A nakonec, milý bratře, ti prozradím elegantní způsob, jak pomoci z pochybností nejen sobě samotnému, ale i komukoli dalšímu, který se potýká s podobnými problémy.
Víru a jejímu nauku lze někomu vysvětlovat v zásadě dvěma způsoby.
Tím prvním je předkládání důkazů pravdivosti víry a postavení základních pravidel jak ji chápat. Takto budujeme svou víru od pevných základů až po střechu celé její stavby. Cílem této metody je vybudovat víru pevnou a podloženou důkazy. Již tento krok sám o sobě stačí k zahnání všech pochybností, protože dvě kategorické skutečnosti nikdy nemohou přijít do rozporu. Pokud jsme jednu z nich už naprosto jasně dokázali, pak druhou vysvětlíme ve světle té první a pro pochybnosti zbude už jen jediné racionální vysvětlení – odmítnout je jako nepodložené a nesprávné, bez ohledu na to, zda přesně víme, v čem konkrétně jejich omyl spočívá a jak k němu došlo. Jinými slovy, pokud potvrdíme pravdivost něčeho na základě jednoznačného důkazu, pobíjíme jakoukoli pochybnost už dopředu, ještě dříve, než nám ji někdo vnese nebo si ji někde přečteme. Není totiž možné, aby byla pravdivou zároveň pravda i pochybnost, která ji rozporuje. Pokud jsme dokázali jako pravdivé jedno, to druhé je automaticky nepravdivé. A není racionální pochybovat o Zjevení, které jsem předtím automaticky sám sobě dokázal jako pravdu. Spekulace nemůže nikdy mít navrch nad prokázanou pravdou.
Druhým způsobem je odpovídat přímo na konkrétní nejasnosti a pochybnosti. I když první všeobecný způsob plně dostačuje a zamezuje pochybnostem již v samém kořenu, tento druhý funguje jako jeho dodatečné posílení. První způsob je základem, který plně stačí. Tento druhý způsob zesiluje účinnost prvního a přináší pro studium další užitek navíc. Ukazuje nám, proč je daná konkrétní jedna pochybnost špatná a co je na ní nesmyslné. Ukazuje, proč nemůžeme takovou pochybností kontrovat Božímu Zjevení. Může to být dáno čistě spekulativní podstatou daného přesvědčení, které nemůže mít sílu potřebnou k vyvrácení něčeho dokázaného, anebo proto, že se jedná o nechtěnou či účelovou dezinformaci, která skutečnost pokřivuje, anebo proto, že je toto tvrzení sice pravdivé, ale je ho možno vyložit vícero způsoby, z nichž alespoň jeden je plně v souladu s tím, co mělo být touto pochybností rozporováno a neprotiřečí tomu. Dokážeme-li, že rozpor mezi oběma byl jen zdánlivý, tato původní pochybnost zapadne do celkového obrazu a už nemůže být pochybností. Zde pak není vůbec důležité objasnit, že se daný verš či hadís na to a to nevztahuje. Plně stačí objasnit, proč dané tvrzení není možno použít jako vyvrácení něčeho, co tvrdí Zjevení, protože buď není dostatečně průkazné, nebo je prokazatelně lživé, anebo se dá ještě lépe vyložit tak, že nebude se Zjevením v rozporu a proto ho nevyvrací. Toto je dobrovolný dodatek k prvnímu způsobu, který je povinný. Pakliže navíc můžeme dokázat, že Zjevení vůbec nehovoří o tom, o čem hovoří daná pochybnost, získáváme další výhodu navíc a můžeme ustavit důkaz nad každým, kdo o Zjevení tímto způsobem pochybuje. Sama pochybnost se potom promění v důkaz pravdivosti toho, co tvrdí Zjevení. Tuto situaci učenci specializovaní na vyvracení bludných názorů nazývají قلب الدليل kalbu d-delíl, tj. obrácení argumentu protistrany ve vlastní prospěch.
Na závěr si celou věc ukážeme na názorném a jednoduchém příkladě.
Vznešený Alláh říká:
أَفَلَا يَنظُرُونَ إِلَى الْإِبِلِ كَيْفَ خُلِقَتْ ﴿١٧﴾ وَإِلَى السَّمَاءِ كَيْفَ رُفِعَتْ ﴿١٨﴾ وَإِلَى الْجِبَالِ كَيْفَ نُصِبَتْ ﴿١٩﴾ وَإِلَى الْأَرْضِ كَيْفَ سُطِحَتْ ﴿٢٠﴾
“Což neuvažují o tom, jak stvořeni byli velbloudi, jak nebesa byla zdvižena, jak pohoří byla vztyčena, jak země byla rozprostřena?” (Ghášija: 17-20)
Pochybovač říká: Koránský výrok “země byla rozprostřena” implikuje tvrzení, že země je plochá. Moderní věda však nade vší pochybnost dokazuje, že naše planeta má tvar lehce zploštěné koule. Navíc existují další verše, kde se země přirovnává k lůžku atd.
Odpovídáme mu:
1. Alláh říká, že rozprostřel zemi a to je nevyvratitelná skutečnost. A také víme, že planeta Země je kulatá a to je taktéž nevyvratitelná skutečnost. Dvě nevyvratitelné skutečnosti nemohou být v rozporu. Proto odmítáme tvé vysvětlení, že Země je na základě tohoto verše plochá, jako automaticky nesmyslné. Verš musí hovořit o něčem jiném, třeba o Boží laskavosti vůči nám v tom, že nám stvořil takovou planetu, po které se dá chodit. Nám je toto jasné a takto nám to stačí. Ale bude to stačit i tobě?
2. Pokud si přeješ pokračovat, tak nám pověz, jak víš, že “země” ve výše zmíněném verši znamená právě a jen planetu Zemi ve smyslu vesmírného tělesa? To může být pravda, ale také nemusí. Nejprve nám proto musíš dokázat, že se v tomto verši nemyslí třeba zemská kůra, zemský povrch, pevnina, kontinentální desky či cokoli dalšího mimo Zemi coby vesmírné těleso. Teprve potom se můžeš pokoušet daným veršem rozporovat jasně dokazatelnou skutečnost, kterou přijímám i já, stejně jako ty, že planeta Země je kulatá. Navíc my pro podporu tvrzení o kulatosti země máme kromě vědeckých měření také konsenzus Prorokových společníků, ať je s nimi všemi Alláh spokojen. Ve skutečnosti tento text vůbec nehovoří o tvaru planety, ale o Božím daru a požehnání toho, že můžeme bez úhony chodit po povrchu naší domovské planety, což u jiných planet, třeba u plynných obrů jako je třeba Jupiter, nelze. To je správné vysvětlení tohoto verše na základě jeho kontextu a stylistiky, kdy se poukazuje na důležitost věcí, které okolo sebe vídáme každý den, že nejsou náhoda, ale něco, za co máme být vděční našemu Pánu. Tvá pochybnost je umělá, závisející na jednom z možných vysvětlení verše, které se ukazuje jako nesprávné. Spekulací nemůžeš popřít skutečnost. Navíc tvé vysvětlení nesdílí nikdo z prvních generací muslimů. A tento případ je proto důkazem proti tvé pochybnosti a ve prospěch Božího Zjevení.
Takto fungují obě metody. A ten, kdo je skutečně upřímný a sleduje svým studiem cíl dopídit se pravdy a nikoli rýpat se v nejasnostech a hledat rozpory, jistojistě pochopí. Alláh ho za jeho upřímnost odmění a uvede ho na správnou cestu. A kdo chce pochybovat, je na cestě, jak přijít o rozum. Nic pro něj nebude takové, jako se na první pohled zdá. Bude se bát zvednout se z postele a vyjít ven z domu. Nebude už vůbec vědět, co je skutečnost a co je jen přelud. A i to se mnoha lidem v dnešní době stává.
Alláh ať nás všechny chrání a vede přímou a správnou cestou. Ámín!
Na základě citovaných zdrojů sestavil: Alí Větrovec