Vysvětlení Iblísovy odpovědi Stvořiteli ve verších a'ráf:16-17 podle Ibn Kesíra a podle as-Sa'dího

قَالَ فَبِمَا أَغْوَيْتَنِي لَأَقْعُدَنَّ لَهُمْ صِرَاطَكَ الْمُسْتَقِيمَ ثُمَّ لَآتِيَنَّهُم مِّن بَيْنِ أَيْدِيهِمْ وَمِنْ خَلْفِهِمْ وَعَنْ أَيْمَانِهِمْ وَعَن شَمَائِلِهِمْ ۖ وَلَا تَجِدُ أَكْثَرَهُمْ شَاكِرِينَ

Řekl Iblís: „Za to, žes mne odvrhl, budu věru na ně číhat na přímé stezce Tvé a pak je budu pokoušet zepředu i zezadu, zprava i zleva, takže většinu z nich neshledáš vděčnými!“ (A’ráf:16-17)

 

Al-Háfiz Isma’íl ibn Kesír pravil:

 

„On, Nejvyšší, nás zpravuje o tom, co přislíbil prokletý Iblis, že bude činit až:

 إِلَىٰ يَوْمِ يُبْعَثُونَ

„do dne, kdy budou vzkříšeni.“ (A’ráf:14).

 

Iblís se ve své tvrdohlavé vzpurnosti zaručil za to, že bude díky tomu, že jej Alláh odvrhl, odvádět z přímé cesty Boží lidi:

فَبِمَا أَغْوَيْتَنِي لَأَقْعُدَنَّ لَهُمْ صِرَاطَكَ الْمُسْتَقِيمَ

Za to, žes mne odvrhl, budu věru na ně číhat na přímé stezce Tvé (A’ráf:16)

 

„na přímé stezce Tvé“ znamená na cestě pravdy a stezce k úspěchu, tam na ně budu čekat a budu je svádět, aby Tě neuctívali, aby k Tobě přidružovali jiné a zavrhovali tak Tvou Jedinost (arab. توحيد tewhíd), to vše proto, že jsi mne odvrhl.

 

‘Alí ibn Abí Talha uvádí od Ibn ‘Abbáse, že slova „a pak je budu pokoušet zepředu“ znamenají: „způsobím, že začnou pochybovat ohledně onoho světa,“ „i zezadu“ znamená: „způsobím, že začnou prahnout po tomto světě,“ „zprava“ znamená „učiním pro ně věci podobné tomu, co je obsaženo v jejich náboženství“ a „zleva“ znamená „učiním jim hříchy přitažlivými.“

 

‘Alí ibn Abí Talha v podání al-‘Awfího uvádí od Ibn ‘Abbáse, že řekl: „Co se týče předku, pak to znamená záležitosti týkající se tohoto světa, co se týče „zezadu,“ pak se jedná“ o to, co souvisí s jejich záležitostmi na světě onom. Pravá strana souvisí s pokušením v dobrých činech a levá v pokušení skrze hříchy.“

 

Sa’d ibn Abí ‘Arúba uvádí od Katády toto vysvětlení: „Tedy přijde před ně a sdělí jim, že není žádného vzkříšení, ani Ráje ani Pekla, nebo k nim přistoupí zezadu a zmámí je pozlátky vezdejšího světa, okrášlí jim je a jim se začnou zdát vábivé, protože on je k nim bude volat. Podobně k nim přistoupí i zprava cestou zbožných skutků, učiní, že je budou vykonávat pomalu a mdle, aniž by se o ně starali, nebo k nim přistoupí zleva a zkrášlí jim konání zla a hříchu, bude je k tomu volat a přikazovat jim páchání zla a hříchu. Přichází k tobě, ó synu Adamův, z každé strany, avšak nikdy nebude k tobě moci sestoupit shora, protože se nikdy nebude moci postavit mezi tebe a milost Boží.“

 

Podobné se uvádí i od Ibráhíma an-Nacha’ího a al-Hákima ibn Ujejny, od as-Suddího a Ibn Džurejdže, kromě toho, že zepředu pro ně znamená vezdejší svět a zezadu naopak svět onen.

Mudžáhid praví: „Zepředu a zprava – to je z té strany, kam mohou dohlédnout, zatímco zezadu a z leva, to je z té strany, kam dohlédnout nemohou.“

 

Ibn Džerír se vyslovuje pro význam: „těmito směry, kterými šejtán přistupuje, se zamýšlí říci, že jde o dobro i o zlo, kdy od konání dobra odvrací a dobro lidem zošklivuje a ke konání zla ponouká a zlo lidem zkrášluje.“

 

Al-Hakem ibn Abán uvádí od ‘Ikrimy, který slyšel Ibn ‘Abbáse ohledně slov „a pak je budu pokoušet zepředu i zezadu, zprava i zleva“ říci: „A neřekl „seshora“ neboť seshora k nim sestupuje Milost Boží.“

 

‘Alí ibn Abí Talha uvádí od Ibn ‘Abbáse, že slova „většinu z nich neshledáš vděčnými“ znamenají, že většinu z nich neshledáš být vyznavači توحيد tewhídu, Jedinosti Boží (arab. موحدون muwehhidún).“¹

 

Šejch ‘Abdurrahmán ibn Násir as-Sa’dí uvádí následující výklad těchto veršů:

 

„To znamená, že poté, co se Iblís vzdal naděje na Milost Boží, řekl:

فَبِمَا أَغْوَيْتَنِي لَأَقْعُدَنَّ لَهُمْ صِرَاطَكَ الْمُسْتَقِيمَ

„Za to, žes mne odvrhl, budu čekat na přímé stezce Tvé,“ tedy na Tvá stvoření.

Tedy budu pospíchat po této stezce a vynaložím veškeré své úsilí, abych od ní lidi zlákal a zabránil jim, aby se po ní ubírali dále.

 

Slova „a pak je budu pokoušet zepředu i zezadu, zprava i zleva“ znamenají, že k nim bude šejtán přicházet ze všech stran, z každičké cestičky, která pro něj bude dostupná, aby v jejich otázce dosáhl toho, co chce. Tedy zatímco si je tento špinavec vědom, že synové Adamovi jsou slabí, že mnoho z nich může být přemoženo ledabylostí a nedbalostí, zamýšlí vynaložit veškerý svůj nápor a úsilí na to, aby je svedl na zcestí. A jeho předpoklad se prokázal jako pravdivý, když řekl: „… takže většinu z nich shledáš nevděčnými.“

 

Tedy naopak být vděčným je jednou z podob následování přímé stezky, ze které se nás Iblís snaží odchýlit a od čehož se nás usiluje vzdálit.

 

Avšak Alláh mu v následujícím verši odpovídá:

قَالَ اخْرُجْ مِنْهَا مَذْءُومًا مَّدْحُورًا ۖ لَّمَن تَبِعَكَ مِنْهُمْ لَأَمْلَأَنَّ جَهَنَّمَ مِنكُمْ أَجْمَعِينَ

Pravil Bůh: „Odejdi odsud zahanben a zavržen! Však těmi, kdož následovat tě budou, já věru peklo naplním všemi! (A’ráf:18)

 

Alláh nám tímto dává na vědomí, že to, co řekl Iblís, bylo výrazem jeho nejniternější vůle, že vynaloží veškeré své síly na to, aby svého cíle dosáhl, abychom se byli schopni připravit na svého nepřítele, abychom se před ním stále měli na pozoru svou znalostí, jaké cesty používá k dosažení svých cílů a jakými branami k nám obvykle vstupuje.

 

A od Alláha pochází největší a nejúplnější požehnání.“²