Hadís o obyvatelích Šámu, díl 1.

November 17, 2023 December 18, 2023
city with high rise buildings under orange sky

Mu’áwíja ibn Kurra od svého otce Kurry ibn Ijjáse al-Muzeního رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

‏ إِذَا فَسَدَ أَهْلُ الشَّامِ فَلاَ خَيْرَ فِيكُمْ لاَ تَزَالُ طَائِفَةٌ مِنْ أُمَّتِي مَنْصُورِينَ لاَ يَضُرُّهُمْ مَنْ خَذَلَهُمْ حَتَّى تَقُومَ السَّاعَةُ

„Když se zkazí obyvatelé aš-Šámu, pak už nebude žádného dobra ve vás. V mé ummě bude skupina, kterou bude Alláh podporovat až do Soudného dne. Neublíží jim ten, kdo je zradí, až dokud nenadejde Hodina.“1.

Vypravěč hadísu

Kurra ibn Ijjás ibn Rajjál ibn Hilál al-Muzení رضي الله عنه byl, jak potvrzují al-Buchárí a Ibnu s-Suken, společníkem Posla Božího صلى الله عليه وسلم a usídlil se po jeho smrti v Basře. Jeho synem je významný tábi’í Mu’áwíja ibn Kurra a vnukem Ijjás ibn Mu’áwíja, významný soudce umejjovské doby. Ibn Abí Hátim uvádí jeho jméno jako Ibnu l-Agharr, ale výše uvedený rodokmen je přesnější.

Podle Ibn Se’da byl pamětníkem Příkopové bitvy (arab. غزوة الخندق ghazwetu l-Chandek).

Podle Abú Omara byl zabit azrakovskými cháridžovci za vlády Mu’áwíji ibn Jezída v 64. roku po hidžře. Al-Buchárí k tomu uvádí svědectví Kurrova syna Mu’áwíji: „Vytáhli jsme pod velením Ibn ‘Ubejse v počtu dvaceti tisíc mužů. Harúrovců bylo okolo pěti set. Mého otce zabili. Pátral jsem po vrahovi svého otce, dopadl jsem ho a zabil.” Onen Ibn ‘Ubejs je ‘Abdurrahmán ibn ‘Ubejs ibn Kurejz ibn Rabí’a ibn ‘Abdiššems, vojevůdce v dané době. Dostál závazkům muslimského bratrství a vykořenil cháridžovské vzbouřence.2

.

Koránský kontext hadísu

Vznešený Alláh cituje, co přikázal Músá/Mojžíš, mír s ním, svému lidu:

يَا قَوْمِ ادْخُلُوا الْأَرْضَ الْمُقَدَّسَةَ الَّتِي كَتَبَ اللَّهُ لَكُمْ وَلَا تَرْتَدُّوا عَلَىٰ أَدْبَارِكُمْ فَتَنقَلِبُوا خَاسِرِينَ

„Lide můj! Vstupte do svaté země, kterou vám Bůh zaslíbil, a neobracejte kroky své, abyste se neobrátili v ty, kdož ztrátu utrpí!“ (Máida: 21)

Poté o tomto lidu hovoří:

وَأَوْرَثْنَا الْقَوْمَ الَّذِينَ كَانُوا يُسْتَضْعَفُونَ مَشَارِقَ الْأَرْضِ وَمَغَارِبَهَا الَّتِي بَارَكْنَا فِيهَا ۖ

„A dali jsme lidu, který utiskovali, v dědictví východní i západní části země, jíž jsme požehnali.“ (A’ráf: 137)

Touto zemí je dle konsenzu vykladačů Koránu aš-Šám.

Již předtím Alláh přivedl do této požehnané země jejich předky Ibráhíma/Abraháma a Lúta/Lota, mír s nimi oběma, jak říká:

وَنَجَّيْنَاهُ وَلُوطًا إِلَى الْأَرْضِ الَّتِي بَارَكْنَا فِيهَا لِلْعَالَمِينَ ‎

„A zachránili jsme jeho i Lota vedouce je do země, již jsme pro lidstvo celé požehnali.“ (Anbijá: 71)

Alláh s tímto územím spojuje také působení moudrého prorockého krále Sulejmána/Šalamouna, jemuž sloužili ptáci, džinové i přírodní živly:

وَلِسُلَيْمَانَ الرِّيحَ عَاصِفَةً تَجْرِي بِأَمْرِهِ إِلَى الْأَرْضِ الَّتِي بَارَكْنَا فِيهَا

„A Šalomounovi jsme podrobili vítr, jenž jako vichřice na rozkaz jeho duje k zemi, již jsme požehnali.“ (Anbijá: 81)

Centrum Sulejmánovy říše se nacházelo v dnešní Palestině.

O jemenském království Sebe´/Sába, obchodujícím s dalekými zeměmi Alláh hovoří:

وَجَعَلْنَا بَيْنَهُمْ وَبَيْنَ الْقُرَى الَّتِي بَارَكْنَا فِيهَا قُرًى ظَاهِرَةً وَقَدَّرْنَا فِيهَا السَّيْرَ ۖ سِيرُوا فِيهَا لَيَالِيَ وَأَيَّامًا آمِنِينَ

„A mezi nimi a městy, jimž jsme požehnali, jsme umístili města pohledná a rozměřili jsme mezi nimi cesty řkouce: “Cestujte po nich za nocí i za dnů v bezpečí!“ (Sebe´: 18)

Těmito městy pohlednými jsou města v Šámu.

Vznešený Alláh také přísahá v odkaze na tento díl světa:

وَالتِّينِ وَالزَّيْتُونِ ‎﴿١﴾‏ وَطُورِ سِينِينَ ‎﴿٢﴾

„Při hoře Fíkovníku a hoře Stromu olivového, při hoře Sinaji!“ (Tín: 1-2)

Sinaj, hora, na které Alláh přímo rozmlouval s Prorokem Músá/Mojžíšem, mír s ním, se nachází v Šámu.

Zde se nachází i mešita al-Aksá, o níž Alláh praví:

سُبْحَانَ الَّذِي أَسْرَىٰ بِعَبْدِهِ لَيْلًا مِّنَ الْمَسْجِدِ الْحَرَامِ إِلَى الْمَسْجِدِ الْأَقْصَى الَّذِي بَارَكْنَا حَوْلَهُ لِنُرِيَهُ مِنْ آيَاتِنَا

„Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení.“ (Isrá: 1)

Tato mešita je třetí nejposvátnější místo islámu, vybudované Ibráhímem čtyřicet roků poté, co byla postavena Ka’ba. Zatímco Ka’bu zbudoval Ibráhím se svým synem Ismá’ílem/Ismaelem, mír s ním, al-Aksu zbudoval Ibráhím za pomocí svého dalšího syna Isháka/Izáka a vnuka Ja’kúba/Jákoba, mír s nimi všemi.

Verš hovoří o Noční cestě Posla Božího Muhammeda صلى الله عليه وسلم z Mekky k al-Aksá a odtud až na sedmé nebe.

Kontext hadísu v Sunně

Zejd ibn Sábit رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

طُوبَى لِلشَّأْمِ ‏

„Blahoslaven budiž aš-Šám!“

„Proč aš-Šám,“ zeptal jsem se.

Odpověděl mi:

لأَنَّ مَلاَئِكَةَ الرَّحْمَنِ بَاسِطَةٌ أَجْنِحَتَهَا عَلَيْهَا

„Protože andělé Milostiplného nad ním roztahují svá křídla.“ Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3954 jako hasan gharíb; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 21606.

Nehz ibn Hakím od svého otce a dědy رضي الله عنه uvádí, že se zeptal Posla Božíhoصلى الله عليه وسلم:

„Posle Boží, kam mi přikazuješ odejít?“

Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

هَا هُنَا ‏.

„Tam tím směrem,“ a ukázal směrem na aš-Šám.3

‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم znovu a znovu prosit Alláha:

اللَّهُمَّ بَارِكْ لَنَا فِي شَامِنَا وَفِي يَمَنِنَا‏.‏

„Alláhu, požehnej našemu Šámu! Alláhu, požehnej našemu Jemenu!“

Jeho společníci se opakovaně otázali: „A našemu Iráku a Nedždu, Posle Boží?“

„Myslím,“ říká Ibn Omar, že asi napotřetí jim Prorok صلى الله عليه وسلم odvětil:

هُنَاكَ الزَّلاَزِلُ وَالْفِتَنُ، وَبِهَا يَطْلُعُ قَرْنُ الشَّيْطَانِ

„Tam jsou zemětřesení a rozkoly a odtud vystupují rohy šejtána.“4

‘Abdulláh ibn Hawála رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

سَيَصِيرُ الأَمْرُ إِلَى أَنْ تَكُونُوا جُنُودًا مُجَنَّدَةً جُنْدٌ بِالشَّامِ وَجُنْدٌ بِالْيَمَنِ وَجُنْدٌ بِالْعِرَاقِ

„Před Soudný den budete rozděleni do třech vojů – voje v Šámu, voje v Jemenu a voje v Iráku.“

„Posle Boží, vyber mi jeden namísto mne, pokud se toho dožiju,“ otázal se Ibn Hawála.

Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu odpověděl:

عَلَيْكَ بِالشَّامِ فَإِنَّهَا خِيَرَةُ اللَّهِ مِنْ أَرْضِهِ يَجْتَبِي إِلَيْهَا خِيَرَتَهُ مِنْ عِبَادِهِ فَأَمَّا إِنْ أَبَيْتُمْ فَعَلَيْكُمْ بِيَمَنِكُمْ وَاسْقُوا مِنْ غُدُرِكُمْ فَإِنَّ اللَّهَ تَوَكَّلَ لِي بِالشَّامِ وَأَهْلِهِ ‏

„Drž se aš-Šámu! Tu zemi si Alláh vyvolil a do ní odejdou nejlepší Jeho služebníci. A pokud už nebudete tam, tak buďte v Jemenu a pijte z jeho pramenů. Alláh mi slíbil, že ochrání aš-Šám a jeho obyvatele.“5

‘Abdulláh ibn Amr a Abu d-Derdá رضي الله عنهما slyšeli Posla Božího صلى الله عليه وسلم vyprávět svůj sen:

بَينا أنا نائمٌ رأيتُ عمودَ الكتابِ احْتُمِلَ مِن تحتِ رأسي فعُمِدَ بهِ إلى الشَّامِ ، ألا وإنَّ الإيمانَ حين تقعُ الفتنُ بالشَّامِ

„Zdálo se mi, že zpod mého polštáře byl vytažen sloup, na němž stál Korán. Sledoval jsem ho pohledem, jak byl odnášen do aš-Šámu. Věru víra, když nastoupí čas rozkolů, bude v aš-Šámu!“6

To znamená, že právě zde bude nejvíc učenců Koránu i těch, kdo se jím budou řídit.

Podle Selemy ibn Nufejla رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

إِنَّ عُقْرَ دَارِ الْمُؤْمِنِينَ الشَّامُ

„Věru aš-Šám bude nejzazším sídlem věřících.“ Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 16965 v delším hadísu. Jako hasan ho doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 1961.

Tj. hlavní oblast obývaná muslimy a středisko islámské víry bude v aš-Šámu, zde budou lidé v bezpečí před katastrofami na konci věků více, než kdekoli jinde na světě.

  1. Hadís o obyvatelích Šámu, díl 1.
  2. Hadís o obyvatelích Šámu, díl 2.
  1. Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2192 jako hasan sahíh a toto je jeho verze; dále Ahmed v Musnedu, hadísy č. 15597 a 20361; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 2313; at-Tajálisí v Musnedu, hadís č. 1076; al-Chatíb v Táríchu Baghdád, 8/417-418 a 10/282. V kratší verzi ho uvádí i Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 6; a Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá, 8/230 se spoustou podpůrných podání. Jako sahíh ho doložil al-Albání ve Fadáilu š-Šámi we Dimešk, hadís č. 5; a dokonce jako sahíh podle podmínek al-Buchárího a Muslima v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 403. Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í ho taktéž oceňuje jako sahíh a všichni jeho vypravěči jsou vypravěči al-Buchárího a Muslimova Sahíhu, viz Sahíhu l-Musned, hadís č. 1079
  2. Viz Ibn Hadžer al-‘Askalání v al-Isábetu fí temjízi s-sahába, 5/330-331.
  3. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2192 jako hasan sahíh.
  4. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1037.
  5. Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2483; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 17005. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 3659.
  6. Zaznamenal al-Hákim v Mustedreku, hadís č. 8601; Ahmed v Musnedu, hadís č. 21781; al-Bezzár v Musnedu, hadís č. 4111; a al-Hajsemí v Medžme’u z-zewáid, 10/60 s drobnými odchylkami. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Terghíb, hadís č. 3094.