Vznešený Alláh pravil:
Vznešený Alláh pravil:
وَنَزَعْنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَانًا عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَابِلِينَ
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat (Hidžr:47)
Sa’íd ibn Džubejr uvádí od Ibn Fudály přes Lukmána od Abú Umámy, že k tomuto verši řekl: „Věřící nevejde do ráje, dokud z jeho srdce Alláh neodejme to špatné, co se v něm nashromáždilo.“
Toto je ve shodě s hadísem, který se nachází v obou sbírkách Sahíh, od Katády přes Abu l-Mutewekkila an-Nádžího, že Abú Sa’íd al-Chudrí رضي الله عنه řekl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Věřící budou zachráněni před ohněm a dostanou se tak na klenutý most mezi Rájem a Pekelným oněm, mezi některými budou dorovnány křivdy, kterých se jedni vůči druhým dopustili na tomto světě, dokud od toho nebudou očištěni a dokud toho nebudou zbaveni. Potom se jim dostane svolení vstoupit do Ráje.“
Ibn Džerír at-Taberí uvádí, že al-Hasan ibn Muhammed vyprávěl přes Abú Mu’áwíjju ad-Daríra, přes Abú Málika al-Ašdžá’ího, že Abú Habíba, propuštěnec Tahly ibn ‘Ubejdulláha رضي الله عنه, pravil: „‘Imrán ibn Talha vstoupil k ‘Alímu ibn Abí Tálibovi رضي الله عنهpoté, co skončila Bitva o velblouda. ‘Alí se zaradoval, když jej uviděl, a řekl: „Věru doufám, že Alláh učiní mne a tvého otce jedněmi z těch, o kterých je řečeno:
وَنَزَعْنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَانًا عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَابِلِينَ
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat (Hidžr:47).“
Dva další muži, kteří seděli na koberci, řekli: „Alláh je ještě spravedlivější než to, včera ještě zabíjeli jedni druhé a nyní jsou na cestě stát se vzájemně bratry!“ „Odejděte,“ vyzval je ‘Alí rázně a dodal: „A buďte vykázáni do nejzazších krajů, protože kdo by tito byli, pokud ne já a Talha.“ Abú Mu’áwíjja uvádí toto podání v celé jeho délce.
Al-Wáki’í uvádí od Abána ibn ‘Abdulláha al-Bedželího přes Nu’ajma ibn Abí Hind a Rib’ího ibn Charráše od ‘Alího رضي الله عنه podobné podání s dodatkem: „… načež se muž z kmene Hamdán postavil a řekl: „Alláh je ještě spravedlivější, ó vůdce věřících!“ ‘Alí zaplakal tolik, že jsem se bál, že se na nás zboří tvrz, ve které jsme byli. Potom ‘Alí řekl: „Kdo jiný to bude, pokud to nebudeme my?“
Sa’íd ibn Mesrúk uvádí od Abú Talhy totéž a dodává: „Pak al-Háris al-A’war řekl něco na ten způsob, načež se ‘Alí postavil, udeřil ho čímsi, co měl v ruce, po hlavě a pravil: „A pokud to nebudeme my, kdo jiný by to měl být, al-A’ware?“
Sufján as-Sewrí uvádí od Mensúra ibn Ibráhíma toto: „Ibn Džurmúz, muž, který posléze zabil ‘Abdulláha ibn Zubejra přišel a žádal ‘Alího o svolení vstoupit. ‘Alí ho nechal čekat venku, načež Ibn Džurmúz po chvíli řekl: „Co se týče šiřitelů rozvratu, ty jsi od nich zem již vyčistil.“ ‘Alí odvětil: „Ať jsou tvá ústa naplněna pískem! Věru já doufám, že já, Talha a az-Zubejr رضي الله عنهbudeme těmi , o kterých Alláh pravil:
وَنَزَعْنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَانًا عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَابِلِينَ
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat (Hidžr:47).“
Sufján ibn Ujejna uvádí od Isrá’íla přes Abú Músá, který slyšel al-Hasana al-Basrího říci: „‘Alí pravil: Při Alláhu, tento verš:
وَنَزَعْنَا مَا فِي صُدُورِهِم مِّنْ غِلٍّ إِخْوَانًا عَلَىٰ سُرُرٍ مُّتَقَابِلِينَ
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat (Hidžr:47) byl zjeven o nás, účastnících bitvy u Bedru.“
Autor: Háfiz Ismá’íl ibn Kesír
Zdroj: Tefsíru l-Kur´áni l-‘Azím, 2/ 506-507.