Většina lidí si oblíbí člověka, který je dobro konající, bohabojný a bezúhonný (arab. صالح sálih), avšak zároveň nemají v oblibě někoho, kdo věci napravuje, nařizuje dobro a odvrací od zla (arab. مصلح muslih).
Proto nezřídka nacházíme mnohé, jak se přátelí s věřícími a dobrými lidmi, kteří si však pouze hledí svého, a zároveň ti samí lidé, kteří se přátelí s těmito dobrými, hledí se záští na lidi, kteří se snaží společnost napravovat a starají se o to, kam směřuje.
Již obyvatelé Mekky v době před islámem (tzv. الجاهلية al-džáhilíja) si zamilovali Muhammeda صلى الله عليه وسلم, dokud byl pouze “sálih.” Jenže pak, když začal s vyzýváním druhých k islámu (arab. الدعوة ad-da’wa), tedy když započal s napravováním společnosti, přikazováním dobra a odvracením od zla, projevili vůči němu otevřené nepřátelství a vyhlásili mu válku.
Proč je tomu tak?
To proto, že člověk “muslih” nevyhnutelně, dříve či později, začne vadit a překážet všelijakým pohlavárům, lidem, kteří následují své tužby, protože ta pravá a skutečná mise islámu vyhlašuje válku tužbám a všemu, co bývá uctíváno mimo Vznešeného Alláha.
Učenci řekli: “Jeden “muslih” je u Alláha lepší, než tisíc “sálihů,” protože právě jeho působením Alláh přivede na správnou cestu celý jeden lid, zatímco člověk, který je pouze “sálih,” přináší prospěch jen sám sobě (případně i svým blízkým).“
Vznešený Alláh praví:
وَمَا كَانَ رَبُّكَ لِيُهْلِكَ الْقُرَىٰ بِظُلْمٍ وَأَهْلُهَا مُصْلِحُونَ
“Pán tvůj pak není takový, aby zničil města ona nespravedlivě, zatímco obyvatelé jejich zbožně konali a ke skutkům zbožným vybízeli.” (Húd: 117)
Všimni si, Alláh neříká, “zatímco obyvatelé jejich zbožně konali (arab. صالحون sálihún),” ale “konali a ke zbožnosti vybízeli (arab. مصلحون muslihún).”
Ó Pane, učiň nás těmi, kteří zbožné skutky konají i těmi, kdo zároveň ke zbožnosti vybízejí. Ámín!
Doplňující poznámka:
Zlo ignoruje existenci dobra, dokud toto dobro nenaráží na jeho sobecké zájmy a proradné plány. Dokud je působení dobra nepřenosné a jen velmi omezené, zlo ho nechává dýchat. Nenechme se mýlit, to není ze strany zla žádný projev tolerance. Jedná se o čistý projev bohapusté ignorance. Jakmile zlo ve své omezenosti pochopí, že dobro se šíří, přenáší a roste, čímž automaticky potlačuje zlo a stává se takříkajíc “nakažlivým,” schytá toto dobro okamžitě drtivý úder ukrutné pěsti zla.
A tohoto jsme i my sami svědky každý den a každý okamžik v našich životech a našem okolí. Máme úpnou a naprostou svobodu věřit a uctívat Jediného Pravého Boha. Ta však rázem skončí, když začneme odhalovat nesmyslnost a nespravedlnost lživých kultů falešných a vymyšlených bůžků, novodobých zlatých telat. Máme úplnou a naprostou svobodu žít svůj vlastní život cudně a ctnostně. Ale i ta trvá jen do té doby, dokud se nestaneme příkladem a majákem mravonosti pro okolí, jehož světlý příměr ukazuje prstem na všechny podoby chlípnosti a prostopášnosti okolo.
Autor: Safet Suljić
Zdroj: Facebook S. S.
Do češtiny upravil a doplnil: Alí Větrovec