Koránské vědy

KORÁN O ÚČELU VZPOMÍNÁNÍ ALLÁHA A VDĚKU VŮČI NĚMU

Vznešený Alláh pravil:

فَاذْكُرُونِي أَذْكُرْكُمْ وَاشْكُرُوا لِي وَلَا تَكْفُرُونِ 

Buďte Mne pamětlivi a já budu pamětliv vás, děkujte Mi a nebuďte nevděční. (Bekara:152)

TŘI ASPEKTY UCTÍVÁNÍ PERSPEKTIVOU PRVNÍ SÚRY KORÁNU

Věru žádná z podob uctívání Alláha (arab. عبادة 'ibáda) a přibližování se k Němu připomínáním si Ho či konáním zbožných skutků nemůže být přijata, dokud uctívač, který ji praktikuje, ji nepostaví současně na třech pilířích: lásce (arab. الحب al-hubb) vůči Alláhu, strachu (arab. الخوف al-chawf) před Alláhem a Jeho trestem a nadějí (الرجاء ar-radžá´) v Alláha a Jeho odměnu. Tyto tři pilíře jsou základními a nezbytnými kameny pravé služby (arab.

KORÁNSKÝ VERŠ LEPŠÍ, NEŽLI TISÍC VERŠŮ JINÝCH

‘Irbád ibn Sárija رضي الله عنه vyprávěl, že Posel صلى الله عليه وسلم poté, co recitoval súry zvané  المسبحات al-Musabbihát a vyjmenoval je, pravil:

إن فيهن آية خير من ألف آية

Věru v nich je verš, lepší než tisíc veršů.[1]

DOBRODINÍ BOŽÍ ZJEVNÉ I SKRYTÉ PODLE IMÁMA AL-BEGHAWÍHO

Vznešený Alláh pravil:

أَلَمْ تَرَوْا أَنَّ اللَّـهَ سَخَّرَ لَكُم مَّا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ وَأَسْبَغَ عَلَيْكُمْ نِعَمَهُ ظَاهِرَةً وَبَاطِنَةً

Což nevidíte, že Bůh vám podmanil vše, co je na nebesích a na zemi, a že zahrnul vás dobrodiním Svým zjevným i skrytým? (Lukmán: 20)

VAZBA MEZI PROSBOU O ODPUŠTĚNÍ A NEPŘIDRUŽOVÁNÍM NIKOHO K ALLÁHU

Vznešený Alláh pravil:

إِنَّ اللَّـهَ لَا يَغْفِرُ أَن يُشْرَكَ بِهِ وَيَغْفِرُ مَا دُونَ ذَٰلِكَ لِمَن يَشَاءُ ۚ وَمَن يُشْرِكْ بِاللَّـهِ فَقَدِ افْتَرَىٰ إِثْمًا عَظِيمًا

O DROBNÝCH PROHŘEŠCÍCH A NEVYHNUTELNÉM PODÍLU ZE SMILSTVA

Vznešený Alláh pravil:

وَلِلَّـهِ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ لِجْزِيَ الَّذِينَ أَحْسَنُوا بِالْحُسْنَى الَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَائِرَ الْإِثْمِ وَالْفَوَاحِشَ إِلَّا اللَّمَمَ

UČIŇTE SI MÍSTO IBRÁHÍMOVO MODLITEBNOU

Vznešený Alláh pravil:

وَإِذْ جَعَلْنَا الْبَيْتَ مَثَابَةً لِّلنَّاسِ وَأَمْنًا وَاتَّخِذُوا مِن مَّقَامِ إِبْرَاهِيمَ مُصَلًّى

A hle, učinili jsme chrám tento místem návštěv i útočištěm pro lidi a řekli jsme: "Učiňte si místo Abrahamovo modlitebnou!" (Bekara: 125)

KORÁNSKÁ PERSPEKTIVA VZTAHU MEZI HŘÍCHEM A PROSBOU O ODPUŠTĚNÍ

Vznešený Alláh nařídil:

وَقُل رَّبِّ اغْفِرْ وَارْحَمْ وَأَنتَ خَيْرُ الرَّاحِمِينَ

A rci: "Pane můj, odpusť a slituj se, vždyť Tys nejlepší ze slitovníků!" (Mu´minún: 118)

REFLEXE KORÁNSKÉHO VERŠE O TOM, „KDO ZABRAŇUJE, ABY SE V MODLITEBNÁCH BOŽÍCH VZÝVALO JMÉNO JEHO“

Vznešený Alláh pravil:

وَمَنْ أَظْلَمُ مِمَّن مَّنَعَ مَسَاجِدَ اللَّـهِ أَن يُذْكَرَ فِيهَا اسْمُهُ وَسَعَىٰ فِي خَرَابِهَا ۚ أُولَـٰئِكَ مَا كَانَ لَهُمْ أَن يَدْخُلُوهَا إِلَّا خَائِفِينَ ۚ لَهُمْ فِي الدُّنْيَا خِزْيٌ وَلَهُمْ فِي الْآخِرَةِ عَذَابٌ عَظِيمٌ

NEBUDETE VĚŘÍCÍMI, DOKUD SUNNU NEUČINÍTE ROZHODČÍM VAŠICH SPORŮ, DÍL II.

Abú Wákid al-Lejsí رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم jednou, sedě na jakémsi typu koberce, řekl:

إنَّها ستكونُ فتنةٌ.

Zajisté nastanou rozkoly.

„A co potom máme dělat,“ zeptali se ho přítomní, v čele s Mu'ázem ibn Džebel رضي الله عنه.