Rekáik

MATKU NIČÍM NENAHRADÍŠ

Šejch Abú Hamdán Ajjúb Hammúda, žák šejcha 'Ubejda al-Džábirího, vyprávěl:

„Seděli jsme v údolí Miná ve stanu, stalo se to v roce 1417 hidžry (tj. 1997 kř. éry) v den napájení poutníků (arab. يوم التروية jewmu t-terwíja), 8. Zu l-Hidždža toho roku, nemýlím-li se. 

NAŠI ZBOŽNÍ PŘEDKOVÉ O ODCHODU RAMADÁNU

Ramadán a půst v něm patří k posvátným symbolům islámu, ke kterým je nutno přistupovat se vší vážností a které není radno jakkoli znevažovat.

O těchto vznešených symbolech Všemohoucí Alláh řekl:

وَمَن يُعَظِّمْ حُرُمَـٰتِ ٱللَّـهِ فَهُوَ خَيْرٌ لَّهُۥ عِندَ رَبِّهِۦ

A kdo v úctě bude mít posvátné věci Boží, bude to pro něj lepší u Pána jeho. (Hadždž: 30)

TŘI NÁVYKY, KTERÉ MOHOU ČLOVĚKA PŘIVÉST DO RÁJE, POKUD NA NICH ZEMŘE

Sunna Posla Božího صلى الله عليه و سلم nás zpravuje o tom, že existují dobré skutky a zbožné návyky. které, pokud při nich člověk zemře, se pro něj stanou znamením jeho dobrého konce a vstupu do Ráje. 

O tom se dochovala celá řada hadísů, z nichž vybíráme tyto tři:

(1)

Od Huzejfy ibn Jemána رضي الله عنه se uvádí následující hadís: 

OKAMŽIK, KDY OBYVATELÉ RÁJE POCÍTÍ STRACH A OBYVATELÉ PEKLA RADOST

Vznešený Alláh řekl o obyvatelích pekla:

يُرِيدُونَ أَن يَخْرُجُوا مِنَ النَّارِ وَمَا هُم بِخَارِجِينَ مِنْهَا ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ مُّقِيمٌ   

„Budou si přát, aby mohli vyjít z ohně pekelného, avšak nikdy z něj nevyjdou, neboť je očekává trest trvalý.“ (Máida:37)

Zatímco o obyvatelích ráje řekl:

ZDRAVOTNICTVÍ PŘED TISÍCI LETY: DOPIS MLADÉHO FRANCOUZSKÉHO PACIENTA Z NEMOCNICE V AL-ANDALÚSU

Ze stavu dnešního zdravotnictví ve většině muslimského světa by nejedno oko nezůstalo suché. Nicméně bývaly doby, kdy muslimské země patřily z hlediska úrovně poskytované zdravotní péče ke světové špičce. Tehdejší Evropa s nimi byla přímo neporovnatelná. Byla to doba, kdy byli příslušníci ummy islámu pionýry světového pokroku a průkopníky na poli vědeckého, kulturně civilizačním i morálním. V této době, někdy před tisíci lety, píše jeden mladík z Paříže svému otci z nemocnice v tehdejším al-Andalúsu, muslimském impériu na Iberském poloostrově.

PROSBA V ČASECH STRÁDÁNÍ: PROROKŮV صلى الله عليه و سلم LÉK NA TĚŽKÉ ČASY

Šemsuddín Muhammed Ibn al-Kajjim al-Džewzíja řekl:

„V Musnedu Ahmeda ibn Hanbel stojí, že Prorok صلى الله عليه و سلم pravil:

مَا مِنْ أَحَدٍ تُصِيبُهُ مُصِيبَةٌ فَيَقُولُ: إِنَّا لِلَّهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ اللَّهُمَّ أْجُرْنِي فِي مُصِيبَتِي وَأَخْلِفْ لِي خَيْرًا مِنْهَا، إِلَّا أَجَارَهُ اللَّهُ فِي مُصِيبَتِهِ، وَأَخْلَفَ لَهُ خَيْرًا مِنْهَا.

VYLÉČILI SE ROZDÁVÁNÍM ALMUŽEN

'Ubáda ibn Sámit رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

ما منْ رجلٍ يُجرحُ في جسدِهِ جراحةً، فيَتَصدَّقُ بها، إلا كَفَّرَ اللهُ عنهُ مثلَ ما تصدَّقَ.

Není člověka postiženého nějakou ranou na těle, který kvůli tomu udělí nějaký milodar, aniž by ho Alláh toho nezbavil shodně tomu, jaký milodar udělil.[1]

CHVÁLA BOHU, ŽIJU SI JAKO KRÁL – AČ UPOUTÁN NA LŮŽKO

Dříve, než si začnete stěžovat na to, jak se vám nedaří a jak se máte špatně, doporučil bych přečíst si tyto dva příběhy těžce postižených lidí, kteří dosáhli nesmírného stupně zbožnosti a duchovního poznání navzdory, anebo právě díky své těžké chorobě.

Al-Fudajl ibn Ijjád podotkl:  „Choroby Alláh stvořil jedině proto, aby jimi umravnil Své služebníky. Ne každý, kdo onemocní, zemře.“ [1]

O ZTRACENÉM MĚŠCI A O POŽEHNÁNÍ V POCTIVOSTI

Imám vykladačů Koránu Abú Dža'fer Muhammed ibn Džerír at-Taberí vyprávěl, jak jako mladík hledající nauku poprvé přicestoval do posvátného města Mekky, aby tam vykonal pouť.

CHALÍFA OMAR IBNU L-CHATTÁB A EPIDEMIE

‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما, bratranec Posla Božího صلى الله عليه و سلم a největší vykladač Koránu této ummy vypráví, že Prorokův صلى الله عليه و سلم společník tchán Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه, toho času chalífa, v pořadí druhý po smrti Posla Božího صلى الله عليه و سلم , se vydal se svou delegací z Medíny na státnickou návštěvu Šámu. [1]