Sultán Saláhuddín al-Ajjúbí, v Evropě známý jako Saladin, osvoboditel Palestiny a al-Kudsu (Jeruzaléma) od křižáků a Egypta od sektářské dynastie Fátimovců, byl významným vojevůdcem, státníkem a chrabrým hrdinou islámu.
Kádí Ibn Šeddád vypráví: “Když jsem měl osmdesát čtyři let, rozloučil jsem se se svým bratrem a naším vojskem tábořícím v ‘Askalánu1 Směřovali jsme se sultánem Saláhuddínem al-Ajjúbím dál k pobřeží, do ‘Akky2 Byla třeskutá zima. Moře bylo bouřlivé a vlny byly obrovské. Vypadaly jako obrovité hory.
S plavbou po moři jsem neměl pražádné zkušenosti. Kdyby mi někdo řekl: “Nasedni na loď, plav se po moři třeba i jen jedinou míli, dám ti pak vládnout celému světu,” já bych to věru byl odmítnul. Považoval jsem každého, kdo se odváží vydat na moře, aby si vydělal nějaký ten peníz, za úplného blázna. Tolik moc jsem se bál, když jsem viděl to příšerné vlnobití!
Zatímco jsem tak sám pro sebe přemýšlel, Saláhuddín se obrátil směrem ke mně a pravil mi: “Přemýšlím, že bych, pokud mi Alláh umožní osvobodit i zbytek pobřeží, rozdělil země mezi guvernéry, které v nich jmenuji. Potom bych se rozloučil s lidmi a vydal bych se na moře. Plavil bych se z ostrova na ostrov a hnal bych naše nepřátele. Na celé zemi bych nenechal nikoho, kdo by se vzpouzel Alláhu a Jeho Zákonu!”
Tato jeho slova na mne měla nesmírný dopad a účinek. Naprosto roztříštila vše, o čem jsem předtím tolik přemýšlel. Proto jsem mu řekl: “Na zemi není nikdo statečnější, nežli je můj vůdce. A ani nikdo nemá vznešenější úmysly a větší snahu pomáhat Božímu Náboženství.”
Povyprávěl jsem mu, o čem jsem před chvílí přemýšlel já a pak jsem mu řekl: “To je jen krásný úmysl. A velitel má přece procházet mořem svých vojáků, kteří jsou hradbou islámu. Neměl by přece dávat svůj život všanc a riskovat svou smrt …”
“Od tebe si přeji jen,” přerušil mne Saláhuddín, “abys mi řekl, jakáže smrt je nejvíce hrdinská!”
“To je smrt na cestě Boží,” pravil jsem.
On mi odvětil: “A jediné, co si přeji já, je abych umřel tou smrtí, která je nejvíce hrdinská.”
Jaká to jen byla čistá a statečná duše!
Ó Alláhu, ty velmi dobře víš, že učinil úplně vše, co jen mohl, jen aby podpořil Tvé Náboženství v touze po Tvé odměně a milosti, smiluj se nad ním! Ámín!3