بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَنفِقُوا مِن طَيِّبَاتِ مَا كَسَبْتُمْ وَمِمَّا أَخْرَجْنَا لَكُم مِّنَ الْأَرْضِ ۖ وَلَا تَيَمَّمُوا الْخَبِيثَ مِنْهُ تُنفِقُونَ وَلَسْتُم بِآخِذِيهِ إِلَّا أَن تُغْمِضُوا فِيهِ ۚ وَاعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ غَنِيٌّ حَمِيدٌ
„Vy, kteří věříte, rozdávejte almužnu z dobrých věcí, jež jste si vysloužili, a z toho, čemu jsme pro vás dali vzejít ze země. A nevybírejte to nejhorší, abyste to rozdali, a to, co sami byste nevzali, leda byste nad tím zavřeli obě oči. A vězte, že Bůh je soběstačný a chvályhodný.“ (Bekara: 267)
V delším hadísu Abú Málika al-Aš’arího رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:
وَالصَّدَقَةُ بُرْهَانٌ
„… a almužna je důkazem …“1 tj. důkazem víry (arab. الإيمان al-ímán) v srdci toho, kdo ji dává.
Zdaž není Ramadán měsícem dobra, zbožnosti a štědrosti?
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vyprávěl: „Posel Boží صلى الله عليه وسلم byl tím nejštědřejším ze všech lidí a nejštědřejší sám o sobě býval během Ramadánu, když za ním přicházel Džibríl, mír s ním. Přicházel za ním každou ramadánskou noc a opakoval s ním Korán. Posel Boží صلى الله عليه وسلم v té době býval štědřejší než blahý vlhký vítr.“2
Ramadán je měsícem milodaru a almužny (arab. الصدقة as-sadaka), o níž Vznešený Alláh praví:
إِن تُبْدُوا الصَّدَقَاتِ فَنِعِمَّا هِيَ ۖ وَإِن تُخْفُوهَا وَتُؤْتُوهَا الْفُقَرَاءَ فَهُوَ خَيْرٌ لَّكُمْ ۚ وَيُكَفِّرُ عَنكُم مِّن سَيِّئَاتِكُمْ ۗ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ خَبِيرٌ
„Jestliže dáváte almužny veřejně, je to krásné, jestliže však to činíte skrytě a dáváte chudým, je to pro vás lepší a vymaže vám to špatné skutky vaše. A Bůh je dobře zpraven o tom, co činíte.“ (Bekara: 271)
Toto je nejznámnější podoba milodaru – darovat nějaký majetek potřebnému. Nicméně podob milodaru je mnohem více, ve skutečnosti je milodarem každé dobro, které přesahuje svého původce a zasahuje nějakou další stranu, pod podmínkou, že je vykonáno upřímně pouze pro Tvář Boží, nepůsobí škodu a nepřátelství, není vedeno postranními úmysly zisku něčí přízně a náklonností, neústí v sebelásku a není následováno výčitkami a předhazováním, jako je vysvětleno ve slovech Božích:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا لَا تُبْطِلُوا صَدَقَاتِكُم بِالْمَنِّ وَالْأَذَىٰ كَالَّذِي يُنفِقُ مَالَهُ رِئَاءَ النَّاسِ وَلَا يُؤْمِنُ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ ۖ فَمَثَلُهُ كَمَثَلِ صَفْوَانٍ عَلَيْهِ تُرَابٌ فَأَصَابَهُ وَابِلٌ فَتَرَكَهُ صَلْدًا ۖ لَّا يَقْدِرُونَ عَلَىٰ شَيْءٍ مِّمَّا كَسَبُوا ۗ وَاللَّهُ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الْكَافِرِينَ
„Vy, kteří věříte, nezmařte almužny své výčitkami a špatností jako ten, kdo rozdává ze jmění svého z licoměrnosti před lidmi, aniž uvěřil v Boha a den soudný. Podobá se skále pokryté prstí: když přijde liják, zanechá ji holou. A takoví lidé nemají vliv žádný na to, co jednou si již vysloužili, vždyť Bůh nepovede lid nevěřící.“ (Bekara: 264)
O mnohosti a rozmanitosti podob milodaru hovoří Sunna Posla Božího صلى الله عليه وسلم.
Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
كُلُّ سُلَامَى مِنْ النَّاسِ عَلَيْهِ صَدَقَةٌ، كُلَّ يَوْمٍ تَطْلُعُ فِيهِ الشَّمْسُ تَعْدِلُ بَيْنَ اثْنَيْنِ صَدَقَةٌ، وَتُعِينُ الرَّجُلَ فِي دَابَّتِهِ فَتَحْمِلُهُ عَلَيْهَا أَوْ تَرْفَعُ لَهُ عَلَيْهَا مَتَاعَهُ صَدَقَةٌ، وَالْكَلِمَةُ الطَّيِّبَةُ صَدَقَةٌ، وَبِكُلِّ خُطْوَةٍ تَمْشِيهَا إلَى الصَّلَاةِ صَدَقَةٌ، وَتُمِيطُ الْأَذَى عَنْ الطَّرِيقِ صَدَقَةٌ
„Za každý kloub v lidském těle se musí dát milodar každý den, v němž vyjde slunce. Spravedlivě rozsoudit mezi dvěma lidmi je milodarem. Pomoci člověku nasednout na jeho jízdní zvíře, vyzvednout ho, nebo mu naložit jeho zavazadla je milodarem. Dobré slovo je milodarem. Každý krok, který podnikneš kráčeje na modlitbu, je milodarem. I odstranit překážku z cesty je milodarem.“3
V podání od matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها zmiňuje Posel Boží صلى الله عليه وسلم i tyto druhy milodaru:
فَمَنْ كَبَّرَ اللَّهَ وَحَمِدَ اللَّهَ وَهَلَّلَ اللَّهَ وَسَبَّحَ اللَّهَ وَاسْتَغْفَرَ اللَّهَ وَعَزَلَ حَجَرًا عَنْ طَرِيقِ النَّاسِ أَوْ شَوْكَةً أَوْ عَظْمًا عَنْ طَرِيقِ النَّاسِ وَأَمَرَ بِمَعْرُوفٍ أَوْ نَهَى عَنْ مُنْكَرٍ
„… kdokoli velebí Alláha, chválí ho, dosvědčuje, že není božstva kromě Něj, oslavuje ho a prosí o odpuštění, nebo odstraní lidem z cesty kámen, větev nebo kost, nebo vybídne k dobru či odvrátí od zla …“4
Cokoli dobrého a prospěšného pro ostatní uděláš, to se počítá jako milodar. Cokoli, co je vedeno vznešenými cíly islámu, jimiž jsou podle Ibnu l-Kajjima „spravedlnost, milosrdenství, prospěšnost a moudrost.“5
Dokonce i tvůj zikr a tvé nepovinné modlitby, protože kromě toho, že uděluješ odměnu sám sobě, zaměstnáš sebe, svůj jazyk i své tělo od škody druhým a prosíš za ně o mír a bezpečí. Proto ať si najde každý z nás nějakou podobu milodaru, která je pro něj snadná a uposlechne Boží výzvy:
مَّن ذَا الَّذِي يُقْرِضُ اللَّهَ قَرْضًا حَسَنًا فَيُضَاعِفَهُ لَهُ أَضْعَافًا كَثِيرَةً ۚ وَاللَّهُ يَقْبِضُ وَيَبْسُطُ وَإِلَيْهِ تُرْجَعُونَ
„Kdokoliv dá Bohu půjčku výhodnou, tomu bude vrácena mnohonásobně; Bůh zavírá a otevírá dlaň svou a k Němu budete navráceni.“ (Bekara: 245)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh říká:
لَن تَنَالُوا الْبِرَّ حَتَّىٰ تُنفِقُوا مِمَّا تُحِبُّونَ ۚ وَمَا تُنفِقُوا مِن شَيْءٍ فَإِنَّ اللَّهَ بِهِ عَلِيمٌ
„Nikdy nedosáhnete pravé zbožnosti, dokud nebudete rozdávat z toho, co milujete – a cokoliv z věcí rozdáte, Bůh o tom dobře ví.” (Áli ‘Imrán: 92)
‘Adí ibn Abí Hátim رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم přikázat:
اتَّقُوا النَّارَ وَلَوْ بِشِقِّ تَمْرَةٍ
„Chraňte se před Ohněm byť i polovinou datle!“6
V Muslimově verzi stojí dodatek:
فَإِنْ لَمْ تَجِدُوا فَبِكَلِمَةٍ طَيِّبَةٍ
„… a když nenalézáte ani to, tak aspoň dobrým slovem.“7
Taková byla i praxe našich zbožných předků. Kajs ibn Se’ad ibn ‘Ubáda byl známý svou rozdajností, štědrostí a velkodušností, ale když jednou onemocněl, jeho bratři ve víře se jej zdráhali navštívit. Když se na ně vyptával, někdo mu sdělil, že se před ním stydí, protože mu dluží nějaké jmění. Kajs na to odvětil: „Ať Alláh zneváží majetek, který brání mým bratrům, aby mne navštívili!“ Potom pověřil jistého muže, aby rozhlásil: „Kdokoli Kajsovi cokoli dlužil, nechť ví, že dluh je mu odpuštěn.“ Téhož dne, ještě než nadešla noc, se do Kajsova domu navalily takové zástupy lidí, až se rozbil domovní práh.8
Vemte si z takových příklad a poslechněte varování Vznešeného Alláha:
الشَّيْطَانُ يَعِدُكُمُ الْفَقْرَ وَيَأْمُرُكُم بِالْفَحْشَاءِ ۖ وَاللَّهُ يَعِدُكُم مَّغْفِرَةً مِّنْهُ وَفَضْلًا ۗ وَاللَّهُ وَاسِعٌ عَلِيمٌ
„Satan vám vyhrožuje chudobou a přikazuje vám hanebnosti, avšak Bůh vám slibuje odpuštění Své a laskavost – a Bůh věru je velkorysý, vševědoucí.“ (Bekara: 268)
Prosím Alláha, aby nás obdařil silou udělovat milodary všude kolem sebe, být prospěšní svému okolí a rozdávat radost každému, koho potkáme, usilujíce o Tvou přízeň, ó Pane. Ámín!
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 223.
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2308.
- Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2989; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1009.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1007.
- Viz I’lámu l-muwekki’ín, 3/11.
- Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1417; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1016.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1016.
- Zaznamenal Ibnu l-Kajjim v Medáridžu s-sálikín, 2/278.