بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři!
Náš život, to jsou popsané stránky našich činů. Náš čas na tomto světě je vymezen. Náš život pomine stejně jako tento svět jako celek. Odejdeme k našemu Pánu a jediné, co si odneseme, budou naše činy, dobré i zlé. Blaho tomu, koho dobro převáží nad jeho zlem a běda tomu, koho zlo bude mít navrch nad dobrem, které učinil.
V hadísu Anase ibn Málika رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:
يَتْبَعُ الْمَيِّتَ ثَلاَثَةٌ، فَيَرْجِعُ اثْنَانِ وَيَبْقَى مَعَهُ وَاحِدٌ، يَتْبَعُهُ أَهْلُهُ وَمَالُهُ وَعَمَلُهُ، فَيَرْجِعُ أَهْلُهُ وَمَالُهُ، وَيَبْقَى عَمَلُهُ
“Mrtvého vyprovází tři, dvě se vracejí a jediné zůstává. Vyprovází ho jeho rodina, jeho majetek a jeho činy. Jeho rodina a majetek se vracejí a jeho činy zůstávají.“1
Jsou však činy, za něž nám bude plynout odměna dávno poté, co už zde nebudeme, protože je věčná a nepomíjí. Kdo z nás by netoužil znát a vykonat takové činy a zanechat po sobě tady na tomto světě stopu dobra! Právě o nich dnes pohovoříme.
Prvním je šíření Boží zvěsti a zavedení dobré zvyklosti. Jednoho z nejvelkolepějších skutků dosáhne ten, kdo jiné vede k cestě Pána jejich a ukazuje cestu bloudícím.
V tomto smyslu Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil Sehlu ibn Se’dovi رضي الله عنه:
فَوَاللَّهِ لأَنْ يُهْدَى بِكَ رَجُلٌ وَاحِدٌ خَيْرٌ لَكَ مِنْ حُمْرِ النَّعَمِ
“Proto při Alláhu, věru pokud skrze tebe Alláh přivede na správnou cestu jednoho člověka, bude to pro tebe lepší, nežli červení velbloudi.“2
Druhým je šíření užitečné znalosti.
Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
إِذَا مَاتَ الإِنْسَانُ انْقَطَعَ عَنْهُ عَمَلُهُ إِلاَّ مِنْ ثَلاَثَةٍ إِلاَّ مِنْ صَدَقَةٍ جَارِيَةٍ أَوْ عِلْمٍ يُنْتَفَعُ بِهِ أَوْ وَلَدٍ صَالِحٍ يَدْعُو لَهُ
“Když člověk zemře, jeho činy jsou přerušeny, kromě třech – kromě trvalého milodaru či znalosti, která přináší užitek, anebo ctnostného potomka, který za něj prosí.“3
Dobrou památkou na naše vezdejší snažení jsou tedy i zbožné děti, které ponesou naše jméno dál.
Tím nejproslavenějším činem je ovšem almužna.
Vznešený Alláh praví:
مَّن ذَا الَّذِي يُقْرِضُ اللَّهَ قَرْضًا حَسَنًا فَيُضَاعِفَهُ لَهُ أَضْعَافًا كَثِيرَةً ۚ وَاللَّهُ يَقْبِضُ وَيَبْسُطُ وَإِلَيْهِ تُرْجَعُونَ
“Kdokoliv dá Bohu půjčku výhodnou, tomu bude vrácena mnohonásobně; Bůh zavírá a otevírá dlaň svou a k Němu budete navráceni.” (Bekara: 245)
A také:
مَّثَلُ الَّذِينَ يُنفِقُونَ أَمْوَالَهُمْ فِي سَبِيلِ اللَّهِ كَمَثَلِ حَبَّةٍ أَنبَتَتْ سَبْعَ سَنَابِلَ فِي كُلِّ سُنبُلَةٍ مِّائَةُ حَبَّةٍ ۗ وَاللَّهُ يُضَاعِفُ لِمَن يَشَاءُ ۗ وَاللَّهُ وَاسِعٌ عَلِيمٌ
“Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Boží, jsou podobni zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Bůh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Bůh je velkorysý, vševědoucí.” (Bekara: 261)
Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
مَنْ تَصَدَّقَ بِعَدْلِ تَمْرَةٍ مِنْ كَسْبٍ طَيِّبٍ ـ وَلاَ يَقْبَلُ اللَّهُ إِلاَّ الطَّيِّبَ ـ وَإِنَّ اللَّهَ يَتَقَبَّلُهَا بِيَمِينِهِ، ثُمَّ يُرَبِّيهَا لِصَاحِبِهِ كَمَا يُرَبِّي أَحَدُكُمْ فَلُوَّهُ حَتَّى تَكُونَ مِثْلَ الْجَبَلِ
“Kdo věnuje z počestného zisku jako milodar – a Alláh nepřijímá nic, nežli jen to, co je dobré – i jen tolik, kolik je jediná datle, věru Alláh toto přijme Svou Pravicí a potom to bude pro jeho majitele opečovávat tak, jako někdo z vás opečovává své hříbě, dokud to nevyroste do výšky hory.“4
(…)
Zvláštní místo mezi těmito almužnami má budování něčeho, co svého majitele přežije a šíří dobro i po jeho smrti. Toto nazýváme trvalou almužnou, tzv. الصدقة الجارية as-sadakatu l-džárija. V hadísech je takových příkladů uvedena celá řada: vybudování mešity, útulku pro pocestné, svedení řeky, vyhloubení studny, či vybudování nějakého jiného obecně prospěšného či dobročinného projektu, který svého zakladatele přežije.
Jednou z podob trvalých almužen, kterou hadísy vzpomínají obzvláště, je zasazení stromu či plodin, jak zmiňuje od Posla Božího صلى الله عليه وسلم Anas ibn Málik رضي الله عنه:
مَا مِنْ مُسْلِمٍ يَغْرِسُ غَرْسًا، أَوْ يَزْرَعُ زَرْعًا، فَيَأْكُلُ مِنْهُ طَيْرٌ أَوْ إِنْسَانٌ أَوْ بَهِيمَةٌ، إِلاَّ كَانَ لَهُ بِهِ صَدَقَةٌ
“Není muslima, který by zasadil sazenici, anebo zasel semeno, z nějž by potom nejedli ptáci, lidé, či zvířata, aniž by se mu to nepočítalo jako poskytnutý milodar.“5
Prosíme Alláha, aby vedl naše mysli i naše ruce k tomu, co po naší smrti na nás zanechá největší památku. Ó Bože, inspiruj nás k činům, jejichž odměna je trvalá! Ámín!
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6514; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2960.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2942; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2406.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1631.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1410.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2320; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1553.