عَنْ أَسْمَاءَ بِنْتِ يَزِيدَ ، عَنِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ : مَنْ ذَبَّ عَنْ لَحْمِ أَخِيهِ بِالْغِيبَةِ ، كَانَ حَقًّا عَلَى اللهِ أَنْ يُعْتِقَهُ مِنَ النَّارِ.
عَنْ أَسْمَاءَ بِنْتِ يَزِيدَ ، عَنِ النَّبِيِّ صَلَّى اللَّهُ عَلَيْهِ وَسَلَّمَ قَالَ : مَنْ ذَبَّ عَنْ لَحْمِ أَخِيهِ بِالْغِيبَةِ ، كَانَ حَقًّا عَلَى اللهِ أَنْ يُعْتِقَهُ مِنَ النَّارِ.
Asmá´ bint Jezíd رضي الله عنها vyprávěla, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Kdokoli bude bránit maso svého bratra před pomluvou, pak má u Alláha nárok, aby jej vykoupil z Ohně.“1
„Kdokoli bude bránit maso svého bratra před pomluvou“ – toto se vztahuje na každého, kdo s nelibostí nese situaci, kdy někdo „pojídá maso jiného člověka,“ tedy pomlouvá ho, hovoří o něm zle v jeho nepřítomnosti, ať již je to, co říká, pravda, nebo faleš. Ve všeobecnosti lze shrnout, že je povinností odmítnout a odvrhnout pomluvu.
„Pak má u Alláha nárok, aby jej vykoupil z Ohně“ – tento nárok dotyčný získává za to, že se rozhodl chránit čest a pověst svého bratra před tím, aby byla kalena, špiněna, pošlapávána a napadána. Každý, kdo slyší někoho, jak pošpiňuje pověst nějakého muslima, má morální povinnost vstát a postavit se na jeho obranu. Musí tak učinit svým slovem, pokud nemůže, pak alespoň svým srdcem. Musí opustit místo, kde k pomluvám a nelichotivým poznámkám dochází. Toto místo je považováno za místo zla a hříchu.
Al-Ghazálí pravil: „Nestačí jen obrátit se na dotyčného pomlouvače a poručit mu, aby byl zticha, nebo jej utišit nějakým gestem. Naopak, dotyčný se musí jasně postavit na stranu pomlouvaného, tak, jak hadís přikazuje.“
as-San’ání pravil: „Toto je pro služebníka jeden z nejtěžších úkolů. Jen velmi málo lidí tuto povinnost plní a nikdo není v bezpečí před pomluvami, s výjimkou toho, kdo se lidem vyhýbá a vůbec s nimi nevysedává.“
Autor: šejch Muhammed ibn Ismá’íl as-San’ání
Zdroj: Tenwíru Šerhi Džámi’i s-saghír.
1Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 6/461; a at-Taberání v Mu’džemu l-kebír, 24/176. Al-Albání tento hadís ocenil jako sahíh.