O letním žáru

man walking through desert area

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh praví:

وَهُوَ الَّذِي جَعَلَ اللَّيْلَ وَالنَّهَارَ خِلْفَةً لِّمَنْ أَرَادَ أَن يَذَّكَّرَ أَوْ أَرَادَ شُكُورًا

A On je ten, jenž stanovil střídání noci i dne jako znamení pro toho, kdo chce si Boha připomenout, a toho, kdo chce být vděčný.“ (Furkán: 62)

Střídání dne a noci či změna ročních dob patří ke znamením Boží Velkoleposti. Je tomu tak proto, že život se dělí na etapy, z nichž každá má svoje místo a svůj důvod, proč přichází. Naši zbožní předkové proto říkávali: „Není rozbřesku a východu slunce žádného dne, aniž by v něm svolavač nezvolal: „Synu Adamův, já jsem nové stvoření, jsem svědkem tvých činů, proto mne učiň zásobárnou tvých dobrých skutků, protože se ti věru už nevrátím!1

A Ibnu l-Kajjim pravil:

Kolik jen dobra přišlo přímo před tvůj práh a zastavilo se před ním, protože ho odehnali tví dva vrátní: Možná a Zítra.2

Žár letního slunce nám připomíná dvě věci – žár slunce v Soudný den a žár Pekelného ohně.

Mikdád ibn Aswed رضي الله عنه vyprávěl: „Slyšel jsem Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

تُدْنَى الشَّمْسُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ مِنَ الْخَلْقِ حَتَّى تَكُونَ مِنْهُمْ كَمِقْدَارِ مِيلٍ

Slunce se v Den zmrtvýchvstání přiblíží k lidem, až bude od nich na vzdálenost mejl.

Sulejm ibn ‘Ámir, jeden z vypravěčů tohoto hadísu, poznamenal: „Netuším, zda myslel míli jako délkovou jednotku, anebo měl na mysli nástroj na nanášení očních stínů,“ nicméně Posel Boží صلى الله عليه وسلم dále pokračoval:

فَيَكُونُ النَّاسُ عَلَى قَدْرِ أَعْمَالِهِمْ فِي الْعَرَقِ فَمِنْهُمْ مَنْ يَكُونُ إِلَى كَعْبَيْهِ وَمِنْهُمْ مَنْ يَكُونُ إِلَى رُكْبَتَيْهِ وَمِنْهُمْ مَنْ يَكُونُ إِلَى حَقْوَيْهِ وَمِنْهُمْ مَنْ يُلْجِمُهُ الْعَرَقُ إِلْجَامًا ‏”‏ ‏.‏ قَالَ وَأَشَارَ رَسُولُ اللَّهِ صلى الله عليه وسلم بِيَدِهِ إِلَى فِيهِ ‏.

Lidé se pak budou, shodně svým činům, koupat ve vlastním potu. Budou tací, kteří v něm budou po kotníky, další, kteří v něm budou po kolena, další, kteří v něm budou do pasu a další se v něm budou topit, až nebudou moci skoro dýchat“ a rukou ukázal na svá ústa.3

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl: „Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

يَعْرَقُ النَّاسُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ حَتَّى يَذْهَبَ عَرَقُهُمْ فِي الأَرْضِ سَبْعِينَ ذِرَاعًا، وَيُلْجِمُهُمْ حَتَّى يَبْلُغَ آذَانَهُمْ ‏

Lidé se budou v Den zmrtvýchvstání potit tolik, že jejich potem země nasákne sedmdesát loktů hluboko a jejich pot je pohltí tak, že jim dosáhne až po uši.4

Tak tomu bude u všech, kromě těch, kterým se Alláh smiloval a poskytl jim stín Svého Trůnu v den, kdy jiného stínu nebude. A takových je sedmero, shodně hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه, v němž Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

سَبْعَةٌ يُظِلُّهُمُ اللَّهُ تَعَالَى فِي ظِلِّهِ يَوْمَ لاَ ظِلَّ إِلاَّ ظِلُّهُ إِمَامٌ عَدْلٌ، وَشَابٌّ نَشَأَ فِي عِبَادَةِ اللَّهِ، وَرَجُلٌ قَلْبُهُ مُعَلَّقٌ فِي الْمَسَاجِدِ، وَرَجُلاَنِ تَحَابَّا فِي اللَّهِ اجْتَمَعَا عَلَيْهِ وَتَفَرَّقَا عَلَيْهِ، وَرَجُلٌ دَعَتْهُ امْرَأَةٌ ذَاتُ مَنْصِبٍ وَجَمَالٍ فَقَالَ إِنِّي أَخَافُ اللَّهَ، وَرَجُلٌ تَصَدَّقَ بِصَدَقَةٍ فَأَخْفَاهَا حَتَّى لاَ تَعْلَمَ شِمَالُهُ مَا تُنْفِقُ يَمِينُهُ، وَرَجُلٌ ذَكَرَ اللَّهَ خَالِيًا فَفَاضَتْ عَيْنَاهُ

Sedmero lidí Alláh zastíní Svým stínem v den, kdy jiného stínu, kromě Jeho stínu nebude: spravedlivého vůdce, mladíka vyrůstajícího ve službě Alláhu, muže, jehož srdce je svázáno s mešitami, dva muže, kteří se navzájem milovali a pro tuto lásku se scházeli a rozcházeli, muže, jehož vyzvala urozená a půvabná žena a on jí odpověděl: „Věru se bojím Alláha,“ muže, který když uděloval milodary, skrýval je tak, že ani jeho levice nevěděla, co činí jeho pravice a muže, který si v osamění připomenul Alláha a jeho oči se zalily slzami.5

Podle Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم o letním žáru také řekl:

إِذَا اِشْتَدَّ اَلْحَرُّ فَأَبْرِدُوا بِالصَّلَاةِ, فَإِنَّ شِدَّةَ اَلْحَرِّ مِنْ فَيْحِ جَهَنَّمَ

Když horko zesílí, odložte polední modlitbu až po poledním žáru, protože věru toto horko je dílem pekelné výhně.6

Důvodem toho je, co slyšel Abú Hurejra رضي الله عنه od Posla Božíhoصلى الله عليه وسلم:

اشْتَكَتِ النَّارُ إِلَى رَبِّهَا، فَقَالَتْ رَبِّ أَكَلَ بَعْضِي بَعْضًا، فَأَذِنَ لَهَا بِنَفَسَيْنِ نَفَسٍ فِي الشِّتَاءِ وَنَفَسٍ فِي الصَّيْفِ، فَأَشَدُّ مَا تَجِدُونَ فِي الْحَرِّ، وَأَشَدُّ مَا تَجِدُونَ مِنَ الزَّمْهَرِيرِ

Pekelný oheň si postěžoval svému Pánu, řka: „Pane můj, jedna má část sžírá druhou.“ Proto mu Alláh dovolil dva výdechy za rok, jeden v zimě a jeden v létě. A to je největší horko, které pociťujete, a ten největší chlad, který pociťujete.7

A nyní si představte, jak silný a žhavý je pekelný oheň. V hadísu od Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Božíصلى الله عليه وسلم říká:

نَارُكُمْ جُزْءٌ مِنْ سَبْعِينَ جُزْءًا مِنْ نَارِ جَهَنَّمَ ‏

Váš oheň je jen jednou ze sedmdesáti částí ohně pekelného.

Přítomní se zeptali: „Už jen tento náš pozemský oheň by jako trest bohatě stačil.“

Posel Božíصلى الله عليه وسلم dodal:

فُضِّلَتْ عَلَيْهِنَّ بِتِسْعَةٍ وَسِتِّينَ جُزْءًا، كُلُّهُنَّ مِثْلُ حَرِّهَا

K němu se ještě přidává devětašedesát dalších částí, všechny jsou stejně žhavé.8

Dobře si zapamatujte horko a to, co během něj nejvíce potřebujete – chladivé osvěžení a trochu vody na pití. Toto vše bude upřeno obyvatelům Ohně, shodně Božím slovům:

وَأَصْحَابُ الشِّمَالِ مَا أَصْحَابُ الشِّمَالِ ‎﴿٤١﴾‏ فِي سَمُومٍ وَحَمِيمٍ ‎﴿٤٢﴾‏ وَظِلٍّ مِّن يَحْمُومٍ ‎﴿٤٣﴾‏ لَّا بَارِدٍ وَلَا كَرِيمٍ ‎﴿٤٤﴾‏

Však lidé po levici – a co bude s lidmi po levici? Ti budou ve větru žhavém a ve vodě vroucí, ve stínu dýmu černého, ani ochlazení, ani osvěžení nepřinášejícího.“ (Wáki’a: 41-44)

Oproti tomu o šťastlivcích v Ráji Alláh praví:

وَالَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ سَنُدْخِلُهُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا ۖ لَّهُمْ فِيهَا أَزْوَاجٌ مُّطَهَّرَةٌ ۖ وَنُدْخِلُهُمْ ظِلًّا ظَلِيلًا

Ty však, kdož uvěřili a dobré skutky konali, uvedeme do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a tam, nesmrtelní, navěky budou mít manželky čisté; a uvedeme je do stínu hustého.“ (Nisá: 57)

مُّتَّكِئِينَ فِيهَا عَلَى الْأَرَائِكِ ۖ لَا يَرَوْنَ فِيهَا شَمْسًا وَلَا زَمْهَرِيرًا ‎

tam na poduškách odpočívat budou a nespatří tam ani slunce žár, ani mráz spalující.“ (Insán: 13)

(…)

Služebníci Boží!

Pokud už toto všechno víte, potom si to připomínejte a vemte si z letních veder ponaučení. Co nejvíce proste Alláha o záchranu před trestem v Pekelném ohni, například prosbou Posla Božího صلى الله عليه وسلم, o níž Anas رضي الله عنه vyprávěl, že patřila k jeho nejčastějším:

اللَّهُمَّ آتِنَا فِي الدُّنْيَا حَسَنَةً وَفِي الآخِرَةِ حَسَنَةً وَقِنَا عَذَابَ النَّارِ

Ó Alláhu, dej nám na tomto světě vše dobré i na onom světě vše dobré a spas nás trestu ohnivého.9

Anas رضي الله عنه taktéž uvádí Prorokovaصلى الله عليه وسلم slova:

مَنْ سَأَلَ الْجَنَّةَ ثَلاَثَ مَرَّاتٍ قَالَتِ الْجَنَّةُ اللَّهُمَّ أَدْخِلْهُ الْجَنَّةَ وَمَنِ اسْتَجَارَ مِنَ النَّارِ ثَلاَثَ مَرَّاتٍ قَالَتِ النَّارُ اللَّهُمَّ أَجِرْهُ مِنَ النَّارِ ‏

Kdo třikrát poprosí o Ráj, Ráj řekne: „Ó Alláhu, uveď ho do Ráje.“ A kdo třikrát poprosí o spásu před Peklem, Peklo řekne: „Ó Alláhu, spas ho před peklem!“Zaznamenali v lehce odlišných verzích at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2572; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 5531; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4340 a toto je jeho znění; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 13173. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni Ibni Mádža, hadís č. 3518.

A protože se klín klínem vyráží, účinně lze usilovat o záchranu před Pekelným ohněm třeba půstem za dlouhých a horkých letních dní. Abú Se’íd al-Chudrí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:

مَا مِنْ عَبْدٍ يَصُومُ يَوْمًا فِي سَبِيلِ اَللَّهِ إِلَّا بَاعَدَ اَللَّهُ بِذَلِكَ اَلْيَوْمِ عَنْ وَجْهِهِ‏ اَلنَّارَ سَبْعِينَ خَرِيفًا

Není služebníka, který by se den postil na cestě Boží, aniž by jeho tvář Alláh za ten den neoddálil od Pekelého ohně na sedmdesát podzimů daleko.10

Prosím Alláha, aby poskytl ochranu před spalujícím žárem na tomto i na onom světě. Ó Bože, zachraň nás před ohněm tohoto i onoho světa a dopřej nám pohodlí chladivého osvěžení ve věčných zahradách Ráje! Ámín!

  1. Zaznamenal Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá, 2/303 od al-Hasana al-Basrího, nicméně isnád až k němu je slabý.
  2. Viz al-Fewáid, str. 88.
  3. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2864.
  4. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6532; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2863.
  5. Muttefekun ‘alejh, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1423; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1031.
  6. Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 536; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 615.
  7. Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3260; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 617.
  8. Muttefekun ‘alejhi, zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3265; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2843.
  9. Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6389; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2690.
  10. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2840; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1153 a toto je jeho znění.