Šarí'atské předpisy ohledně dne 'Arefat a jeho odpuštění

Den ‘Arefat je devátým dnem měsíce zu l-hidždža. Tento rok vychází na dnešní den, tedy pátek 3. října.

 

Den ‘Arefat je devátým dnem měsíce zu l-hidždža. Tento rok vychází na dnešní den, tedy pátek 3. října.

 

Abú Katáda al-Ansárí رضي الله عنه uvádí od Božího Posla صلى الله عليه و سلم slova: „Půst dne ‘Arefat vykupuje hříchy za rok minulý i následující a půst dne ‘Ášurá vykupuje hříchy za minulý rok.”¹

Imám an-Newewí podává následující vysvětlení:

Většina učenců soudí, že postit se mají jen ti, kteří se neúčastní hadždže, poutníci se naopak postit nemají, aby je půst nevysílil a neznemožnil jim vykonání dalších specifických uctívání spojených s poutí a které jsou jim v tento den předepsány, tedy stání na planině ‘Arefat. Milost a dobrodiní je spjata s tímto dnem a zahrnuje všechny, nejen poutníky. I ti, kteří jsou doma, mohou žádat odpuštění svých hříchů a splnění svých přání cestou vzpomínání Alláha, proseb o odpuštění a prosebných modliteb.

 

Al-Kasání řekl:

 

V několika věrohodných hadísech se uvádí, že v tento den během pouti na rozloučenou Prorok صلى الله عليه و سلم požádal o nádobu s vodou. Vodu pak vypil, aby všem dal na vědomí, že se nepostí. Během pouti se nepostili ani správně vedení chalífové Abú Bekr, Omar a Osmán رضي الله عنهم, jak se uvádí od Ibn Omara رضي الله عنهما.⁴

 

Půst v den ‘Arefat je dobrovolným půstem a vztahují se na něj všechny předpisy dobrovolného půstu. Možno se proň rozhodnout úmyslem i po rozbřesku, dokonce i po východu slunce, pod podmínkou, že člověk toho dne nevykonal do této doby nic, co by půst porušovalo. To dokládá hadís zaznamenaný v Muslimem v Sahíhu, kde poté, co Prorokصلى الله عليه و سلم ráno od ‘Áiše zjistil, že doma není nic k snědku, rozhodl se ten den postit. Tento názor sdílejí učenci mezhebů hanefíjského, šáfi’íjského i hanbelíjského, na rozdíl od málikovců, kteří jsou toho názoru, že úmysl musí být již noc předem, tak jako při povinném půstu.

Kdo přeruší dobrovolný půst, přihází sice o odměnu, ale také nenese hřích.

 

Ibn Kudáma pravil:

 

Je chvályhodné postit se i dny předcházející ‘Arefatu. Den po ‘Arefatu je ‘ídu l-adhá, tedy Svátek oběti a tehdy je půst zakázán, jako v oba svátky. Dny před ‘Arefátem jsou nejlepšími dny na tomto světě. Ibn ‘Abbás رضي الله عنه uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Neexistují dny, ve kterých by byly dobré činy Alláhu milejší, nežli v těchto dnech,“ a na mysli měl první dny zu l-hidždža. Přítomní se otázali: „Ani džihád na cestě Boží?“ „Ani džihád na cestě Boží,“ odpověděl Prorokصلى الله عليه و سلم a dodal: „kromě kdy člověk vyrazí do boje, obětuje svůj život i svůj majetek a nic z toho se nevrátí.“⁶

 

Dani prije Arefata jesu prvi dani mjeseca zul-hidžeta o kojima je Allahov Poslanik kazao da su najbolji dunjalučki dani.

Od jedné z matek věřících رضي الله عنهن se také uvádí, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم se vždy postíval prvních devět dní zu l-hidždža, den ‘Ášúrá a tři dny v každém měsíci.⁷

Pokud někomu chybí dopostit se něco z ramadánu, může se postit v ‘Arefat. Úmysl se může týkat jen dobrovolného půstu, ale možno jej také spojit s náhradou promeškaných dní půstu ramadánského. Šejch Ibn ‘Usejmín pravil:

 

Muslim by měl využít příležitost v den ‘Arefat nakrmit postící se, aby získal odměnu i za ně. V obecném smyslu, v který spadá povinný i nepovinný půst, Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil: „Kdo připraví iftár postícímu se, má stejnou odměnu jako postící se, s tím, že ani postícímu nebude odměna zmenšena.“⁸ To platí, pokud pozveme jak chudého, tak i bohatého, jak příbuzného, tak i cizího.

 

A Alláh ví nejlépe.