَٱشْرَبُوا۟ حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكُمُ ٱلْخَيْطُ ٱلْأَبْيَضُ مِنَ ٱلْخَيْطِ ٱلْأَسْوَدِ مِنَ ٱلْفَجْرِ

Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu (Bekara: 187)

O CHOROBĚ ZVANÉ ZÁVIST, DÍL I.

Jistí moudří lidé pravili: „Lidé se dělí na dvě skupiny, na závistivce a na ty, kterým je záviděno. A není žádné přízně, na které by člověku nebylo záviděno.[1]

Proto Vznešený Alláh v Koránu také přikazuje utíkat se:

وَمِن شَرِّ حَاسِدٍ إِذَا حَسَدَ 

před zlem závistníka, když závidí (Felek: 5)

ČTYŘI RADY K NAPRAVENÍ SEBE SAMA

Cesta k nápravě sebe sama začíná nejprve důkladným poznáním svých vlastních nedostatků a špatných stránek, rozpoznáním neduhů vlastního ega a srdce.

Ijjás ibn Mu'áwíja pravil: „Každý, kdo nezná své vlastní nedostatky, je blázen.[1]

SUNNA O MORÁLCE: NENÍ NIC TĚŽŠÍHO NA VÁZE, NEŽ JSOU DOBRÉ MRAVY

Abu d-Dardá رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

مَا مِنْ شَيْءٍ يُوضَعُ فِي الْمِيزَانِ أَثْقَلُ مِنْ حُسْنِ الْخُلُقِ.

Nebude nic těžšího, co by šlo položit na váhu, nežli dobré mravy.’’ [1]

V at-Tirmizího verzích stojí k tomuto hadísu tyto dodatky:

ETIKETA USEDÁNÍ NA MÍSTA

Od 'Abdulláha ibn Omara رضي الله عنه se dochovalo, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

لاَ يُقِيمُ الرَّجُلُ الرَّجُلَ مِنْ مَجْلِسِهِ، ثُمَّ يَجْلِسُ فِيهِ.