بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
“Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví o trestu tyranů a ukrutníků v Soudný Den:
وَتَرَى الْمُجْرِمِينَ يَوْمَئِذٍ مُّقَرَّنِينَ فِي الْأَصْفَادِ ﴿٤٩﴾ سَرَابِيلُهُم مِّن قَطِرَانٍ وَتَغْشَىٰ وُجُوهَهُمُ النَّارُ ﴿٥٠﴾
„V ten den pak spatříš zlovolníky pospolu řetězy svázané, oděvy jejich ze smůly budou a tváře jejich ohněm pokryté.“ (Ibráhím: 49-50)
Abú Músá رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:
إِنَّ اللَّهَ لَيُمْلِي لِلظَّالِمِ حَتَّى إِذَا أَخَذَهُ لَمْ يُفْلِتْهُ
„Věru Alláh dává křivdícímu odklad, až do chvíle, kdy ho popadne a už ho nepustí.“
A potom recitoval:
وَكَذَٰلِكَ أَخْذُ رَبِّكَ إِذَا أَخَذَ الْقُرَىٰ وَهِيَ ظَالِمَةٌ ۚ إِنَّ أَخْذَهُ أَلِيمٌ شَدِيدٌ
„Takový je zásah Pána tvého, když města zasahuje, jež nespravedlivá jsou. A zásah Jeho věru bolestný je a prudký!“ (Húd: 102)1
Křivdící a nespravedlivý se domnívá, že si může dělat co chce, zvlášť když má podporu všech okolo sebe a nečelí nikde na světě prakticky žádné opozici.
Proto Vznešený Alláh takovým lidem hned na dvou místech v Koránu vzkazuje:
سَنَسْتَدْرِجُهُم مِّنْ حَيْثُ لَا يَعْلَمُونَ ﴿١٨٢﴾ وَأُمْلِي لَهُمْ ۚ إِنَّ كَيْدِي مَتِينٌ
„Přilákáme je postupně do záhuby, aniž o tom budou mít tušení. Já jim však odklad dám, vždyť lest Má je spolehlivá.“ (A’ráf: 182-183; Kalem: 44-45)
Všechny věci se trhají a pukají tam, kde jsou nejslabší. Jedině křivda a nespravedlnost praská a rozpadne se tehdy, když dosáhne své největší síly. Právě tehdy je pomoc Boží nejblíže.
Tento motiv se opakuje v celé řadě koránských příběhů, jako v souboji proroka Músá/Mojžíše عليه السلام s faraonem, krutým tyranem vládnoucím Egyptu a utiskujícím věřící. Faraon věděl, že z řad národa, který si porobil, vzejde muž, který s pomocí Boží způsobí jeho pád. Bál se a proto zabíjel novorozence tohoto lidu do té míry, že již panovaly obavy, zda Egypt bude mít dostatek otroků. Proto v zabíjení nemluvňat poněkud polevil a opakoval ho jen každý druhý rok. Právě v rok, kdy měli být všichni chlapci pobiti, Músá zázračně unikl smrti, aby vyrůstal přímo ve faraonově domě. Musely zemřít stovky dětí, muselo přijít i vyhnání věřících z Egypta a spousta dalších hrůz mezi oběma událostmi, ale nakonec přivedl tyran sebe i své nejvěrnější do naprosté zkázy, slovy Božími:
فَأَخَذْنَاهُ وَجُنُودَهُ فَنَبَذْنَاهُمْ فِي الْيَمِّ وَهُوَ مُلِيمٌ
„A uchvátili jsme jej i vojska jeho a do moře jsme je uvrhli, neb hanby byl hoden.“ (Záriját: 40)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم a jeho věrní zažili v Mekce výsměch, potom ústrky, potom násilí a útlak, včetně devastující blokády a vražd těch nejzranitelnějších z prvních muslimů. V tom okamžiku se na to Posel Boží صلى الله عليه وسلم mohl jen dívat a neměl možnost říci nic více, než:
صبرا يا آل ياسرَ، صبرا يا آل ياسرَ فإن موعدكُم الجنةُ
„Trpělivost, rodino Jásirova! Trpělivost, rodino Jásirova, neboť věru vaším přislíbeným místem je Ráj!“2
Toto vše muselo přijít, aby nakonec přišlo veliké vítězství v den spásného rozlišení u Bedru, kdy bídně zhynuli pohlaváři nevíry v čele s vrahem Abú Džehlem, jak praví Alláh:
وَلَقَدْ نَصَرَكُمُ اللَّهُ بِبَدْرٍ وَأَنتُمْ أَذِلَّةٌ ۖ فَاتَّقُوا اللَّهَ لَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ
„Bůh vám již vskutku pomohl u Badru, když jste byli ještě nepatrní. Bojte se Boha, snad Mu budete vděčni.“ (Áli ‘Imrán: 123)
Oba případy mají společný jmenovatel – že spravedlnosti bude učiněno zadost, dříve či později.
Vznešený Alláh praví:
فَلَا تَحْسَبَنَّ اللَّهَ مُخْلِفَ وَعْدِهِ رُسُلَهُ ۗ إِنَّ اللَّهَ عَزِيزٌ ذُو انتِقَامٍ
„Nedomnívej se, že Bůh nedodrží slib Svůj prorokům daný – vždyť Bůh věru mocný je a pomsty je pánem!“ (Ibráhím: 47)
Toto je Boží zvyklost na zemi. Musí dojít i k nevýslovným krutostem, aby se nakonec vše zlé v dobré obrátilo a každá křivda došla zaslouženého trestu.
Vznešený praví o těch, kteří se vysmívali prorokům, mír s nimi všemi, a utiskovali je:
فَأَمْلَيْتُ لِلَّذِينَ كَفَرُوا ثُمَّ أَخَذْتُهُمْ ۖ فَكَيْفَ كَانَ عِقَابِ
„A povolil jsem nevěřícím odklad, potom však jsem je uchvátil a jaký byl trest Můj?“ (Ra’d: 32)
V kontextu trestu dávných národů pak říká:
وَكَأَيِّن مِّن قَرْيَةٍ أَمْلَيْتُ لَهَا وَهِيَ ظَالِمَةٌ ثُمَّ أَخَذْتُهَا وَإِلَيَّ الْمَصِيرُ
„Kolika městům jsem poskytl odklad, přestože byla nespravedlivá! Potom jsem je však uchvátil a u Mne je cíl konečný.“ (Hadždž: 48)
Boží rozhodnutí se neřídí našimi emocemi, ale nekonečnou a neomezenou Boží znalostí a moudrostí.
Vznešený Alláh praví:
أَمْ حَسِبْتُمْ أَن تَدْخُلُوا الْجَنَّةَ وَلَمَّا يَأْتِكُم مَّثَلُ الَّذِينَ خَلَوْا مِن قَبْلِكُم ۖ مَّسَّتْهُمُ الْبَأْسَاءُ وَالضَّرَّاءُ وَزُلْزِلُوا حَتَّىٰ يَقُولَ الرَّسُولُ وَالَّذِينَ آمَنُوا مَعَهُ مَتَىٰ نَصْرُ اللَّهِ ۗ أَلَا إِنَّ نَصْرَ اللَّهِ قَرِيبٌ
„Domníváte se, že vstoupíte do ráje, ač jste dosud nezakusili nic podobného tomu, co zakusili ti, kdož byli před vámi? Byli postiženi neštěstím a bídou a třásli se strachem, až konečně posel a ti, kdož s ním uvěřili, zvolali: “Kdy přijde vítězná pomoc Boží?” Což není pomoc Boží blízká?“ (Bekara: 214)
Proto nám Vševědoucí Alláh ohledně tyranů a zlovolníků vzkazuje:
فَلَا تَعْجَلْ عَلَيْهِمْ ۖ إِنَّمَا نَعُدُّ لَهُمْ عَدًّا
„Neusiluj o uspíšení jejich lhůty; vždyť My počítáme jim přesným počtem.“ (Merjem: 84)
(…)
Služebníci Boží!
Bolí a zraňuje vidět vraždy, útlak, tyranii a zlo, pokrytectví a faleš. Spoléhejme se však na Alláha, Pána všech světů, který řídí každou věc, usilujíce o Jeho pomoc:
إِن يَنصُرْكُمُ اللَّهُ فَلَا غَالِبَ لَكُمْ ۖ وَإِن يَخْذُلْكُمْ فَمَن ذَا الَّذِي يَنصُرُكُم مِّن بَعْدِهِ ۗ وَعَلَى اللَّهِ فَلْيَتَوَكَّلِ الْمُؤْمِنُونَ
„Bude-li vám pomáhat Bůh, nikdo nemůže být nad vámi vítězem! Opustí-li vás však, kde je ten, kdo by vám mohl potom pomoci? Na Boha tedy nechť spoléhají se věřící!“ (Áli’Imrán: 160)
Nezoufejme a neříkejme, že jsme přemoženi a nic nezmůžeme. Nasměrujme svůj hněv konstruktivně. Buďme lepší, než jsme byli, zanechme vlastního zla a napravme sami sebe i své rodiny, abychom mohli očekávat Boží pomoc v nápravě toho, co sami napravit nesvedeme.
Nezapomeňme, že máme k dispozici mocný a vlivný prostředek, který nelze přemoci, který nikdy nemine cíl. Jsou jimi naše upřímné prosby k Alláhu o pomoc, které jsou předepsány v tíživých situacích.
Ibn Tejmíja praví:
„Upřímnná srdce muslimů a jejich ryzí prosby jsou neporazitelnými armádami a neochvějnými jednotkami, které nikdy nepolevují.“3
Budeme-li opravdoví věřící, bude s námi i Alláh, jehož vzýváme a prosíme. A kdo pak pomůže křivdícím a nepravedlivým? Nikdo.
Jak praví Alláh Nejsilnější:
أَفَلَمْ يَسِيرُوا فِي الْأَرْضِ فَيَنظُرُوا كَيْفَ كَانَ عَاقِبَةُ الَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ دَمَّرَ اللَّهُ عَلَيْهِمْ ۖ وَلِلْكَافِرِينَ أَمْثَالُهَا ﴿١٠﴾ ذَٰلِكَ بِأَنَّ اللَّهَ مَوْلَى الَّذِينَ آمَنُوا وَأَنَّ الْكَافِرِينَ لَا مَوْلَىٰ لَهُمْ
„Což necestovali po zemi a neviděli, jaký byl konec těch, kdož před nimi byli? Bůh je zahubil a podobně se stane i nevěřícím. A to proto, že Bůh je ochráncem těch, kdož uvěřili, zatímco nevěřící nebudou mít ochránce žádného.“ (Muhammed: 10-11)
Prosíme Všemohoucího Alláha, aby ulehčil našim utlačovaným bratrům v Palestině i po celém světě a seslal jim Svou pomoc na tomto i na onom světě. Ámín!
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 4686; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2583.
- Zaznamenal Ibn Hadžer al-‘Askalání v al-Isábetu fí temjízi s-sahába, 3/648, s přetrhaným řetězcem vypravěčů. Nicméně podobné znění uvádí téměř všichni Prorokovi صلى الله عليه وسلم životopisci.
- Viz Medžmú’u l-fetáwá, 28/644.