Drazí bratři a sestry v islámu, vážení přátelé obhájci lidskosti, dovolte mi Vás pozdravit pozdravem míru:
السلام عليكم
As-selámu ‘alejkum, mír s Vámi!
Dovolte mi se představit. Jmenuji se Adam a jsem český muslim. Narodil jsem se do české rodiny, v této zemi jsem vyrostl a v 18 letech jsem se stal muslimem. A dnes bych rád promluvil za sebe, jakožto český muslim. Dnes bych rád pronesl svou řeč v angličtině.
بسم الله الرحمن الرحيم
Ve jménu Boha Milostiplného Smilovného.
S podzimem tohoto roku maska kryjící skutečnou povahu západních liberálních elit konečně spadla. Více než kdy jindy je nyní zřejmé, že když mluví o svobodě, lidských právech a rovnosti, berou v potaz pouze obyvatele Západu nebo ty lidi, kteří jsou užiteční pro západní zájmy. Na životech všech ostatních jim nezáleží. Vidíme to velmi dobře a budeme si to pamatovat navždy!
Zároveň nezapomínejme, že západní pohrdání životy nezápadních lidí není ojedinělá chyba v jinak perfektním systému, naopak je to jeho symptom. Tak jako západní elity nezajímají tisíce nevinných životů v Gaze, nezajímali je v jiných zemích, jako například v Iráku, Afganistánu či Libyi.
Rád bych poděkoval muslimům, kteří se účastní těchto protestů s dobrým úmyslem zastat se naší hrdinné Gazy a kteří se jí zastávají, jak nejlépe jen můžou. Chtěl bych poděkovat každému jednomu nemuslimovi podporujícímu Palestince, zvláště pak těm, kteří organizují tyto akce, petice a další formy aktivismu. V této zemi jste hlavní hybnou silou tohoto hnutí.
Jestliže však Svatá země a Palestinci mají být nám muslimům tak drazí, měli bychom se tohoto hnutí účastnit více a aktivněji my sami. S tímto projevem mi dovolte přinést do místního propalestinského boje islámský náboženský, tradicionalistický a umírněný pohled.
Je pravda, že konflikt ve Svaté zemi není primárně náboženské povahy. Není to a priori boj mezi islámem a judaismem, dokonce ani mezi Židy a Araby. Protože ještě před izraelským sekulárním apartheidem a britskou sekulární kolonizací žili židé, Arabové, křesťané i muslimové v míru a bezpečí pod vládou islámské Osmanské říše. Dokonce i sionističtí imigranti byli vítání s otevřenou náručí. Tento konflikt byl podnícen teprve extrémistickou nacionalistickou ideologií sionismu, namířenou proti nežidovské populaci tehdy, když se Britské impérium zmocnilo Svaté země.
I když tento konflikt není primárně náboženský, muslimové stále mají jasnou, nepopiratelnou, Bohem danou povinnost pomoci utlačovaným, zvláště pak svým bratrům a sestrám ve víře, a postavit se pevně proti každému utlačovateli bez ohledu na jeho vyznání.
Nadále ctíme islámskou povinnost dodržování místních zákonů a islámskou povinnost být těmi nejlepšími sousedy. Zároveň však musíme konečně odmítnout západní liberální ideologii a její světovládu a odvrhnout její pokryteckou morálku. Ta nám nakonec přinesla nespravedlivé a neopodstatněné obvinění z podpory terorismu a antisemitismu, naprosté pohrdání životy nevinných lidí v Gaze a strach zastat se jejích obyvatel.
Člověk se díky tomu může cítit beznadějně. Mocné, rozvinuté a „tolerantní“ západní mocnosti nepomáhají Gaze a ani jí nikdy nepomůžou. A muslimské a arabské země ze strachu před reakcí USA a jejich spojenců jen nečinně přihlíží masakrování Gazánců.
Tak co máme v takové zdánlivě beznadějné situaci dělat?
Odpověď najdeme ve slovech Jediného, který vládne veškerou pomocí:
فَاذْكُرُونِي أَذْكُرْكُمْ وَاشْكُرُوا لِي وَلَا تَكْفُرُونِ ﴿١٥٢﴾ يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اسْتَعِينُوا بِالصَّبْرِ وَالصَّلَاةِ ۚ إِنَّ اللَّهَ مَعَ الصَّابِرِينَ ﴾١٥٣﴿
„Buďte Mne pamětlivi a Já budu pamětliv vás, děkujte Mi a nebuďte nevděční. Vy, kteří věříte, hledejte pomoc v trpělivosti a v modlitbě, vždyť Bůh je věru s trpělivými.“ (Baqara: 152-153)
A s těmito instrukcemi od Boha, pamatujme na Jeho slova v súře al-Anfál:
وَمَا النَّصْرُ إِلَّا مِنْ عِندِ اللَّهِ
„A vítězná pomoc jedině od Boha přichází…“ (el-Anfál: 10)
Hledíme v naprosté hrůze na utrpení obyvatel Gazy. Avšak když vidíme naše mrtvé muže, ženy a děti, pamatujme na to, co praví Bůh v súře al-Bekara:
وَلَا تَقُولُوا لِمَن يُقْتَلُ فِي سَبِيلِ اللَّهِ أَمْوَاتٌ ۚ بَلْ أَحْيَاءٌ وَلَٰكِن لَّا تَشْعُرُونَ ﴿١٥٤﴾ وَلَنَبْلُوَنَّكُم بِشَيْءٍ مِّنَ الْخَوْفِ وَالْجُوعِ وَنَقْصٍ مِّنَ الْأَمْوَالِ وَالْأَنفُسِ وَالثَّمَرَاتِ ۗ وَبَشِّرِ الصَّابِرِينَ ﴿١٥٥﴾ الَّذِينَ إِذَا أَصَابَتْهُم مُّصِيبَةٌ قَالُوا إِنَّا لِلَّهِ وَإِنَّا إِلَيْهِ رَاجِعُونَ ﴿١٥٦﴾ أُولَٰئِكَ عَلَيْهِمْ صَلَوَاتٌ مِّن رَّبِّهِمْ وَرَحْمَةٌ ۖ وَأُولَٰئِكَ هُمُ الْمُهْتَدُونَ ﴿١٥٧﴾
„A neříkejte o těch, kdož byli zabiti na stezce Boží: “Jsou mrtvi!” Nikoliv; oni živi jsou, avšak vy to netušíte. Budeme vás zkoušet trochu strachem a hladem a ztrátou na majetku i lidech a plodech – avšak oznam zvěst radostnou trpělivým, kteří, když postihne je neštěstí, hovoří: “My Bohu patříme a my k Němu se navrátíme!” A to jsou ti, jimž patří požehnání a milosrdenství Pána jejich, to jsou ti, kdož správnou cestou jsou vedeni.“ (Bekara: 154-157)
Hrozné zkoušky, stejně tak jako střídaní těžkostí a lehkostí, byly vždy nedílnou součástí lidských dějin. Tuto skutečnost Bůh přesně popisuje v súře aš-Šerh:
﴾فَإِنَّ مَعَ الْعُسْرِ يُسْرًا ﴿٥﴾ إِنَّ مَعَ الْعُسْرِ يُسْرًا ﴿٦
„Vždyť se strastmi i úleva přichází, věru že se strastmi i úleva přichází!“ (aš-Šarh: 5-6)
A dále ji popisuje v súře Baqara:
أَمْ حَسِبْتُمْ أَن تَدْخُلُوا الْجَنَّةَ وَلَمَّا يَأْتِكُم مَّثَلُ الَّذِينَ خَلَوْا مِن قَبْلِكُم ۖ مَّسَّتْهُمُ الْبَأْسَاءُ وَالضَّرَّاءُ وَزُلْزِلُوا حَتَّىٰ يَقُولَ الرَّسُولُ ﴾وَالَّذِينَ آمَنُوا مَعَهُ مَتَىٰ نَصْرُ اللَّهِ ۗ أَلَا إِنَّ نَصْرَ اللَّهِ قَرِيبٌ ﴿٢١٤
„Domníváte se, že vstoupíte do ráje, ač jste dosud nezakusili nic podobného tomu, co zakusili ti, kdož byli před vámi? Byli postiženi neštěstím a bídou a třásli se strachem, až konečně posel a ti, kdož s ním uvěřili, zvolali: “Kdy přijde vítězná pomoc Boží?” Což není pomoc Boží blízká?“ (Baqara: 214)1
A vskutku Boží slib je vždy pravdivý. V poslední seslané súře Koránu Bůh říká:
إِذَا جَاءَ نَصْرُ اللَّهِ وَالْفَتْحُ ﴿١﴾ وَرَأَيْتَ النَّاسَ يَدْخُلُونَ فِي دِينِ اللَّهِ أَفْوَاجًا ﴿٢﴾ فَسَبِّحْ بِحَمْدِ رَبِّكَ وَاسْتَغْفِرْهُ ۚ إِنَّهُ كَانَ تَوَّابًا ﴾٣﴿
„Až přijde pomoc Boží a otevření, a uvidíš lidi vstupovat houfně v náboženství Boží, pak oslavuj chválou Pána svého a pros jej o odpuštění, vskutku On vždy přijímá pokání.“ (an-Nasr: 1-3)2
Svou řeč bych rád zakončil modlitbou. Poprosil bych muslimy, aby se k ní přidali. Pokud se chtějí přidat i nemuslimové, jsou vítání. Můžete zvednout své ruce dlaněmi vzhůru před sebe a říkat ámín, nebo jeho ekvivalent amen, v přestávkách během modlitby a na jejím konci.
Chvála Bohu, Pánu všech světů.
Mír a boží požehnání budiž s prorokem Muhammadem, jeho rodinou a jeho společníky.
A mír budiž se všemi božími proroky, od Adama až po Ježíše, syna Marie.
Bože prosíme tě o pomoc všem utlačovaným, muslimům i nemuslimům po celém světě.
Zejména v Palestině, zejména v Gaze.
Prosíme tě při Tvé Milosti, ó Nejmilostivější.
Bože prosíme tě abys jim pomohl, ulehčil jejich utrpení, zahojil jejich rány a dal jim své uklidnění.
Pane prosíme tě, abys jim dal vítězství proti sionistům a jejich podporovatelům.
Pane prosíme tě, abys přijal ty Gazánce, kteří se stali mučedníky na tvé cestě, do nejvyššího stupně Ráje.
Prosíme tě při Tvé spravedlnosti, ó Nejspravedlivější.
Bože poniž a potrestej sionisty a jejich podporovatele na tomto i na onom světě.
Bože učiň muslimské země prostředkem pomoci Gaze a všem Palestincům, a veď je na Tvé stezce.
Prosíme tě při Tvé síle a moci, ó Všemocný a Všemohoucí.
Bože obměkči srdce muslimů vůči nim navzájem, sjednoť je pod svým praporem jakožto jeden národ.
Bože obměkči srdce všech podporovatelů Palestinců, muslimů i nemuslimů, vůči nim navzájem a požehnej jim v tomto společném úsilí.
Bože pro toto úsilí obměkči srdce lidu této země vůči nám a naše srdce vůči nim.
Prosímě tě při Tvé lásce, ó nejvíce milující Pane.
A chvála budiž Bohu, pánu všech světů. Ámín!
Autor: Adam Šlerka
Poznámka: Projev byl přednesen v angličtině během demonstrace na podporu Palestiny. Tyto demonstrace se konají již od 15. října za účasti plejády lidí různého zázemí i rozmanitých názorů – jak Čechů, tak i cizinců, jak levicově orientovaných, tak i konzervativců, jak muslimů, tak i židů, křesťanů a ateistů.
- Tento verš byl seslán krátce po hidžře a týká se jak strastí prožívaných muslimy při jejich vyhnání z Mekky, tak i těžkostí před a během Příkopové bitvy o Medínu, kterou muslimové vedli proti obrovské přesile pohanů. (Alí ibn Ahmed al-Wáhidí v Asbábu n-nuzúl, online na: https://wajibad.wordpress.com/2013/08/20/asbab-al-nuzul-surat-al-baqarah/ )
- Slovem feth, dosl. „otevření“ se rovněž označuje dobytí či obsazení nějakého území. V tomto verši se tím myslí obsazení Mekky muslimy v roce 630. (Ibn Kesír v Tefsíru l-kur´áni l-‘azím, dostupné online: https://recitequran.com/tafsir/en.ibn-kathir/110:1) Bůh nejenže ještě za života Proroka صلى الله عليه وسلم dal muslimům vítězství v Příkopové bitvě, ale rovněž na celém Arabském poloostrově a v Mecce.