Nelze mlčet o zvrácenosti, díl 3.

Fungování sodomitské propagandy a stadia normalizace sodomie

Na samém začátku byla sodomie přísně trestaným hrdelním zločinem i na Západě, nikoli nepodobně stavu, jaký zaujímá v šarí’atské legislativě.

Prvním krokem proto byla její dekriminalizace. Nemohlo k ní dojít bez omezení vlivu Zjevení na předepisované zákony a nemohla se odehrát bez vědecké objektivizace, tak charakteristické pro moderní dobu. Když už zákony nestanovoval Stvořitel, ale člověk na základě svého momentálního chápání fungování společnosti a přírody, mohla sodomie postupně přestat být zločinem a hříchem proti Bohu a přírodě. Tím mohla být chápána nejprve jako defekt, anomálie či choroba. Odpor vůči šejtánské zkaženosti v ní obsažené ustoupil směsici pocitů znepokojení a soucitu. Nutnost trestat ustoupila nutnosti léčit. Ruku v ruce s tím šla i reforma vězeňství, které přestalo být institucí trestání a stalo se spíše institucí nápravy delikventů. Po druhé světové válce se po celém světě dlouhodobě snižuje počet právních systémů, které sodomii kriminalizují. Kromě několika křesťanských národů Afriky zůstává sodomie trestná především ve většinově muslimských zemích, jejichž legislativa čerpá z šarí’y.

V případě sodomie se původní akcent na čin posunul na sám sklon, který stojí v jeho pozadí, z otázky mravnostního deliktu se stala otázka psychologie a sexuálních a parnterských preferencí. Ruku v ruce s tím šla i změna označení, kdy se sodomitům začalo říkat homoxexuálové, tj. lidé cítící náklonnost ke stejnému pohlaví. Tito homosexuálové pak byli postaveni oproti heterosexuálům, tj. lidem cítícím náklonnost k opačnému pohlaví. K podobným významovým posunům dnes dochází v arabštině, kde je původní výraz اللائط al-láit, tj. sodomita, progresivisty nahrazován termínem المثلي al-mislí, tj. homosexuál. Druhé označení je v arabském jazyce podle západního vzoru nanovo vytvořený sterilní neologizmus bez jakýchkoli negativních náboženských konotací, které se sebou nese původní výraz pro sodomitu.

Od této změny paradigmatu vedl další krok k postupné dekonstrukci homosexuality jako choroby a k jejímu přetvoření na alternativu pohlavního života. Od sedmdesátých let minulého století homosexualita postupně mizí ze zdravotnických manuálů coby psychosexuální diagnóza. Objevují se první požadavky na toleranci tohoto jednání.

Od 90. let minulého století globální síť propagandistikých neziskovek tlačí k uzákonění tzv. registrovaných partnerství osob stejného pohlaví, které dodnes využívá jen menšina sodomitů. Tato nová legislativa jim měla zaručit např. podíl na dědictví po parntnerovi či právo na poskytnutí informací o zdravotním stavu apod. tak, jako to funguje mezi manžely a členy rodiny.

Že šlo jen o předstupeň a odrazový můstek k dalšímu nátleku na společnost, vychází na povrch o další dvě desetiletí později s požadavky o plné zrovnoprávnění institutu parnterství s institutem manželství, což by zaručilo např. i právo na adopci dětí.

Navíc se ve veřejném diskursu objevuje nově vymyšlený pojem homofobie, účelově využitý k diskriminaci a potírání nesouhlasných postojů s agendou propagace sodomie. Tento krok znamenal otočení dialektické dvojice konstruovaných pojmů normy a deviace. Co bylo dříve deviací – sodomie – se stává normou a to, co bylo dříve normou – odsudek sodomie – se stává deviací. Dalším krokem v tomto sledu je prohlášení takového deviantního jednání za jednání zločinné a trestně postižitelné.

Přijetí ideje manželství pro všechny znamená totální demontáž této instituce a znevážení rodiny jakožto základní přirozené jednotky společnosti. Ani toto není konečné stadium, což je patrné u zemí, které manželství pro všechny uzákonily a které se dále propadají do chaosu a anomie ve vztahu k pohlavím a jejich přirozeným úlohám ve společnosti.

Průvodním jevem všech těchto snah je rozsáhlá propaganda sodomie a genderové pavědy v masmediích a populární kultuře, reklamě, filmech, hudbě a literatuře. Tato propaganda, jejíž konzumace byla v minulosti více méně na dobrovolné bázi, se nyní přesouvá do zpravodajství, legislativy a nakonec i do vzdělávacího systému, čímž se stává násilnou indoktrinací a nesouhlas s ní je dobudoucna ze slušné společnosti a kultivované diskuse vyloučen.

Škody, které tento zločin a velehřích přináší společnosti

Soudobá psychiatrie nepřinesla žádné nevyvratitelné důkazy o nezměnitelnosti tzv. sexuální orientace. Metastudie Bynea a Parsonse v Archivech všeobecné psychiatrie z roku 1993 neshledala žádnou genetickou či biologickou podmíněnost homosexuálních sklonů.¹ Lékaři Friedman a Downey z Columbijské univerzity odmítli tvrzení o genetické danosti těchto sklonů jako redukcionistická a odporující obecným principům psychologie.² V roce 2008 vydala Americká asociace psychologů brožuru konstatující neexistenci vědeckého konsenzu v této otázce.³

Bez ohledu, k jakému odbornému názoru o sexuálních preferencích lidí se přikloníme, zůstává nezpochybnitelné, že všichni si přece vybíráme, s kým sexuálně žijeme a jak. Nejde tu o sklony člověka jako takové, ale o to, že je naplňuje způsobem, kterému říkáme sodomie. Takový sexuální život přináší mnoho škodlivých následků. Těchto škod je bezpočet v rovině duchovní, psychické i fyzické.

V dlouhodobém měřítku je legitimizace sodomie neslučitelná s pokračováním lidského druhu. Tím se útočí na pokračování rodové linie (arab. النسب an-neseb), která patří k pěti nejdůležitějším nezbytným hodnotám, posvěceným a chráněným šarí’atskou legislativou. Nebudou-li se rodit děti, nedojde k obnově lidského druhu a lidé smrtí posledního pamětníka jako druh vymřou, čímž je napadena další z těchto posvátných hodnot, život lidské osoby (arab. النفس an-nefs).

Z duchovního hlediska není sodomie jen prostý zločin a velehřích jako i jiné podobné lidské hříchy, třeba smilstvo, k němuž jistým způsobem ponouká nekultivované lidské ego. V sodomii je ještě nějaká další zvrácenost a chorobnost navíc, taková, kterou se zdravá lidská přirozenost hnusí a k níž cítí odpor. Vyžaduje od ega svého pachatele ještě jeden krok na temnou stranu a překonání jedné vnitřní morální bariéry navíc. Znetvořuje zdravou lidskou přirozenost a samým tím v delším časovém horizontu zamezuje otevřenosti k přijímání Pravdy a správného vedení. Správné vedení rezonuje s přirozeným sklonem k víře (arab. الفطرة al-fitra) hluboko uvnitř každého člověka. Tím propagace sodomie útočí i na tři zbylé nejvyšší posvátné hodnoty šarí’y – na rozum (arab. العقل al-‘akl), který je příjemcem víry i na náboženství (arab. الدين ad-dín) samo, jakož i na lidskou důstojnost (arab. العرض al-‘ird), kteréž je působena újma obrácením morálních hodnot naruby.

Pokud se znetvoří jeho přirozenost, přicházející světlo správného vedení nemůže v nitru takto poškozeného člověka zažehnout jiskru skutečné víry a oddanosti pravdivému náboženství. Vyzýváme-li někoho k islámu, apelujeme na jeho přirozenost. Pokud je jeho přirozenost poškozena, není v něm už co probouzet. Správné vedení nemůže být přijato a pravda už nemá kam dospět. Už nezbývá nic, co by člověku umožnilo pochopit a zvnitřnit si šarí’atská nařízení. K tomu musí být tato přirozenost nejprve znovu pracně napravena. Proto také Vznešený Alláh klade takový důraz na zachování všeho toho, co je pro člověka přirozené a proto tak přísně trestá jakékoli snahy o pokřivení lidské přirozenosti.

Šejtán se snaží o změnu lidské přirozenosti ještě více, nežli se snaží o pokřivení Zjeveného Zákona, protože následky toho jsou ještě horší a trvalejší. Mnohem více práce a úsilí dá znovu navrátit lidstvo k přirozenosti, v níž ho Alláh stvořil, nežli odstranit špatné interpretace šarí’y. Pokud lidská přirozenost zůstala zachována, každý si jich snadno všimne a s úsilím jednoho odvážného učence reformátora jsou důkazy a dedukce z nich snadno postaveny na své místo. I kdyby byli jedinci, kteří tomu budou odporovat, nebude těžké je přemoci a zatlačit do ústraní. V případě změny přirozenosti už tomu tak není. Rozdíl je stejný, jako když odřežeme jednu z hlavních větví stromu, která s sebou nese mnoho dílčích a vedlejších větviček a lístků. Trhat je po jednom by zabralo o dost víc práce, než je odřezat s celou hlavní věcí najednou. Podobně i změna přirozenosti znamená smazání mnoha souvisejících šarí’atských předpisů najednou. Je to jako podlomit pilíř a tak zapříčinit pád celé stavby.

V dnešní době existuje robustní počet západních lékařských studií vyhovujících požadavkům odborných prací a důkazy podložené medicíny, které dokládající psychickou a fyzickou škodlivost sodomie ve smyslu sexuálního chování. Patří k nim vyšší incidence psychických onemocnění, domácího násilí a sebevražd, dále zkrácená průměrná délka života, vyšší riziko obezity, infekce pohlavními chorobami, vyšší rozšíření abúzu alkoholu, tabáku a drog, či vyšší frekvence výskytu nádorových onemocnění. Tato rizika nelze vysvětlit nižším společenským statusem tohoto vzorku populace, pocházejí ze zemí jako je Nizozemsko, Nový Zéland, USA či Kanada, kde panuje v tomto ohledu velmi liberální legislativa i příznivé společenské klima.

Kanadská studie z roku 1997 vypočítává u sodomitů délku dožití nižší o asi dvě desetiletí a tudíž porovnatelnou s normální populací v roce 1870.⁴

Riziko nákazy pohlavní chorobou je u takto žijících mužů asi čtyřicetkrát větší, než u běžné populace.⁵ Podle údajů z roku 2011 se tato situace nijak nelepší.⁶

U rakoviny byla zjištěna jednak vyšší incidence nádorů rekta, plic, prostaty, varlat a Hodgkinova lymfomu.⁷ U žen je vyšší incidence karcinomu prsa, nádorů vaječníků a dělohy.⁸

U duševního zdraví je v této populaci patrný dramatický nárůst výskytu úzkostných poruch, psychotických stavů, depresí a sebevražd, jak ukazují i studie z Nizozemí či Nového Zélandu. ⁹

Vyšší jsou i čísla pro domácího násilí,¹⁰ které není doménou jen mužů, ale vyskytuje se i mezi ženami této populace.¹¹ V samotné komunitě bývá toto téma často tabuizováno, ačkoli činí téměř polovinu případů řešených samotnými jejich komunitními důvěrnými linkami.¹²

V neposlední řadě nutno ke škodlivosti tohoto jednání přičíst i jeho propagaci jako specifickou podobu západního supremacizmu, novodobého kolonializmu a kulturního imperializmu, vnucujícího celému světu anglosaské či atlantické vnímání tzv. lidských práv. Přímí potomci někdejších koloniálních utlačovatelů, otrokářů, vrahů a masakristů dnes poučují celý svět o lidských právech a toleranci. Duhové pochody pravidelně spolufinancují americké zbrojovky typu State Street Corporation, Vanguard group a BlackRock, jejichž výrobky v rukou amerických vojáků a spřátelených loutkových režimů v uplynulých desetiletích pozabíjeli milony lidí po celém světě. Propagace sodomie v zájmových zemích tyto státy zbavuje suverenity, buduje v nich neokoloniální struktury a podrobuje je centrům globální moci na Západě.

This is post 3 of 5 in the series “Nelze mlčet o zvrácenosti”

Viz Byne, W. & Parsons, B. (1993), “Human sexual orientation: the biologic theories reappraised” in Archives of General Psychiatry, 50: 229-239.
Viz Friedman, R.C. & Downey, J.I., 2002: Sexual Orientation and Pscyhoanalysis: Sexual Science and Clinical Practice, New York: Columbia University Press, str. 39.
Viz online na: http://www.apa.org/topics/sexuality/orientation.aspx.
Viz Hogg, Robert S. et al. “Modeling the Impact of HIV Disease on Mortality in Gay and Bisexual Men,” in International Journal of Epidemiology, 26(1997): 657.
Viz Center for Disease Control and Prevention press release: “CDC Analysis Provides New Look at Disproportionate Impact of HIV and Syphilis Among U.S. Gay and Bisexual Men,” online na: http://www.cdc.gov/nchhstp/newsroom/msmpressrelease.html.
Viz Wolitski, RJ, et al. “Sexual health, HIV, and sexually transmitted infections among gay, bisexual, and other men who have sex with men in the United States.” in AIDS Behav. 2011-04-15, příloha 1:S9-17.
Viz “Cancer Rates, Poor Health Higher for Gay Community,” in BU Today, May 10, 2011, Online na: http://www.bu.edu/today/node/12896. Viz také Cancer Facts for Gay and Bisexual men, online na: http://www.cancer.org/Healthy/FindCancerEarly/MensHealth/cancer-facts-forgay-and-bisexual-men.
Viz Cancer Facts for Bisexual and Lesbian Women, online na: http://www.cancer.org/healthy/findcancerearly/womenshealth/cancer-factsfor-lesbians-and-bisexual-women.
Viz Sandfort, et al. 2001 “Same-Sex Sexual Behavior and Psychiatric Disorders,” in Arch. Gen. Psychiatry. 58: 85-91; Fergusson, et al. 1999. “Is Sexual Orientation Related to Mental Health Problems and Suicidality in Young People?” in Arch. Gen. Psychiatry, 56: 876-880; Vickie M. Mays, et al., “Risk of Psychiatric Disorders among Individuals Reporting Same-sex Sexual Partners in the National Comorbidity Survey,” in American Journal of Public Health, vol. 91 (June 2001): 933-939.
Viz Jones, S. “Domestic Violence in LGBT Relationships Targeted,” in CNS News.com, 2004-10-20.
Viz Lie, Gwat Yon, et al. “Intimate Violence in Lesbian Relationships: Discussion of Survey Findings and Practice Implications,” in Journal of Social Service Research, 15 (1991): 41-59.
Viz King, Patricia. “Not So Different, After All,” in Newsweek, 1993-10-4.