Rekáik

PĚTICE KRÁTKÝCH PŘÍBĚHŮ ZE ŽIVOTA ZBOŽNÝCH PŘEDKŮ

Bylo vyprávěno, že Sufján ibn Ujejna řekl: „Se vzpomínkou na zbožné je ustavena milost.“ A od imáma Abú Hanífy se traduje, že řekl: „Příběhy učenců a dobro konajících jsem si oblíbil více, nežli rozšiřování znalostí fikhu, neboť obdahují porozumění zvyklostí a etikety této ummy.[1]

ČTI KORÁN POZORNĚ! NAJDEŠ TO TAM!

V obou Sahíh stojí slova Abdulláha ibn Mes'úda: „Alláh proklel ty ženy, které tetují a které se nechávají tetovat, ty které si odstraňují chloupky z obličeje a upravují mezery mezi zuby, aby zkrášlily, co Alláh stvořil.“ Tyto noviny dospěly k ženě z kmene Benú As‘ad, jmenovala se Umm Ja‘kúb a měla ve zvyku recitovat Korán.

TAK SE SNÁŠÍ URÁŽKY

Učenec Ibráhím bin Edhem potkal žida, který s sebou vedl psa. Když žid spatřil Ibráhíma, zachtělo se mu ponížit jej a urazit a tak mu řekl: "Ibráhíme, ty jsi rozumný a moudrý člověk, řekni mi, je čistší ocas mého psa, nebo tvůj vous?"

VELIKOST MUSLIMSKÉ CIVILIZACE

Tárik ibn Šiháb vyprávěl:

"Když chalífa Omar, nechť je Alláh s ním spokojen, putoval do Šámu se svým přítelem Abú 'Ubejdou, na jednom místě jim přehradila cestu tekoucí voda.  Omar tedy sesedlal z koně, vyzul si boty a bosky přešel přes vodu, tahaje koně za sebou.

ZA KOHO PROVDÁŠ DCERU?

Islámský učenec Núh ibn Merjem chtěl provdat svou dceru. Radil se o tom tedy, mimo jiných, i se svým sousedem zoroastrovcem.

CHALÍFA ALÍ SE SOUDÍ S ŽIDEM

Dějepisci uvádějí, že Alí bin Abí Tálib ztratil svůj štít, když vytáhl do boje proti Mu’áwíjovi.
Po skončení válečného tažení, když se vrátil do Kúfy, nalezl štít u jednoho žida, který jej prodával na tržnici.
 
Řekl mu Alí: „Tento štít je můj, žide. Ani jsem jej neprodal,ani nedaroval.

IMÁM AS-SAWRÍ ČTE CHALÍFŮV DOPIS

Imám Sufján as-Sawrí natolik opovrhoval poklonkování vladařům, že, když jednou dostal dopis od tehdejšího chalífy Hárúna ar-Rašída, vsunul ruku do rukávu a takto, přes rukáv, písmo uchopil a řekl:
 
Bojím se, aby se moje ruka nedotkla toho, čeho se předtím dotkla ruka tyrana.