Historie muslimů střední Evropy je plná poučných událostí a překvapivých, zcela neznámých faktů.
V současné době se nic nezdá vzdálenější, než islámský svět a střední Evropa. Nicméně byly časy, kdy i v samém středu Evropy vznikala díla z klasických islámských nauk. Jeden z významnějších komentářů na zřejmě nejrozšířenější dílo z islámské věrouky prokazatelně vznikal také při březích Dunaje na maďarsko-slovenském pomezí.
Tak například dne 21. džumada l-úla roku 1014 hidžry (tj. 3. říjen 1605) započali Osmané své tažení na uherskou pevnost Ostřihom, vypínající se na skalnatém ostrohu u břehu Dunaje přímo naproti městu Párkánu (turecky Ciger dılım Parkanı) , dnes známému jako slovenské město Štúrovo.
Účastníkem tohoto pochodu a polním imámem při něm byl i významný muslimský učenec slovanského původu Hasan Kafija Pruščak, rodák ze středobosenského Prusce. Hasan Kafija, jsa islámský učenec, psal hlavně v arabštině a je známnější pod arabizovaným jménem Hasan Káfí al-Akhisárí al-Bosnewí.
Právě v Estergonu, jak Osmané Ostřihom nazývali, a během výprav do jejího okolí, dopsal Hasan Kafija významné dílo z ohlasti věrouky nazvané نور اليقين في أصول الدين Núru l-jekín fí usúli d-dín česky přibližně Světlo jistoty v základech náboženství.
Kniha je obsáhlým komentářem at-Taháwího ‘akídy, představující stěžejní věroučné dílo hanefíjského mezhebu a jedno z nejčastěji studovaných věroučných děl v muslimském světě dodnes. Diky tomu patří i její Hasanův komentář k nejvýznamnějším hanefíjským věroučným dílům.
V tomto svém díle na 266. straně Hasan Kafija píše:
„Není cesty kromě cesty Proroka صلى الله عليه و سلم. Není pravdy, kromě pravdy, se kterou přišel on. Není zákona, kromě zákona, podle kterého se řídil on. Není věrouky, kromě způsobu, kterým věřil on. Nikdo nemůže dosáhnout spokojenosti Boží a Jeho Ráje, kromě skrze následování Posla Božího صلى الله عليه و سلم, formálně i podstatou. Není věřícím ten, kdo nevěří ve vše, co on předal, kdo neuposlechne jeho příkazů, bez ohledu na to, jedná-li se o činy srdce nebo o vnější úkony v praxi.“
Rytina na titulním obrázku stvárňuje panorama osmanské Ostřihomi a protilehlého Parkanu v roce 1664, skoro 60 let po Hasanu Kafijovi. Na ní jsou stále jasně vidět mešity a jiné typicky islámské stavby.