بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
“Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Chudoba je společenská patologie. Neexistuje jediný koránský verš, ani jediný autentický výrok Posla Božího صلى الله عليه وسلم, který by se o ní vyjadřoval pochvalně. Naopak, islám přichází, aby zatrhl její příčiny, aby ji léčil, zmírňoval a poskytoval z ní útěchu.
Čestně nabytý majetek v rukou bezúhonného Božího služebníka je nesmírným dobrodiním a požehnáním! A pokušení nouze připodobňoval Posel Boží صلى الله عليه وسلم k nevíře a nevděku, protože chudobný člověk může upadat do zoufalství a pochybností o spravedlivosti svého údělu a Božího řádu všeobecně. Proto se Posel Boží صلى الله عليه وسلم před ní sám utíkal.1
Skutečným problémem velkého množství zemí dneška je obrovský jez mezi bohatými a chudobnými, kdy titěrná menšina vlastní drtivou většinu bohatství a drtivá většina se bije o své každodenní přežití. Nespravedlivé rozdělení majetku pak v lidech probouzí nenávist a zášť, což celou společnost tříští a štěpí do nepřátelských táborů. Vztek masy chudobných na bohaté a strach boháčů z davů chudiny pak dává vzniknout nejhorším myšlenkám historie a stál v pozadí nejkrutějších zločinů dějin.
Proto islám přichází s řešením i tohoto problému a se směrnicemi jak chudobu vymýtit, pokud by se společnost držela Božího Zákona.
První z nich je přijmout, že konečným vlastníkem všeho a živitelem všech je Alláh Jediný. Vznešený říká:
إِنَّ اللَّهَ هُوَ الرَّزَّاقُ ذُو الْقُوَّةِ الْمَتِينُ
„vždyť Bůh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný!“ (Záríját: 58)
وَمَا مِن دَابَّةٍ فِي الْأَرْضِ إِلَّا عَلَى اللَّهِ رِزْقُهَا
„A není na zemi tvora jediného, jehož obživa by od Boha nezávisela.“ (Húd:6)
Posel Boží Núh/Noe, mír s ním, vybízí lidi, aby uvěřili a prosili o odpuštění, protože to jim přinese blahobyt a hojnost:
فَقُلْتُ اسْتَغْفِرُوا رَبَّكُمْ إِنَّهُ كَانَ غَفَّارًا ﴿١٠﴾ يُرْسِلِ السَّمَاءَ عَلَيْكُم مِّدْرَارًا ﴿١١﴾ وَيُمْدِدْكُم بِأَمْوَالٍ وَبَنِينَ وَيَجْعَل لَّكُمْ جَنَّاتٍ وَيَجْعَل لَّكُمْ أَنْهَارًا ﴿١٢﴾
„A pravil jsem jim:, Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On věru je odpouštějící! On sešle na vás nebe deštěm hojným a rozmnoží vám majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky.” (Núh: 10-12)
Alláh je také jediným, kdo nás může před chudobou ochránit. ‘Abdurrahmán ibn Abí Bekra vyprávěl: “Můj otec na konci každé modlitby prosíval:
اللهمَّ إني أعوذُ بكَ من الكفرِ والفقرِ وعذابِ القبرِ
„Ó Bože, věru se k Tobě utíkám před nevírou, chudobou a trestem v hrobě.“
A já tuto prosbu začal používat také. Otec se mne zeptal: „Odkud jsi to převzal?“ „Přece od tebe,“ odpověděl jsem mu. „Posel Boží صلى الله عليه وسلم říkával tuto prosbu na konci každé modlitby,“ poučil mne otec.“2
Vznešený Alláh vybízí lidi, aby se k Němu obrátili, protože právě u Něho je zdroj obživy pro ně všechny. Tuto obživu získá každý, kdo pracuje a vynasnaží se to, co mu Alláh předurčil, vlastní pílí získat:
هُوَ الَّذِي جَعَلَ لَكُمُ الْأَرْضَ ذَلُولًا فَامْشُوا فِي مَنَاكِبِهَا وَكُلُوا مِن رِّزْقِهِ
„On je ten, jenž pro vás zemi pokornou učinil; choďte po zádech jejích a jezte z toho, co vám uštědřil.“ (Mulk: 15)
Práci jako ekonomickou aktivitu přikazuje Alláh také po vykonání nejvelkolepějších skutků uctívání:
فَإِذَا قُضِيَتِ الصَّلَاةُ فَانتَشِرُوا فِي الْأَرْضِ وَابْتَغُوا مِن فَضْلِ اللَّهِ وَاذْكُرُوا اللَّهَ كَثِيرًا لَّعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ
„A když bude modlitba skončena, rozejděte se po zemi a usilujte o část přízně Boží! A vzpomínejte často Boha, snad budete úspěšní!“ (Džumu’a: 10)
Dále Alláh stanovil nárok chudobných na bohatství majetných předepsáním zekátu:
إِنَّمَا الصَّدَقَاتُ لِلْفُقَرَاءِ وَالْمَسَاكِينِ …
„Almužny jsou pouze pro chudé a nuzné…“ (Tewba: 60)
Nadto Alláh vybízí k nepovinným milodarům:
وَمَا أَنفَقْتُم مِّن شَيْءٍ فَهُوَ يُخْلِفُهُ ۖ وَهُوَ خَيْرُ الرَّازِقِينَ
„A cokoliv rozdáte jako almužnu, On vám to vynahradí a On nejlepší je ze všech uštědřujících.“ (Sebe´:39)
Alláh také učinil sociální empatii a ochotu dělit se o bohatství znakem věřících, které popisuje slovy:
وَالَّذِينَ فِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ مَّعْلُومٌ ﴿٢٤﴾ لِّلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ ﴿٢٥﴾
„kdo stanovili podíl z jmění svého pro žebráka i nešťastníka nemajetného.“ (Me’áridž: 24-25)
Islám vybízí k pomoci méně šťastným, ke spravedlivé dělbě majetku a boji proti chudobě, díky čemuž se zbožní mužové a ženy naší slavné historie předháněli v rozdávání a tvorbě dobročinných institucí starajících se o veřejné blaho. Těch existovala celá řada a patří ke klenotům naší islámské civilizace.
Služebníci Boží!
Na nás leží úkol obnovit tento odkaz a pustit se do boje s chudobou, motivováni příkazy Božími:
لَن تَنَالُوا الْبِرَّ حَتَّىٰ تُنفِقُوا مِمَّا تُحِبُّونَ ۚ وَمَا تُنفِقُوا مِن شَيْءٍ فَإِنَّ اللَّهَ بِهِ عَلِيمٌ
„Nikdy nedosáhnete pravé zbožnosti, dokud nebudete rozdávat z toho, co milujete – a cokoliv z věcí rozdáte, Bůh o tom dobře ví.“ (Áli’Imrán: 92)
فَاتَّقُوا اللَّهَ مَا اسْتَطَعْتُمْ وَاسْمَعُوا وَأَطِيعُوا وَأَنفِقُوا خَيْرًا لِّأَنفُسِكُمْ ۗ وَمَن يُوقَ شُحَّ نَفْسِهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُفْلِحُونَ
„Bojte se tedy Boha, jak jen můžete! Slyšte a poslouchejte a dávejte milodary pro dobro duší svých! A ti, kdož u sebe se varují skrblictví, ti věru budou blažení!“ (Teghábun: 16)
وَأَقْرِضُوا اللَّهَ قَرْضًا حَسَنًا ۚ وَمَا تُقَدِّمُوا لِأَنفُسِكُم مِّنْ خَيْرٍ تَجِدُوهُ عِندَ اللَّهِ هُوَ خَيْرًا وَأَعْظَمَ أَجْرًا ۚ
„Bohu dobrou půjčku poskytněte! A co jste z dobrých skutků sami pro sebe si předem připravili, to naleznete u Boha lepší a větší v podobě odměny!“ (Muzzemmil: 20)
Najdou se ti, kdo darují topení a teplou vodu těm, které ubíjí současná energetická krize? Kdo poskytnou střechu nad hlavou bezdomovci či uprchlíkovi před válkou a násilím? Kdo vytvoří potravinovou banku a nakrmí hladovějící? Kdo poskytne bezpečné útočiště matkám samoživitelkám a obětem domácího násilí? Kdo zajistí dostupné léky třeba seniorům, kteří si je nemohou dovolit? Příjmy naší komunity jsou vyšší než u zbytku populace. Buďme za to vděční Alláhu a dělme se o to, co máme.
Děkuji Alláhu za to, čím nás zahrnul. Utíkám se k Alláhu před nevírou, chudobou a trestem v hrobě. Prosím Alláha, aby rozmnožil naše bohatství a učinil způsob, jakým s ním nakládáme, tím, co nám pomůže ke spáse a ne ke zkáze. Ámín!
- Toto se uvádí v množství hadísů, např. v al-Buchárího Sahíhu, hadís č. 6376; a v Muslimově Sahíhu, hadís č. 589 na autoritu matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها; v Abú Dáwúdově Sunenu, hadís č. 5090 na autoritu ‘Abdurrahmána ibn Abí Bekry رضي الله عنهما, hasan dle al-Albáního revize; anebo ve zkrácené podobě v podání od Anase ibn Málika رضي الله عنه v at-Taberáního díle Musnedu Omar, 2/575 se sahíh isnádem.
- Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 1347; a al-Buchárí v al-Adebu l-mufred, hadís č. 701. Uvádí ji i at-Tabrízí v Miškátu l-masábíh, hadís č. 2480. Jako sahíh podle podmínek Muslima doložil tuto prosbu al-Albání v Irwáu l-ghalíl, 3/356.