Zahalení před švagrem

 

 

Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu Jeho صلى الله عليه و سلم.

 

 

 

Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu Jeho صلى الله عليه و سلم.

 

Před manželovým bratrem musí být žena zahalena jako před každým jiným cizím mužem, protože on není její محرم mahrem, tedy jedná se o osobu, kterou by si tato žena teoreticky klidně (po rozvodu se svým stávajícím manželem) mohla vzít za manžela, neboť ji s ním nepojí přímé příbuzenství znemožňující uzavření sňatku jako takového.

 

Důkazem jsou verše o hidžábu, kde se vzpomínají kategorie mužů, před kterými se mohou ženy odhalit:

وَلَا يُبْدِينَ زِينَتَهُنَّ إِلَّا مَا ظَهَرَ مِنْهَا ۖ وَلْيَضْرِبْنَ بِخُمُرِهِنَّ عَلَىٰ جُيُوبِهِنَّ ۖ وَلَا يُبْدِينَ زِينَتَهُنَّ إِلَّا لِبُعُولَتِهِنَّ أَوْ آبَائِهِنَّ أَوْ آبَاءِ بُعُولَتِهِنَّ أَوْ أَبْنَائِهِنَّ أَوْ أَبْنَاءِ بُعُولَتِهِنَّ أَوْ إِخْوَانِهِنَّ أَوْ بَنِي إِخْوَانِهِنَّ أَوْ بَنِي أَخَوَاتِهِنَّ أَوْ نِسَائِهِنَّ أَوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُنَّ أَوِ التَّابِعِينَ غَيْرِ أُولِي الْإِرْبَةِ مِنَ الرِّجَالِ أَوِ الطِّفْلِ الَّذِينَ لَمْ يَظْهَرُوا عَلَىٰ عَوْرَاتِ النِّسَاءِ ۖ

A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen. (Núr:31)

Bratr manžela, jak vidno, mezi jmenovanými kategoriemi výjimek uveden není.

 

Dalším důkazem je hadís od ‘Ukby ibn Ámira رضي الله عنه, kde Posel Boží صلى الله عليه و سلم říká: „Střezte se vcházení k ženám," načež se kdosi z ansár zeptal „Posle Boží, a co švagr (arab. الحمو al-hamwu)?" Posel Boží صلى الله عليه و سلم mu odpověděl: „Švagr je jako smrt!”¹

 

Imám al-Kurtubí tato Prorokova صلى الله عليه و سلم slova vysvětlil takto:

„Švagr je jako smrt” znamenají, že jeho vstup k ženě se podobá smrti z hlediska ohavnosti a zkaženosti, což je harám. Posel Boží صلى الله عليه و سلم poukázal na tento zákaz a připodobnil to se smrtí, protože lidé toho nedbají, ani manžel, ani manželka, kvůli vzájemné blízkosti, jakoby on nebyl ne-mahrem ve vztahu k ženě, což je podobno arabskému úsloví lev je smrt nebo válka je smrt tj. potkat lva znamená ohrožení na životě apod. Tak i vstup manželova bratra k jeho ženě je ohrožením, protože vede ke smrti víry, nebo k rozvodu, tedy zániku, smrti manželství kvůli manželově přehnané žárlivosti …”²

 

Imám an-Newewí tento hadís vysvětlil následovně:

„To, že švagr je jako smrt, znamená, že obava v tomto případě je větší, než u ostatních mužů a odtud je třeba mít se na pozoru před pokušením o to více, protože švagr se ženy může domoci snáze, snadněji s ní osamí, aniž by si toho okolí všimlo, v porovnání s okolnostmi, ve kterých se nachází nepříbuzný cizí muž. Výraz الحمو al-hamwu užitý v tomto hadísu znamená jakéhokoli mužského příbuzného manžela, kromě jeho otce, dědečka, syna či vnuka, kteří jsou vůči dané ženě mahremy. Tito mohou se ženou zůstat osamotě a předpis hadísu se na ně nevztahuje a nejsou připodobněni ke smrti. Naopak se vztahuje na ty, kteří mahremy nejsou, jako je bratr, strýc, bratranec a další příbuzní manžela dané ženy. Tito jsou připodobněni ke smrti a je přednější zastavit jejich přístup k dané ženě, než v případě někoho úplně cizího, z důvodů výše uvedených. To, co uvádím, je správný výklad tohoto hadísu. [Kádí] Ibn ‘Arabí řekl: „Toto je úsloví Arabů, jako když se řekne, že الأسد موت al-asedu mewtun, tedy lev je smrt, protože při setkání s ním smrt hrozí.“ Al-Kádí řekl: „To znamená, že osamět s takovým mužským příbuzným manžela vede k pokušení a destrukci zbožnosti, která je připodobněna ke zkáze smrtí.“³

 

V tomto duchu v novější době odpověděli i šejchové Ibn Báz⁴ a Ibn ‘Usejmín.⁵

 

 A Alláh ví nejlépe.