بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Nejlepším slovem je Slovo Alláha, jenž řekl:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ حَقَّ تُقَاتِهِۦ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
“Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než do Jeho vůle odevzdáni” (Álu ‘Imrán: 103).
Milí bratři v islámu!
Existují slova,která mají přednost nad všemi ostatními. Významy, na kterých spočívá, stojí a padá celá svět a vše, co bylo stvořeno. Jsou to slova, kvůli kterým Alláh sesílal lidstvu posly a proroky, kvůli kterým byl stvořen Ráj i Peklo. A to jsou slova svědectví, že nic nemá nárok na uctívání, kromě Alláha, ztělesněného slovy لا إله إلا الله lá iláhe illelláh. Dnes si povíme o jejich významu, smyslu a podmínkách.
Slova lá iláhe illelláh odemykají Ráj, příbytek věčného štěstí a blaženosti, jsou samým základem a středobodem celé víry, z nějž vyvěrají všechny ostatní její pilíře. Jen s nimi se člověk může do Ráje dostat.
Od ‘Ubády ibn Sámita رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
مَنْ قَالَ أَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَحْدَهُ لاَ شَرِيكَ لَهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا عَبْدُهُ وَرَسُولُهُ وَأَنَّ عِيسَى عَبْدُ اللَّهِ وَابْنُ أَمَتِهِ وَكَلِمَتُهُ أَلْقَاهَا إِلَى مَرْيَمَ وَرُوحٌ مِنْهُ وَأَنَّ الْجَنَّةَ حَقٌّ وَأَنَّ النَّارَ حَقٌّ أَدْخَلَهُ اللَّهُ مِنْ أَىِّ أَبْوَابِ الْجَنَّةِ الثَّمَانِيَةِ شَاءَ
„Kdokoli řekne: Dosvědčuji, že není uctívání hodného božstva, kromě Alláha, Jediného, který nemá společníka, že Muhammed je jeho služebník a posel, že Ježíš je služebníkem Božím, synem služebnice Boží, Jeho slovem, které On vložil do Marie a duchem od Něho, že Ráj je pravda a že Oheň je pravda, tomu dá Alláh vstoupit do Ráje kteroukoli z osmi bran Ráje si bude přát.“1
Kdo toto dosvědčí, spasí se před Ohněm, shodně slovům Božím:
فَمَن زُحْزِحَ عَنِ النَّارِ وَأُدْخِلَ الْجَنَّةَ فَقَدْ فَازَ
„A kdo se vyhne ohni a bude do ráje uveden, ten dosáhl úspěchu.“ (Áli ‘Imrán: 185)
‘Ubáda ibn Sámitرضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci i toto:
مَنْ شَهِدَ أَنْ لَا إِلَهَ إِلَّا اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا رَسُولُ اللَّهِ حَرَّمَ الله عَلَيْهِ النَّار
„Kdokoli dosvědčí, že není božstva hodného uctívání, kromě Alláha, a že Muhammed je posel Boží, toho Alláh zakáže pro Oheň.“2
Tato slova jsou dělítkem mezi věčnou blažeností a věčným zatracením, přinášejí na tomto i na onom světě takové štěstí, kterého nelze jinak dosáhnout, jak pravil Vznešený Alláh:
مَنْ عَمِلَ صَالِحًا مِّن ذَكَرٍ أَوْ أُنثَىٰ وَهُوَ مُؤْمِنٌ فَلَنُحْيِيَنَّهُ حَيَاةً طَيِّبَةً ۖ وَلَنَجْزِيَنَّهُمْ أَجْرَهُم بِأَحْسَنِ مَا كَانُوا يَعْمَلُونَ
„Kdokoliv zbožné skutky koná, ať muž či žena, a je věřící, toho vzkřísíme k životu překrásnému a věru je odměníme odměnou podle toho nejlepšího, co učinili.“ (Nahl: 97)
Slova lá iláhe ille lláh znamenají, že není ničeho a nikoho právem uctívaného, nežli pouze Alláha Jediného. لا إله lá iláhe, není božstva, znamená naprostou negaci práva na uctívání pro cokoli a kohokoli, zatímco إلا الله ille lláh znamená výjimku potvrzující Boží výsadní a výlučné právo na veškeré uctívání, shodně slovům Božím:
ذَٰلِكَ بِأَنَّ اللَّهَ هُوَ الْحَقُّ وَأَنَّ مَا يَدْعُونَ مِن دُونِهِ الْبَاطِلُ وَأَنَّ اللَّهَ هُوَ الْعَلِيُّ الْكَبِيرُ
„A je to proto, že Bůh je skutečnost, zatímco to, co vzýváte vedle Něho, je falešné – a Bůh věru je vznešený i veliký.“ (Lukmán: 30)
(…)
Učenci smýšlí, že ničí svědectví o tom, že nic není hodno uctívání, kromě Alláha Jediného, není platné, dokud nejsou splněny následující podmínky:
1. Znalost významu slov lá iláhe ille lláh, tj. negace veškerého práva na uctívání a potvrzení tohoto práva pouze Alláhu:
فَاعْلَمْ أَنَّهُ لَا إِلَٰهَ إِلَّا اللَّهُ وَاسْتَغْفِرْ لِذَنبِكَ
„Věz tedy, že není božstva kromě Boha, a pros za odpuštění vin svých!“ (Muhammed: 19)
Osmán ibn ‘Affán رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
من ماتَ وَهوَ يعلمُ أن لا إلَهَ إلّا اللَّهُ دخلَ الجنَّةَ
„Kdokoli zemře znajíc, že není božstva hodného uctívání, kromě Alláha, vstoupí do Ráje.“3
2. Pevné a neochvějné přesvědčení o pravdivosti těchto slov, znemožňující jakoukoli pochybnost o jejich smyslu. S ním se tato znalost mění v jistotu v protikladu k domněnce.
Vznešený Alláh praví:
إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ الَّذِينَ آمَنُوا بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ ثُمَّ لَمْ يَرْتَابُوا وَجَاهَدُوا بِأَمْوَالِهِمْ وَأَنفُسِهِمْ فِي سَبِيلِ اللَّهِ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الصَّادِقُونَ
„Věřícími jsou pouze ti, kdož uvěřili v Boha a posla Jeho a poté nepodlehli pochybnostem, nýbrž bojovali majetky i osobami svými na cestě Boží – a tito jsou věru upřímní.“ (Hudžurát: 15)
3. Přijetí všeho, co z těchto slov vyplývá a potvrzení toho srdcem i jazykem, víra ve vše, o čem nás Alláh zpravuje a o čem nám vypráví, shodně Jeho slovům:
وَكَذَٰلِكَ مَا أَرْسَلْنَا مِن قَبْلِكَ فِي قَرْيَةٍ مِّن نَّذِيرٍ إِلَّا قَالَ مُتْرَفُوهَا إِنَّا وَجَدْنَا آبَاءَنَا عَلَىٰ أُمَّةٍ وَإِنَّا عَلَىٰ آثَارِهِم مُّقْتَدُونَ ﴿٢٣﴾ ۞ قَالَ أَوَلَوْ جِئْتُكُم بِأَهْدَىٰ مِمَّا وَجَدتُّمْ عَلَيْهِ آبَاءَكُمْ ۖ قَالُوا إِنَّا بِمَا أُرْسِلْتُم بِهِ كَافِرُونَ ﴿٢٤﴾ فَانتَقَمْنَا مِنْهُمْ ۖ فَانظُرْ كَيْفَ كَانَ عَاقِبَةُ الْمُكَذِّبِينَ
„A podobně jsme před tebou nevyslali do měst varovatele, aby tamní boháči neprohlásili: “Nalezli jsme otce své v jistém učení a jdeme ve stopách jejich!” I řekl jim: “A což když vám přinesu něco, co lepší je vedení než to, jež u otců svých jste nalezli?” Odpověděli: “My vskutku nevěříme v to, s čím posláni jste byli!” A pomstu svou jsme nad nimi vykonali, a pohleď, jaký byl konec těch, kdož za lež to prohlásili.“ (Zuchruf:23-25)
4. Pokornost vůči všem příkazům a zákazům z toho vyplývajícím, shodně slovům Božím:
وَأَنِيبُوا إِلَىٰ رَبِّكُمْ وَأَسْلِمُوا لَهُ مِن قَبْلِ أَن يَأْتِيَكُمُ الْعَذَابُ ثُمَّ لَا تُنصَرُونَ
„Obracejte se kajícně k Pánu svému a odevzdejte se do vůle Jeho, dříve než vás trest zasáhne, neboť pak vám pomoženo nebude.“ (Zumer: 54)
5. Opravdovost v tomto přesvědčení, kdy se v srdci ukrývá přesně totéž, co prokazuje jazyk. Vznešený Alláh praví:
الم ﴿١﴾ أَحَسِبَ النَّاسُ أَن يُتْرَكُوا أَن يَقُولُوا آمَنَّا وَهُمْ لَا يُفْتَنُونَ ﴿٢﴾ وَلَقَدْ فَتَنَّا الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۖ فَلَيَعْلَمَنَّ اللَّهُ الَّذِينَ صَدَقُوا وَلَيَعْلَمَنَّ الْكَاذِبِينَ
„Alif lám mím! Což si lidé myslí, že budou ponecháni na pokoji, když řeknou: “Uvěřili jsme,” a že zkoušeni nebudou? Vždyť jsme již zkoušeli ty, kdož před nimi byli, a Bůh věru pozná ty, kdo pravdu mluví, i ty, kdo lháři jsou.“ (‘Ankebút: 1-3)
Mu’ázu ibn Džebeloviرضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَا مِنْ عَبْدٍ يَشْهَدُ أَنْ لاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَأَنَّ مُحَمَّدًا عَبْدُهُ وَرَسُولُهُ إِلاَّ حَرَّمَهُ اللَّهُ عَلَى النَّارِ
„Není žádného služebníka, který by opravdově ze srdce dosvědčil, že není božstva hodného uctívání, kromě Alláha a že Muhammed je Jeho služebník a posel, aniž by ho Alláh nezakázal Ohni.“4
6. Očištění úmyslu od jakéhokoli přidružování k Alláhu ve všech skutcích uctívání, shodně slovům Božím:
أَلَا لِلَّهِ الدِّينُ الْخَالِصُ
„Což Bohu víra upřímná nepatří?“ (Zumer:3)
وَمَا أُمِرُوا إِلَّا لِيَعْبُدُوا اللَّهَ مُخْلِصِينَ لَهُ الدِّينَ حُنَفَاءَ وَيُقِيمُوا الصَّلَاةَ وَيُؤْتُوا الزَّكَاةَ ۚ وَذَٰلِكَ دِينُ الْقَيِّمَةِ
„A přitom jim bylo pouze poručeno, aby uctívali Boha, zasvěcujíce mu upřímně svou víru jako hanífové, aby dodržovali modlitbu a dávali almužnu – a toto je náboženství neměnné.“ (Bejjina: 5)
7. Láska a náklonnost k tomuto svědectví, která vede k dodržování podmínek výše uvedených. A toto mnozí postrádají.
Vznešený Alláh praví:
وَمِنَ النَّاسِ مَن يَتَّخِذُ مِن دُونِ اللَّهِ أَندَادًا يُحِبُّونَهُمْ كَحُبِّ اللَّهِ ۖ وَالَّذِينَ آمَنُوا أَشَدُّ حُبًّا لِّلَّهِ ۗ وَلَوْ يَرَى الَّذِينَ ظَلَمُوا إِذْ يَرَوْنَ الْعَذَابَ أَنَّ الْقُوَّةَ لِلَّهِ جَمِيعًا وَأَنَّ اللَّهَ شَدِيدُ الْعَذَابِ
„Jsou mezi lidmi někteří, kdož berou si vedle Boha jiné, jemu na úroveň postavené, a které milují, jako milují Boha. Avšak ti, kdož uvěřili, ti v lásce své k Bohu jsou silnější. Kéž by viděli ti, kdož jsou nespravedliví, až spatří trest, že síla je jedině u Boha a že Bůh strašný je ve svém trestání!“ (Bekara: 165)
Prosíme Alláha o upřímnost a opravdovost v našem svědectví, že nic a nikdo vyjma Něho není hoden uctívání, abychom naplnili všechny jeho podmínky a toto svědectví nám bylo ku prospěchu. Ó Bože, přijmi od nás naše svědectví a zachraň nás před věčným zatracením v Ohni! Vždyť není božstva kromě Tebe!
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3435; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 28 a toto je jeho verze.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 29.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 26.
- Muttefekun ‘alejhi, od Anase ibn Málika رضي الله عنه ho zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 128; a Muslim v Sahíhu hadís č. 32.