Proste od Alláha a neproste od lidí

Logo XXL

 Alláh سبحانه و تعالى pravil:

 Alláh سبحانه و تعالى pravil:

وَقَالَ رَبُّكُمُ ادْعُونِي أَسْتَجِبْ لَكُمْ
„I pravil Pán váš: “Vzývejte Mne a Já vás vyslyším!” (Gháfir, 60)
 
Ibn ‘Abbás رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
استغنوا عن الناس و لو بشوص السواك
Buďte ve vztahu k lidem soběstační, byť by šlo i o miswak.1
 
Matka věřících ‘Áiša رضّى الله عنها řekla:
سلوا الله كل شيء حتى الشسع ; فإن الله إن لم ييسره لم يتيسر
Žádejte Alláha o cokoli, byť i o kožený řemínek, protože pokud vám jej neposkytne Alláh, nebude vám poskytnut vůbec.2
 
Přístup našich selef se vyznačoval tím, že vždy pilně pracovali, aby nebyli na lidech nikterak závislí a nemuseli od nich žádat, prosit a žebrat o zabezpečení svých životních potřeb. Tohoto bylo dosaženo dvojím způsobem – tím, že nebyli nijak připoutáni k tomuto světu a tím ani k závislosti na lidech, zatímco vše, co potřebovali, žádali od Alláha, a jednak také tím, že se nacházeli v takovém stavu mysli, že ačkoli zdroje jejich obživy, podpory a pomoci sice přicházejí skrze hmatatelné příčiny a prostředníky z tohoto světa, opírali se a spoléhali jen na Alláha, neboť On je primárním zdrojem všeho toho. Tento přístup v jejich srdcích podnítil bohabojnost, pomocí toho se stávali nezávislými na dobré vůli stvoření a spoléhali se jen na Alláha سبحانه و تعالى, vše, co potřebovali, žádali jen od Něho Jediného.
 
Abú Zerr al-Ghifárí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم na něj naléhal, aby od nikoho z lidí nikdy nic nežádal:
ولا سوطك إن سقط منك ، حتى تنزل إليه فتأخذه
I kdyby ti spadl bičík, sesedni a sám si ho podej ze země.3 Tj. nepros druhé, aby ti ho podali, zatímco ty sedíš v sedle.
 
Posel Boží صلى الله عليه وسلم pro obživu, pomoc a podporu, kterou Alláh poskytuje člověku, použil slovesa يشترط juštertu, je podmíněn, tj. pokud člověk vyplní شروط šurút (sg. شرط šart), tedy podmíky, Alláh mu ono dobré, arab. خَيرٌ chajr, oč žádá, zabezpečí a štědře jej obdaruje. Pokud není to, oč člověk žádá, nijak upřesněno, pak to, co člověk od Alláha obdrží, bude nesmírné, bez omezení. V takovém případě je podmínkou, odstranit potřebu žádat to, co potřebujeme, od jiných lidí ve všem, co můžeme udělat a vykonat my sami.
 
Ve velmi známém hadíse od Ibn ‘Abbáse رضي الله عنه stojí: „Jednoho dne jsem jel, sedíce za Prorokem صلى الله عليه وسلم a on mi řekl:
يا غلام احفظ الله يحفظك احفظ الله تجده تجاهك وإذا سألت فلتسأل الله وإذا استعنت فاستعن بالله واعلم أن الأمة لو اجتمعوا على أن ينفعوك لم ينفعوك إلا بشيء قد كتبه الله لك ولو اجتمعوا على أن يضروك لم يضروك إلا بشيء قد كتبه الله عليك رفعت الأقلام وجفت الصحف
Chlapče, buď obezřetný vůči Alláhu, Alláh pak bude strážit tebe. Buď obezřetný vůči Alláhu, nalezneš Ho před sebou, pokud o něco žádáš, žádej to od Alláha, pokud prosíš o pomoc, pros o ni Alláha. A věz, že i kdyby se lidé všichni proti tobě shromáždili, aby ti uškodili, nemohou ti uškodit v ničem, jedině kromě toho, co pro tebe Alláh již předurčil. Pera byla zdvižena a stránky oschly.4
 
Šejch Muhsin al-‘Abbád حفظه الله تعالى ve svém vysvětlení at-Tirmizího Sunenu uvedl:
 
„On je Ten, v Jehož Ruce je vše, a Ruka kterého je Dávající a Odnímající, není nikdo, kdo by Mu mohl zabránit dát a není nikdo, kdo by mohl dát, když to On nedovolí. Nechť tedy každý žádá a prosí jedině Alláha عَزَّ و جَلَّ, Jediného, v Jehož Ruce je vše, Který Jediný je Dárcem dobrého,, Který dává štědrou měrou, Který dává bez omezení a pro Kterého žádné limity neplatí. Co se pak týče prostředníků, kteří člověku toto dobro zprostředkují, Alláh je|Ten, Který je řídí a má je ve Své moci, On je Ten, Kterému se podřizují a On je odmění za dobro, které oni přinášejí jiným lidem.
 
Dobro, dary a přízeň od Alláha عَزَّ و جَلَّ může přijít přímo od Alláha عَزَّ و جَلَّ, bez sprostředkování nějakou osobou, jako v případě deště, nebo jiného druhu požehnání, případně může přijít i ve formě zprostředkování nějakou osobou, které se dotyčného člověka zželí a tak mu prokáže dobrý skutek. A vše toto se děje řízením Alláha عَزَّ و جَلَّ, protože pokud by Alláh neučinil srdce onoho druhého člověka prostředkem k dosažení tohoto dobra, kdyby jej neučinil citlivým a vnímavým k potřebám dotyčného a k tomu, co dotyčného postihlo za nesnáz, potom by se dotyčnému tohoto dobra nikdy nedostalo. Proto veškeré dobro pochází jedině od Alláha عَزَّ و جَلَّ, ať už je někým zprostředkováno, či nikoli.
 
Hledejte tedy pomoc u Alláha ve všem, kde ji potřebujete, ve všem, co si přejete a kvůli všemu, co vás tíží, trápí a čeho se obáváte. Hledejte pomoc u Alláh عَزَّ و جَلَّ, aby vás obdařil čímkoli dobrým a zachránil vás před vším a čímkoli špatným. Hledejte pomoc jen u Alláha, protože i kdyby existovaly mezičlánky této pomoci od Něho směrem k vám, ale On nechtěl, aby se vám tohoto dobra dostalo, nikdy by se vám ho nedostalo. Proto říkáme, že vše je v Rukou Božích.“5
 
Abychom byli neochvějní, nezávislí na všech ostatních a abychom odstranili chudobu, musíme získat velmi dobrý vhled do záležitostí souvisejících s uctíváním Alláha. Jen dokonalé pochopení vnitřních skutečností tohoto uctívání a našeho vztahu k Alláhu سبحانه و تعالى totiž přináší kýžený efekt rozpoznání naší vlastní nepatrnosti a omezenosti.
 
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
يقول الله سبحانه يا ابن آدم تفرغ لعبادتي أملأ صدرك غنى وأسد فقرك وإن لم تفعل ملأت صدرك شغلا ولم أسد فقرك
Alláh Vznešený pravil: „Synu Adamův, oddej se uctívání Mne, já naplním tvou hruď bohatstvím a zamezím tomu, aby se k tobě přiblížila chudoba, avšak pokud to neučiníš, naplním tvé srdce zaneprázdněností a chudobě nezamezím.6
 
A Alláh jediný je zdrojem úspěchu.
 
 
1 Zaznamenal at-Taberání v al-Mu’džemu al-kebír, hadís č. 12100; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 3250 a další. Jako sahíh tento hadís ocenil Háfiz al-‘Irákí v Tachrídžu al-Ihjá, 4/260; al-‘Adžlúní v Kešfu l-Chafá’, 1/135; at-Taberí a další. Viz též Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, č. 1450.
2 Zaznamenal Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 4494; al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 1079. Jako hasan ocenil al-Hajsemí v Medžme’u z-Zewáid, 10/153, podání č. 17222.
3 Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 5/159. Jako sahíh jej ocenil al-Albání v Tachrídžu Miškati l-Mesábih, hadís č. 1798 a v Sahíhu al-Džámi’, 7307. Viz též al-Munzirí v at-Targhíb, 2/37; al-‘Ajní v Umdetu l-Kárí, 9/73.
4 Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, 2/84; Ahmed v Musnedu, 1/293, 303, 307; Abú Ja’lá v Musnedu, 2/665; al-Hákim v Mustedreku, 3/541 a další. At-Timizí jej oceňuje jako hasan sahíh, viz též al-Albáního v Sahíhu Suneni t-Tirmizí, hadís č. 2516.
5 Viz audio nahrávka šejchovy přednášky z cyklu Šerhu s-Suneni t-Tirmizí, Kitábu s-sifáti l-kijáma, páska č. 272/16.
6 Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2466, jako hasan gharíb; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3331; Ahmed v Musnedu, 16/284, jako sahíh podle Ibn Mufliha, Ahmed Šákir a al-Albání – see ‘Saheeh al-Jaami’, 1914 and ;Saheeh at-Tirmidhi’, 2466