بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh pravil:
إِنَّ الصَّلَاةَ كَانَتْ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ كِتَابًا مَّوْقُوتًا
„Věru modlitba je pro věřící předepsána v čas stanovený!“ (Nisá: 103)
حَافِظُوا عَلَى الصَّلَوَاتِ وَالصَّلَاةِ الْوُسْطَىٰ وَقُومُوا لِلَّهِ قَانِتِينَ
„Dodržujte modlitby a modlitbu prostřední a stůjte před Bohem, pokorně mu oddáni!” (Bekara: 238)
‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه se tázal Posla Božího صلى الله عليه وسلم, který skutek Alláh nejvíce miluje a dostalo se mu odpovědi:
الصَّلاَةُ عَلَى وَقْتِهَا
„Modlitbu v její čas.“1
Pravidelná modlitba každý den a každou noc je nejdůležitějším pilířem islámu hned po obou svědectvích víry. Je jednou z věcí, na kterých stojí a padá víra muslima. Proto ji nevynechávejte, proto se k ní nestavte lehkovážně, nesnižujte její důležitost a neodkládejte ji mimo stanovený čas.
Nezvedejte se k ní líně a nevykonávejte ji jen z tlaku povinnosti, neboť Vznešený Alláh pravil:
فَوَيْلٌ لِّلْمُصَلِّينَ ﴿٤﴾ الَّذِينَ هُمْ عَن صَلَاتِهِمْ سَاهُونَ ﴿٥﴾
„Běda těm, kdož při modlení o modlitbu svou se nestarají!“ (Má’ún: 4-5)
Zanechat modlitby je obrovským velehříchem největším ze všech, následujícím hned po nevíře a přidružování k Alláhu.
Abú Hurejra رضي الله عنه slyšel od Posla Božího صلى الله عليه وسلم slova:
إِنَّ أَوَّلَ مَا يُحَاسَبُ بِهِ الْعَبْدُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ مِنْ عَمَلِهِ صَلَاتُهُ. فَإِنْ صَلُحَتْ فَقَدْ أَفْلَحَ وَأَنْجَحَ، وَإِنْ فَسَدَتْ فَقَدْ خَابَ وَخَسِرَ.
„Věru tím prvním z činů, co bude služebníkovi zúčtováno, je jeho modlitba. Pokud bude v pořádku, potom uspěje a spasí se. A pokud bude závadná, potom neuspěje a propadne ztrátě.“2
V Burejdově رضي الله عنه podání Posel Boží صلى الله عليه وسلم označil modlitbu za dělící čáru mezi vírou a nevírou:
الْعَهْدُ الَّذِي بَيْنَنَا وَبَيْنَهُمُ الصَّلاَةُ فَمَنْ تَرَكَهَا فَقَدْ كَفَرَ
“Úmluva, která je mezi námi a nimi je modlitba. Kdo ji odvrhne, ten popřel víru.”3
Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه pravil: “Nemá podílu na islámu ten, kdo odvrhne modlitbu.”4
Modlitba je posledním vláknem provazu Božího, napřaženého k Jeho služebníkům. Abú Umáma رضي الله عنه al-Báhilí slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
لَتُنقَضَنَّ عُرى الإسلامِ عُروةً عُروةً، فكلما انتقضَت عُروةٌ تشبَّثُ الناسُ بالتي تليها، فأَوَّلُهنَّ نقضًا الحكمُ، وآخرهنَّ الصلاةُ.
“Vlákna provazu islámu budou pukat jedno po jednom, vždy když jedno pukne, lidé se o to více přimknou k následujícímu. Prvním, jež pukne, bude vláda a posledním modlitba.”5
Tato podání budiž pro nás odstrašením, aniž bychom hlouběji zabředávali do diskuze ohledně víry toho, kdo se nemodlí.
Posel Boží صلى الله عليه وسلم nabádal k modlitbě a vybízel k ní po celý svůj život. Modlitbu zmínil i během svého kázání na rozloučenou.6
Zmeškání i jedné jediné modlitby znamená nevyčíslitelnou a nenahraditelnou ztrátu. Burejda رضي الله عنه citoval slova Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci o odpolední modlitbě (arab. صلاة العصر salátu l-‘asr):
مَنْ تَرَكَ صَلاَةَ الْعَصْرِ فَقَدْ حَبِطَ عَمَلُهُ
“Kdokoli zmešká odpolední modlitbu, toho činy budou promarněny.”7
Vznešený Alláh zachovává dialog, v němž se obyvatelé zahrad Ráje obracejí k obyvatelům Ohně pekelného:
مَا سَلَكَكُمْ فِي سَقَرَ ﴿٤٢﴾ قَالُوا لَمْ نَكُ مِنَ الْمُصَلِّينَ ﴿٤٣﴾ وَلَمْ نَكُ نُطْعِمُ الْمِسْكِينَ ﴿٤٤﴾ وَكُنَّا نَخُوضُ مَعَ الْخَائِضِينَ ﴿٤٥﴾ وَكُنَّا نُكَذِّبُ بِيَوْمِ الدِّينِ ﴿٤٦﴾ حَتَّىٰ أَتَانَا الْيَقِينُ ﴿٤٧﴾
„Co přivedlo vás do Saqaru?“ odvětí: „Nebyli jsme mezi modlitbu konajícími ani mezi nuzné krmícími, ale tlachali jsme mezi tlachajícími a den soudný jsme za lež prohlásili, až přišla na nás tato jistota!” (Muddessir:42-48)
Kdo se v tomto životě nezmohl na jedinou sedždu, Alláh ho potrestá na onom světě podobným trestem:
وَيُدْعَوْنَ إِلَى السُّجُودِ فَلَا يَسْتَطِيعُونَ ﴿٤٢﴾ خَاشِعَةً أَبْصَارُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌ ۖ وَقَدْ كَانُوا يُدْعَوْنَ إِلَى السُّجُودِ وَهُمْ سَالِمُونَ ﴿٤٣﴾
“Oni výzvu dostanou, aby na zem padli, a schopni toho nebudou. A hanba na ně padne a zraky ponížením sklopí: vždyť k padnutí na zem vyzváni byli, když ještě v bezpečí na zemi žili.” (Kalem: 42-43)
Poslechněte proto příkaz svého Pána! Kořte se před ním, služte mu, ohýbejte před ním hřbet a padejte na tvář:
وَأَقِيمُوا الصَّلَاةَ وَآتُوا الزَّكَاةَ وَارْكَعُوا مَعَ الرَّاكِعِينَ
“Dodržujte modlitbu, rozdávejte almužnu a sklánějte se s těmi, kdož se sklánějí!” (Bekara: 43)
Služebníci Boží!
Alláh odsoudil konání následovníků předešlých proroků, kteří odvrhli modlitbu:
فَخَلَفَ مِن بَعْدِهِمْ خَلْفٌ أَضَاعُوا الصَّلَاةَ وَاتَّبَعُوا الشَّهَوَاتِ ۖ فَسَوْفَ يَلْقَوْنَ غَيًّا
“Po nich však následovali nástupci, kteří modlitbu opustili a jen vášně své sledovali, a ti se setkají s bludem.” (Merjem: 59)
Lhostejnost a nedbalost vůči modlitbě je znakem pokrytců, shodně Božím slovům:
إِنَّ الْمُنَافِقِينَ يُخَادِعُونَ اللَّهَ وَهُوَ خَادِعُهُمْ وَإِذَا قَامُوا إِلَى الصَّلَاةِ قَامُوا كُسَالَىٰ يُرَاءُونَ النَّاسَ وَلَا يَذْكُرُونَ اللَّهَ إِلَّا قَلِيلًا
“Pokrytci se snaží oklamat Boha, ale On oklame je. A když vstávají k modlitbě, zvedají se lenivě a jen před lidmi předstírají a vzpomínají na Boha jen nepatrně.” (Nisá: 142)
Využijte požehnání této mešity a snažte se vykonávat svou modlitbu zde společně s ostatními, nakolik je to pro vás možné. A snažte se také využít požehnání dobrovolných modliteb, které mohou nahradit nedostatky v těch povinných a zachránit člověka před trestem.
Prosíme Alláha Vznešeného, aby nás učinil z těch, kteří dodržují modlitbu a zachovávají úmluvu s Alláhem, kterou uzavřeli. Ó Bože, přijmi naše dobré skutky, promiň nám naše nedostatky a naši nedbalost, odpusť nám naše hříchy, zachraň nás před trestem a dej nám ze Své Milosti vstoupit do zahrad Ráje! Ámín!
- Zaznamenal al-Buchárí v al-Adebu l-mufred, hadís č. 1, jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Adebi l-mufred, hadís č. 1.
- Zaznamenali an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 465; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 413; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1425; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 7902. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíbi we t-terhíb, hadís č. 540.
- Zaznamenali an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 463; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2621; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č.1079; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 22987. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 4143.
- Viz Šerhu l-‘umda, 4/83.
- Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 22160; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 6715; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebíru, hadís č. 7486. Uvádí ho al-Munzirí v at-Terghíbu wet-terhíb, 1/263; al-Búsírí v Ittiháfu chajri l-mihra, 8/35. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 5075.
- Viz Ibnu l-Kajjim v Zádu l-me’ád, 2/238.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 553.