بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři!
Buďte bohabojní, dodržujte hranice Boží a nepřibližujte se k nim! Jednou z nejničivějších věcí, která je schopna člověka naprosto rozdrtit, je vzpurnost vůči Alláhu a klam, že můžeme všechno a naše svoboda nemá mezí.
Vznešený Alláh praví:
فَاسْتَقِمْ كَمَا أُمِرْتَ وَمَن تَابَ مَعَكَ وَلَا تَطْغَوْا ۚ إِنَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ بَصِيرٌ
“Jdi přímo tak, jak přikázáno ti bylo, a taktéž nechť činí ti, kdož s tebou k Bohu se obrátili! A nebuďte vzpurní, vždyť On jasně zří vše, co konáte.” (Húd:112)
Vzpurnost se rodí z klamného pocitu nezávislosti na Alláhu a z nedohlédnutí konečnosti tohoto světa.
Vznešený Alláh praví:
كَلَّا إِنَّ الْإِنسَانَ لَيَطْغَىٰ ﴿٦﴾ أَن رَّآهُ اسْتَغْنَىٰ ﴿٧﴾ إِنَّ إِلَىٰ رَبِّكَ الرُّجْعَىٰ ﴿٨﴾
“Však pozor, člověk vzpurným se stává, neb za soběstačného se pokládá, však věru k Pánu tvému vše svůj návrat má!” (‘Alek: 6-8)
Bylo již mnoho nicotných ubožáků z řad synů Adamových, kteří říkávali:
أَنَا أُحْيِي وَأُمِيتُ
“Já jsem ten, kdo život i smrt dává!” (Bekara: 258)
أَجَعَلَ الْآلِهَةَ إِلَٰهًا وَاحِدًا ۖ إِنَّ هَٰذَا لَشَيْءٌ عُجَابٌ
“Což neučinil z více božstev Boha jediného? To věru je věc podivná!” (Sád: 5)
إِنَّمَا أُوتِيتُهُ عَلَىٰ عِلْمٍ عِندِي
“Všeho toho se mi dostalo jen díky vědění mému vlastnímu!”(Kasas:78)
يَدُ اللَّهِ مَغْلُولَةٌ
“Boží ruka je spoutána okovy!”(Máida:64)
إِنَّ اللَّهَ ثَالِثُ ثَلَاثَةٍ
“Bůh je třetí z trojice” (Máida:73)
Taková troufalost a drzost se objevovala i v lidských kolektivech:
كَذَّبَتْ ثَمُودُ بِطَغْوَاهَا
“Ve vzpurnosti své ho obvinili Thamúdovci ze lži” (Šems:11)
Koránský popis vzpurných je Alláhem zvěčněn proto, že nejde o vzdálenou historii, ale o bezprostřední současnost. Jak mnoho je dnes lidí, kteří říkají něco z výše uvedeného?! A jak mnoho lidských národů a komunit kráčí po Alláhově zemi, popírají, že jen Vznešený Alláh má být uctíván, rouhají se proti Němu, vysmívají se Jeho Poslům, jsou sami sobě božstvem a vzpurně odmítají se podřídit Alláhovu Zákonu?!
Vznešený Alláh o nich praví:
بَلْ هُمْ قَوْمٌ طَاغُونَ
“Nikoliv, však lid je to vzpurný.” (Záríját:53)
Koránské popisy dávných vzpurných svévolníků jsou tu zachovány pro nás, abychom díky nim poznali vzpurné svévolníky a zpupné tyrany mezi mezi našimi současníky.
Nejhorším z nich byl prokletý Faraon, jehož zpupnost překračovala všechny hranice a jehož příběh se prolíná sedmadvaceti koránskými súrami. Ne náhodou. Vznešený Alláh věděl, že budeme žít v časech faraonů, kteří se budou povyšovat nad jiné, pyšně si po zemi vykračovat, vysmívat se ostatním a porušovat jejich práva.
Byl to ten, jenž řekl:
أَنَا رَبُّكُمُ الْأَعْلَىٰ
“Já vaším pánem jsem nejvyšším!” (Názi’át:24)
يَا أَيُّهَا الْمَلَأُ مَا عَلِمْتُ لَكُم مِّنْ إِلَٰهٍ غَيْرِي
“Velmoži, nevím o tom, že byste měli nějaké božstvo kromě mne.” (Kasas:28) a dal zbudovat věž až k nebesům, aby všem ukázal, že na nebesích nikdo není.
ذَرُونِي أَقْتُلْ مُوسَىٰ وَلْيَدْعُ رَبَّهُ
“Nechte mne zabít Mojžíše! Ať si pak volá Pána svého!” (Gháfir:26)
Samá vzpurnost a nepokornost, zpupnost a bohorovnost.
A podívejme, jakého dojde cíle:
يَقْدُمُ قَوْمَهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ فَأَوْرَدَهُمُ النَّارَ ۖ وَبِئْسَ الْوِرْدُ الْمَوْرُودُ
“A půjde Faraón v čele lidu svého v den zmrtvýchvstání a dovede je k místu, kde napojí je ohněm – a jak hnusné je napajedlo, z něhož píti budou!” (Húd:98)
K jeho vlastnostem patřila zvěrská brutalita:
وَفِرْعَوْنَ ذِي الْأَوْتَادِ ﴿١٠﴾ الَّذِينَ طَغَوْا فِي الْبِلَادِ ﴿١١﴾ فَأَكْثَرُوا فِيهَا الْفَسَادَ ﴿١٢﴾
“a Faraónovi, který na kůly narážel, a těm, kdož v zemích vzpurní byli a pohoršení v nich pak šířili?” (Fedžr: 10-12)
Patřil k nim i kolonializmus a drancování cizích zemí, loupeže jejich bohatství a zotročování jejich obyvatel:
وَنَادَىٰ فِرْعَوْنُ فِي قَوْمِهِ قَالَ يَا قَوْمِ أَلَيْسَ لِي مُلْكُ مِصْرَ وَهَٰذِهِ الْأَنْهَارُ تَجْرِي مِن تَحْتِي ۖ أَفَلَا تُبْصِرُونَ
“a Faraón zvolal k lidu svému: “Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte?” (Zuchruf: 51)
Patří k nim i konspirativní obviňování jiných a bezbřehá nenávist vůči Alláhu a jeho lidem, jako když obviňuje své někdejší stoupence:
آمَنتُمْ لَهُ قَبْلَ أَنْ آذَنَ لَكُمْ ۖ إِنَّهُ لَكَبِيرُكُمُ الَّذِي عَلَّمَكُمُ السِّحْرَ ۖ فَلَأُقَطِّعَنَّ أَيْدِيَكُمْ وَأَرْجُلَكُم مِّنْ خِلَافٍ وَلَأُصَلِّبَنَّكُمْ فِي جُذُوعِ النَّخْلِ وَلَتَعْلَمُنَّ أَيُّنَا أَشَدُّ عَذَابًا وَأَبْقَىٰ
“Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám to dovolil. On zřejmě je vaším mistrem, jenž kouzlům vás naučil. Dám vám useknout vaše ruce pravé a nohy levé a dám vás ukřižovat na kmeny palmové. Pak poznáte, kdo z nás je v trestání silnější a vytrvalejší!” (TáHá: 71)
Patří k nim i potřeba ovládat ve své ruce “oficiální pravdu” i nenávist k jakékoli kritice či opačnému názoru:
لَئِنِ اتَّخَذْتَ إِلَٰهًا غَيْرِي لَأَجْعَلَنَّكَ مِنَ الْمَسْجُونِينَ
“Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!” (Šu’ará: 29)
(…)
Služebníci Boží!
Vystříhejme se proto těchto vlastností i těch, kteří je nesou, protože Alláh toto nenávidí, tímto pohrdá a odpor k tomu cítí také jeho stvoření.
Alláh nás v Koránu učí, kam takové chování směřuje a kde končí.
Na světě tomto je to trest slepoty vůči Pravdě:
وَنَذَرُهُمْ فِي طُغْيَانِهِمْ يَعْمَهُونَ
“a ponecháme je bloudit ve svévoli jejich jak nevidomé.” (An’ám: 110)
Na onom světě je to – Bože chraň! – Pekelný Oheň:
هَٰذَا ۚ وَإِنَّ لِلطَّاغِينَ لَشَرَّ مَآبٍ ﴿٥٥﴾ جَهَنَّمَ يَصْلَوْنَهَا فَبِئْسَ الْمِهَادُ ﴿٥٦﴾
“Tak bude! Však vzpurným dostane se věru nejhoršího přebývání pekla, v němž hořet budou; hnusné to místo pro odpočívání!” (Sád: 55-56)
فَأَمَّا مَن طَغَىٰ ﴿٣٧﴾ وَآثَرَ الْحَيَاةَ الدُّنْيَا ﴿٣٨﴾ فَإِنَّ الْجَحِيمَ هِيَ الْمَأْوَىٰ ﴿٣٩﴾
“Ti, kdož vzpurní byli a život pozemský upřednostnili, těm věru peklo za útulek připravili.” (Názi’át:37-39)
إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتْ مِرْصَادًا ﴿٢١﴾ لِّلطَّاغِينَ مَآبًا ﴿٢٢﴾
“A peklo bude věru na číhané, útulek pro vzpurné.” (Neba:21-22)
Prosím Alláha, aby nás učinil pokornými, odstranil vzpurnost a svévoli z našich srdcí, spasil nás před Ohněm a dal nám vstoupit do zahrad Ráje! Ámín!