On byl nejlepší, nejmorálnější a nejsoucitnější ze všech synů lidstva. Plakal kvůli nám všem. Plakal i kvůli tobě. Ani tvůj osud mu nebyl lhostejný, protože i tebe on miloval.
‘Abdulláh ibn ‘Amr ibnu l-‘Ás رضي الله عنهما vzpomíná, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم recitoval koránský verš, v němž Alláh navždy zachoval následující slova Ibráhíma/Abraháma, mír s ním:
وَإِذْ قَالَ إِبْرَاهِيمُ رَبِّ اجْعَلْ هَٰذَا الْبَلَدَ آمِنًا وَاجْنُبْنِي وَبَنِيَّ أَن نَّعْبُدَ الْأَصْنَامَ ﴿٣٥﴾ رَبِّ إِنَّهُنَّ أَضْلَلْنَ كَثِيرًا مِّنَ النَّاسِ ۖ فَمَن تَبِعَنِي فَإِنَّهُ مِنِّي ۖ وَمَنْ عَصَانِي فَإِنَّكَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ
“A hle, pravil Abraham: “Pane můj, učiň město toto bezpečným a oddal od nás, ode mne i synů mých, model uctívání, neboť, Pane můj, ony zbloudit daly již mnohým z lidí. Ten, kdo následovat mne bude, ten bude z mých jedním, však kdo se proti mně postaví… vždyť Tys věru slitovný i odpouštějící!” (Ibráhím: 35-36)
Poté recitoval i koránský verš, v němž Alláh zachoval následující slova ‘Ísá/Ježíše, mír s ním:
مَا قُلْتُ لَهُمْ إِلَّا مَا أَمَرْتَنِي بِهِ أَنِ اعْبُدُوا اللَّهَ رَبِّي وَرَبَّكُمْ ۚ وَكُنتُ عَلَيْهِمْ شَهِيدًا مَّا دُمْتُ فِيهِمْ ۖ فَلَمَّا تَوَفَّيْتَنِي كُنتَ أَنتَ الرَّقِيبَ عَلَيْهِمْ ۚ وَأَنتَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ شَهِيدٌ
“Neříkal jsem jim, leda to, cos mi nařídil, to jest: Uctívejte Boha, Pána mého i Pána vašeho! A byl jsem svědkem o nich, dokud jsem žil mezi nimi. A když jsi mne povolal k Sobě, byls to Ty, kdo byl nad nimi dozorcem – a Tys svědkem věcí všech.“
Potom Posel Boží صلى الله عليه وسلم napřáhl své ruce k nebesům a zvolal:
اللَّهُمَّ أُمَّتِي أُمَّتِي
“Ó můj Bože! Moje umma! Moje umma!“
Posel Boží صلى الله عليه وسلم úpěnlivě zaplakal, tolik, že Vznešený Alláh na Svém Trůnu nad sedmero nebesy poručil andělu Džibrílovi/Gabrielovi:
يَا جِبْرِيلُ اذْهَبْ إِلَى مُحَمَّدٍ وَرَبُّكَ أَعْلَمُ فَسَلْهُ مَا يُبْكِيكَ
“Ó Džibríle, běž za Muhammedem a zeptej se ho – a Pán tvůj nejlépe zná – co ho tolik rozplakalo.“
Džibríl se tedy vydal za Poslem Božím Muhammedem صلى الله عليه وسلم. Když k němu dorazil, Prorok Muhammed صلى الله عليه وسلم ho zpravil o slovech Božích, která právě recitoval, byť je sám Džibríl velmi důvěrně znal, lépe než sám Prorok صلى الله عليه وسلم. A Vznešený Alláh, jenž jejich rozhovoru přihlížel, je ze všech nejznalejší.
Džibríl se následně vrátil k Alláhu, Pánu všech světů a pověděl mu, co mu Muhammed صلى الله عليه وسلم odpověděl, byť Alláh jeho odpověď, tak jako vše ostatní, velmi dobře znal a slyšel.
Potom Vznešený Alláh, Ten Jediný hodný uctívání, Který nemá žádného společníka, ani Sobě rovného, Džibrílovi přikázal:
يَا جِبْرِيلُ اذْهَبْ إِلَى مُحَمَّدٍ فَقُلْ إِنَّا سَنُرْضِيكَ فِي أُمَّتِكَ وَلاَ نَسُوءُكَ .
“Ó Džibríle! Běž za Muhammedem a řekni mu: “Věru dáme, abys nalezl ve své ummě potěšení a aby tě tvá umma nikdy nezklamala!“1
Zapamatuj si, že lidé uctívali, uctívají a budou uctívat mnoho falešných model, padat na tvář před bezpočtem lživých a vymyšlených božstev, klanět se myriádám hanebných zlatých telat a brát místo Alláha Jediného za pány, bohy a zákonodárce zástupy jiných namísto Něho Jediného.
Pamatuj, že jsou modly z hlíny, kamení, dřeva, jsou falešní bohové z masa a krve, ba i ti, kteří jsou poskládaní z myšlenek a nápadů. Modlami jsou živí i mrtví smrtelníci, ba i režimy, státy, dynastie a ideologie. Neokusí pravou svobodu ten, kdo zůstává jejich otrokem a odmítá stát se služebníkem Jediného Skutečného Boha.
Ty – ať se ti Alláh smiluje – nebuď takový. Zakřič z hloubi svých plic: Alláhu akbar! Alláh je největší. Větší než všechna zlatá telata, kterým ostatní poklonkují. A učiň mottem tvého života to, co kdysi řekl tvůj praotec Ibráhím/Abrahám a co zachoval Tvůj Pán navěky věků ve Vznešeném Koránu:
قَالَ يَا قَوْمِ إِنِّي بَرِيءٌ مِّمَّا تُشْرِكُونَ ﴿٧٨﴾ إِنِّي وَجَّهْتُ وَجْهِيَ لِلَّذِي فَطَرَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ حَنِيفًا ۖ وَمَا أَنَا مِنَ الْمُشْرِكِينَ
“Lide můj, já se zříkám toho, co k Bohu přidružujete, nýbrž obracím se – jako haníf – k tomu, jenž nebesa i zemi stvořil, a nebudu patřit k těm, kdož k Bohu přidružují!” (An’ám:78-79)